Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Poslední recenze (1 215)

plakát

Final Fantasy: Esence života (2001) 

Na svůj rok výroby jde vizuálně/animačně o nevídané a působivé dílo (dnes samozřejmě již překonané) a i námět samotný rozhodně není k zahození. Ostatně téma záchrany planety a jejích živých organismů (ve filmu podáno trochu víc mysticky, mluví se o zdroji života planety, tzv. Gaia) je vlastně hodně nadčasové a půjde nepochybně i nadále o tématiku, ke které se lidstvo bude opakovaně vracet. Nicméně trochu problémové je samotné zpracování. Scénář místy srší zajímavými dialogy a výměnami mezi postavami v nadupaném hollywoodském stylu („chemie“ mezi hlavním týmem postav funguje), jindy však scénář a celkové převedení na filmové plátno pokulhávají. V globálu je sice příběh pochopitelný a jakž takž drží pohromadě, ale určité díry ve scénáři, nedostatky v režii a nedobře zvládnuté úseky jsou rozhodně znatelné. Například divákovi může uniknout nějaká zásadní informace, protože je zmíněna pouze jedinkrát uprostřed běhu hovoru, jindy zas „předání“ příběhu a okolností působí jaksi nevyváženě. Osobně mi úplně nesedlo to, jak je příběh zcela soustředěný na hrstku hlavních postav v čele s doktorkou Aki Ross a úplně pomíjí všechno ostatní okolo. Vzhledem k tomu, že jde o příběh „globálního“ významu, kde by mělo jít o přežití celé naší planety a lidstva, mi naprosto chyběly náhledy do obecného vnímání lidí a do celkové situace/života v opevněných městech. Nakonec proto může film dělat mylný dojem, že krom toho jediného místa, které je zobrazeno, jinde ani lidi nežijí, a že v závěru na celé planetě přežijí pouze dvě samotinké postavy. Takové vyznění samozřejmě působí zvláštně, jaksi neúplně a ne tak silně, jak by si konec filmu možná zasloužil. Přitom by určitě stačilo, kdyby se film aspoň okrajově dotkl obecného lidského života na naší planetě obsazené mimozemšťany, třeba jen nějakou scénou nebo zmínkou… Bohužel, zároveň jde z filmu cítit, že toto podivné vyznění rozhodně nebylo cílené, a že jde opravdu spíš o jakousi nedotaženost a v určitém smyslu amatérismus. Není to rozhodně snadné, dobře film napsat, vystavět a zrežírovat. A dost možná si Hironobu Sakaguči, pro něhož to byla režisérská prvotina, která ho zároveň potopila, ukousl příliš velké sousto. Nicméně filmu se nedají upřít velké ambice – v některých ohledech je naplňuje, v jiných je bohužel zcela průměrný. Za snahu a zápal, dobrý námět a pokrokovou animaci mu přesto uděluji aspoň slabší 4 hvězdy. ~(3,6)~

plakát

Jeden život (2023) 

Možná to není úplně úroveň Schindlerova seznamu, ale rozhodně jde o film podobného významu a hodnoty. Tím spíš, že jde o reálný životopisný příběh – o Nicholasi Wintonovi jsem sice slyšela, ale mnoho nevěděla, tudíž s povděkem kvituju, že tento film vůbec vznikl. Během sledování mě napadlo, jak neuvěřitelná je vlastně síla médií (v dobrém i špatném smyslu). Nebýt pořadu BBC That’s Life, čin tohoto člověka by se nejspíš vůbec neproslavil, věděla by o něm jen hrstka lidí, se kterými by příběh odhodlání a lidskosti Nicholase Wintona „umřel“, a do důsledku by nepochybně nevznikl ani tento film… Přitom to jsou právě takové činy a příběhy, které stojí za to předávat dál. Dobře, že to i přes skromnost tohoto člověka dopadlo právě takto. Tady musím zmínit, že oba herci (mladá i starší verze Nicholase Wintona) odvedli výborný výkon. Anthony Hopkins jako obvykle naprosto skvělý, ale mile překvapil i mně neznámý Johnny Flynn. Oběma dvěma se podařilo vykreslit skromnou, místy až uzavřenou povahu protagonisty s jeho lidsky ryzím zájmem konat to, co považuje za správné. Je radost sledovat tak „čisté“ a uvěřitelné herecké výkony na filmovém plátně. Velký díl chvály ale přesto náleží především skutečnému Nicholasi Wintonovi, bez kterého by tento příběh plný čirých emocí a lidskosti zkrátka a jednoduše neexistoval. ~(4,3)~

plakát

Chudáčci (2023) 

