Phex

Tohle budou velebit hlavně fatalisti. To jsou většinou ženský. Myslet si, že váš život může totálně změnit, když někomu ve čtnácti řeknete že je se s ním nepůjdete vykoupat, to už chce hodně velkou dávku víry v osud...Ale pokud jste zrovna v nějakým citlivým období vývoje, třeba vám je náct, pak chápu, že po shlídnutí můžete cítit zvýšenou potřebu zabývat se sebou a analyzovat vše. Ve stylu "Milý deníčku, dnes jsem Tomovi řekla, že smrdí. Snad to nebyla chyba. Třeba by to mohl být můj manžel, někdy, jednou, v budoucnu...". Celkově na mě z toho prostě čmouhá takovej náctiletej feel.

Zase je tu ten osvobozující týden, jediný týden v roce bez dětí. S manželkou vyrážíme za kulturou, do kina Bio OKO, kde má film po fesťáku ve Varech pražskou premiéru. Volíme ho proto, že konkurenci mu ten večer v kinech dělá Tarzan, Hledá se Dory nebo Kameňák 8. Před kinem soubor avantgardních lidiček. Všechny feny od 15 do 50 mají extravagantní, abstratkní tetování, kouří a tváří se jak prdel. V předsálí smrdí Honza Svěrák s klabonosou a z obou stran plochodrážní manželkou. V sále přes sebe lezou lidi s pivem, sedí se na schodech. Pak nás uvítá prostřih na super tlustého promítače, který všem v sále popřeje hezký zážitek. Ale film není hezkým zážitkem. Ač zpracovnám zručně, obsahem je to těžko uvěřitelná, utopistická, hipí píčovina. Despotickej magor levičácky vychovává děti v lese. Všechny jsou geniální, ale do světa nepoužitelný...co dál-nic. Blábol a blaf souznící s (v našich podmínkách) vkusem zamrzlejch havloidů.

Nebýt některých dialogů ale hlavně castingu (Zedníčková jako drsná umanutá poručice nebo Vlach jako starej zkušenej detektiv) dal bych i o hvězdu víc.

První film na kterém jsem byl v kině.

Velmi dobře dramaticky zpracovaný film o životě boxera bantamové váhy Lionela Edmunda Rose, který již v 16 letech boxoval mezi profíky. Rose byl aboriginec, původní obyvatel Austrálie. No a ti to měli, stejně jako vačnatci, po příchodu anglánů těžký...Tak trochu je Rose australský Muhammad Ali a to nejen boxerskou kvalitou, ale i tím co symbolizoval ten člověk pro celospolečenskou změnu. Sportovní úspěchy přeci jen trochu pomohly prohlodat rasistickou bariéru. Skvělá je scéna, kdy se Rose nemůže při vážení vejít do limitu, tak rychle beží do páry a pak vážení absolvuje úplně nahý.

Rok 1647. Mastná huba od vepřového, pivní pupek, spaní na slámě s děvěčkou - to je napovrch rytíř Rynda (R.Hrušinský). Uvnitř člověk, který se bytostně nerad, musel smířit s dobou a oportunisticky si hrát na katolíka. Jinak by ani nepřežil. Tak tupne a hrubne při procesu zapírání sebe sama. Vychází s vrchností, poslouchá příkazi císařských holobradých důstojníků, smíří se s katolickým knězem na svém panství, kde podanní čtou bibli Kralickou. Tenhle pohodlný zahnívací klídek, obraz naší "národní" povahy, naruší až příchod vzešených vyslanců (B. Bohdanová, K. Hoger, J. Kemr) ze záhrobí promlouvajícího zimního krále Fridricha. Jejich přítomnost probudí Ryndu z letargie a to až (překvapivě) k sebevražedné rebelii s šesti podanými jako vojáky.

Odpoveď ČT na Soudkyni Barbaru...bohužel.

S Jakubem Vágnerem sám v přírodě? Tak to se bojte o svůj zadek. To je ten otvor před řitní ploutví.

Nejlepší díl z volné trojdílné série Horác + Vašátko.

Jó říkal to Jim Bridger, já měl jsem v noci sen a to o tom jak jsem opět greenhornem. ------ Drsný, naturalisticky natočený film inspirovan skutečným příběhem o neskutečně tvrdých amerických pionýrech - trapperech v žoldu us armády. Po jeho zhlédnutí si rozmyslíte, jestli budete někomu vykládat že je vám zima, když na sobě máte péřovku a je jen osm pod nulou.