Jeden velký „experiment“, který může vzbuzovat rozporuplné pocity. Film je to veskrze bizarní (což je zřejmě pro tohoto režiséra příznačné, pro mě je to však první setkání s jeho dílem, takže nemůžu posoudit), místy může dělat až zvrácený dojem – např. minulost a dětství doktora Godwina Baxtera a jeho vztah s otcem, ale i mnoho dalšího. Na druhou stranu film obsahuje mnoho podnětných myšlenek a zajímavých replik, skoro by se až dalo říct „životních pravd“ vzhledem k tomu, že mnoho vyvěrá z nezastřeného „dětského“ vidění, smíšeného s podivnou jiskrnou dávkou intelektu. V jádru jde o film o svobodě a nesvázanosti pravidly či společností, ale úžeji jde o svobodu žen vůči mužům a jakousi ženskou emancipaci. Nicméně obsah nejde ve skutečnosti moc do hloubky a myšlenky, ač zajímavě podané, nejsou nijak převratné ani nové. Co totiž film opravdu odlišuje a dělá speciálním, je jeho forma, nikoli obsah. Vizuál, scénografie, zpracování příběhu a jeho podání jsou rozhodně nevšední, místy až kontroverzní. Bohužel, určité věci jsou v důsledku trochu sporné a na hranicí přijetí a pochopení, z velké části proto, že film dává velký důraz na sexuální scény a je jich doslova plný. Divák se pak může ptát: Pokud je v těle dospělé ženy mentálně dítě, je vůbec v pořádku dávat tak obrovský důraz na jeho pohlavní život? A pokud je film o emancipaci žen a osvobození z majetnického přístupu a sexismu mužů, proč dobrou polovinu stopáže tvoří scény s nahou Emmou Stone a sexem ve všemožných polohách, což (přiznejme si to) do důsledku potěší především mužské osazenstvo diváckého publika? Není v tom určitá míra pokrytectví? Nemohla jsem si pomoct, ale v tomhle ohledu film dělá dojem, že jde o vyobrazení ženské „emancipace“ z pohledu mužů. A pokud si všimneme, že jak předlohu, tak scénář i režii mají na svědomí muži, možná nejsem tak daleko od pravdy… Nicméně, toto je forma, kterou si film zvolil, a rozhodně si neklade za cíl být umírněný a korektní, takže je nutné ho tak taky brát. Když tedy odhlédnu od některých sporných otázek, jde v zásadě o výborný a nekonvenční film, kterému se rozhodně daří podněcovat diskuzi. Téma svobody je mi osobně blízké a v tomto snímku má sex a fyzičnost své zcela důležité místo, jen by mě popravdě zajímalo, jak by film působil, kdyby se zaobíral i jinými aspekty svobody než pouze sexem. Ohledně svobody jde přece o více, no ne? Jak by film asi působil, kdyby byl v tomhle ohledu více vybalancovaný, se už můžeme jenom domnívat… (na závěr ještě samozřejmě dávám palec nahoru za Emmu Stone a její famózní výkon, této role by se rozhodně nedokázala ujmout jen tak ledajaká herečka). ~(4,1)~

Poslední hodnocení (1 762)

Benny Blanco, Tainy, Selena Gomez, J Balvin: I Can't Get Enough (2019) (hudební videoklip)

25.02.2024

Final Fantasy: Esence života (2001)

25.02.2024

DJ Snake & Selena Gomez: Selfish Love (2021) (hudební videoklip)

25.02.2024

Selena Gomez: Love On (2024) (hudební videoklip)

23.02.2024

Jeden život (2023)

23.02.2024

Chudáčci (2023)

17.02.2024

Selena Gomez: Single Soon (2023) (hudební videoklip)

17.02.2024

Selena Gomez: Boyfriend (2020) (hudební videoklip)

17.02.2024

Říkejte mi Čihiro (2023)

04.02.2024

Reklama

Poslední deníček (3)

Japonská jména na ČSFD

Dělá mi neuvěřitelnou radost, jak je ČSFD stále víc a víc promakanější. :) Nedávno došlo k různým změnám, kterých si mohli všimnout jak běžní uživatelé, tak admini při přidávání filmů a herců do databáze. Jedna z pro mě hodně potěšujících změn je ta, že se dá nyní přidávat jména herců pod různými trankripcemi, což pak rozšiřuje možnosti hledání. Dříve šlo přidat pouze jedno jméno a tudíž docházelo k tomu, že se většinou volil jakýsi standard "anglické transkripce", pod kterou jsou japonská jména na internetu nejčastější (myslím pro ty neznalé japonštiny) a pod kterou jsou jména také na IMDB. Nyní se však dá přidat i česká transkripce (která se poté automaticky stane základní transkripcí, pod kterou vidíme jméno herce v jeho profilu) a dokonce se dá přidat i původní jméno ve znacích.

 

Příkladem může být herečka Rjóko Šinohara, kterou zde nyní vidíme pod touto českou transkripcí. To ale neznamená, že její jméno nenajdeme, pokud známe jen anglickou transkripci. Právě naopak, ve vyhledávání se nám objeví, i když zadáme "Ryoko Shinohara", případně "Ryōko Shinohara". A jako třešnička na dortu - nyní zde tuto herečku najdeme, i kdybychom náhodou chtěli hledat pod původním znakovým zápisem 篠原 涼子. No není to bezva? :)

 

Malým problémem ale nyní je, že je v zápisech jmen teď trošku guláš, protože většina jmen stále zůstává pouze ve svém původním "anglickém" zápisu, což znamená, že některá jména už vidíme v nově přidané české transkripci, většinu ale stále vidíme v původně zadané anglické transkripci, dokud se nenajde někdo, kdo přidá i tu českou (nebo případně i původní japonskou, pokud se mu chce :)). A než se to nějak srovná, asi to bude trvat ještě dlouho (je možné, že ani změna všech jmen nebude možná, pokud se nenajde víc nadšenců, kteří změně budou věnovat svůj čas). Mě ale tahle nová možnost natolik nadchla, že jsem si řekla, že se na tomhle chci trošku podílet. Takže postupně budu ke jménům herců přidávat český i japonský zápis. Tak se uvidí, jestli se za pár měsíců přemění většina japonských jmen na českou transkripci nebo ne....

 

Samozřejmě by se mohla podobná věc uplatnit i u názvů japonských filmů/seriálů, ale taková obří změna by už byla hodně časově náročná a nevím, nakolik by bylo efektivní měnit názvy na českou transkripci - možná by tím spíš vznikl až moc velký zmatek, takže do toho se raději pouštět nebudu.