Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 026)

plakát

Interview s upírem (1994) 

Upíří tématika má něco do sebe, a samozřejmě v podání výborných herců jako Tom Cruise, Brad Pitt, Kirsten Dunst a Antonio Banderas to bylo o to lepší. Filmu akorát trochu škodí, že je delší, než by bylo nutné. Rozvleklé vypravování sice dobře pasuje k hlavní postavě Louise (Brad Pitt), která se nekonečně utápí ve svém krutém osudu (ano, je to tak trochu "emo", místy až moc vlekle melancholické), ale i tak by tomu slušela o něco kratší stopáž. Naštěstí ale tu melancholickou a zdlouhavě bolestnou náladu, kterou nastoluje Louise, dobře narušuje a vyvažuje Lestat (Tom Cruise). Cruise mi sice nejdřív do té role úplně neseděl, ale rychle jsem si zvykla a musela jsem ocenit prvek "zábavy" a energie, které do toho příběhu skrze svou postavu vnáší. A naštěstí tím narušuje tu "ufňukanou" notu, která se jinak táhne celým filmem. Díky Bohu za to - právě kontrast těchto dvou postav (plus jako bonus navíc ještě charakter "dětské" upírky, kterou hraje Kirsten Dunst) je na tomto filmu nejvíc zajímavý. Myslím si, že to jsou především tyto dvě postavy, které se později staly jakýmsi prototypem pro další upíří příběhy a knižní či filmová díla. ~(3,7★)~

plakát

Dámský gambit (2020) (TV seriál) 

Šachy v kombinaci s psychologicky zajímavou hrdinkou. Co se týká šachů samotných, bylo to poutavé i efektní, takže si dovedu představit, že i člověka touto hrou nepolíbeného by to dokázalo navnadit se tuto hru naučit (a paradoxně si to myslím i přestože já sama šachy nehraju a hrát nechci - ale to je pouze můj případ). Každopádně sledovat životní cestu hlavní hrdinky skrze tuto hru, duševní nevyrovnanost a závislost na omamných látkách, bylo zajímavé, místy až strhující. Velký díl na tom má herecký výkon Anyi Taylor-Joy (tuhle holku budu ráda sledovat i nadále!), ale pochválit se toho dá mnohem víc. Příběh byl dobře vystavěný včetně jednotlivých dílů a jejich rozložení. Výprava taky hezká, celkově zaujalo i zasazení do 60. let. Navíc mě bavilo sledovat také herce ve vedlejších rolích - především samozřejmě ty, které známe z jejich dětských rolí :) Když odhlédneme od Anyi samotné, celkově to bylo dobře obsazené i zahrané. Zkrátka, možná je to seriál s lehce předvídatelným vyústěním, ale jinak se mu nedá moc co vytknout. V tomto případě chválím Netflix za dobře odvedenou práci, která dokáže diváka fascinovat a kvalitním způsobem zabavit. ~(4,3★)~

plakát

Na nože (2019) 

Měla jsem z toho rozporuplné pocity, místy mi ta přehnanost nesedla, i když je samozřejmě jasné, že absurdita zde byla záměr. Jenže mi trochu vadilo, že to bylo dost na hraně - na jednu stranu se to místy tvářilo docela realisticky, na druhou stranu vždycky přišel ten WTF moment... Přiznám se, že především mi tam vadil Daniel Craig. Možná jsem trochu předpojatá, protože je mi obecně dost nesympatický, ale myslím si, že mu tento typ role moc neseděl. Chtělo by to někoho, kdo má větší komediální um, a zrovna Daniel Craig mi na to přijde dost herecky nezajímavý. V téhle roli bych si představovala někoho jako Ryan Gosling, který umí být nejenom distingovaný, ale i vtipný. Daniel Craig téměř způsobil, že bych tomuto filmu dala jen 3 hvězdy. Naštěstí film ale velmi zachraňuje konečné rozuzlení, které bylo opravdu originální, neotřelé i zábavné. Takže i když je za mě hodnocení dost na hraně, nakonec se přece jenom přikláním ke čtyřem hvězdám. ~(3,5★)~

plakát

Apollo 11 (2019) 

Náhled do průběhu mise Apollo 11 skrze autentické záběry - jak jsem pochopila, tak jde nejen o vyčištěné a restaurované záběry, ale také o záběry nikdy neuveřejněné. Chápu, že to samo o sobě má velkou hodnotu. Zážitek je to tak veskrze autentický, ale musím říct, že právě svou formou mířený na již zasvěceného diváka. A právě v tom vězí ten malý háček. Myslela jsem si totiž, že půjde o více klasický dokumentární styl, kde budou i nějaké ty komentáře a vysvětlení. Nic takového v tom ale nenajdete. Mohla jsem tak sice nasát atmosféru toho tehdejšího dění (ať už z pohledu samotných kosmonautů, techniků a dalších pracovníků NASA nebo zkrátka jen lidí, kteří té události přihlíželi jako diváci), ale místy jsem jednoduše nechápala, na co to vlastně koukám a co se aktuálně řeší. Pro lidi, které vesmírné mise vysloveně zajímají nebo jsou technicky založení, značka ideál. Stejně tak si dovedu představit nostalgii někoho, kdo tuto událost třeba v dětství sám zažil a koukal na to v televizi. I pro takového člověka může být tento dokument skvělým zážitkem. Pro mě jde však ve výsledku pouze o lehce nadprůměrný zážitek, jelikož na mě byly tyto záběry možná až moc syrové a nedovysvětlené. To, co jsem do teď o první misi na Měsíc věděla, bylo rozhodně nedostačující k tomu, abych si tento dokument mohla naplno užít a docenit ho. Subjektivně proto hodnotím takto. ~(3,3)~

plakát

Duše (2020) 

Lék na duši. Pixar v čele s Petem Docterem opět předvedl neskutečné. Děkuji. ♡ ~(5,0)~

plakát

Něco jako komedie (2010) 

Když zpětně nad tímhle filmem přemýšlím, říkám si, že je to vlastně nejlepší film na téma deprese a úzkosti, jaký jsem do teď viděla. Jde o to, že nabízí touto odlehčenou (a místy dokonce zábavnou) cestou náhled do reality toho, jaké to opravdu pro množství lidí je. Nejde jen o těžké případy, jaké bychom si pod pojmem "deprese" představili, ale může jít i o mnohem méně zřetelné projevy a případy, dokonce i u lidí, do kterých bychom to třeba neřekli. A nemělo by se to brát na lehkou váhu. Divák tak společně s hlavní postavou nastupuje cestu k pochopení a smíření. A je to velmi příjemný, v podstatě "terapeutický" zážitek. Za mě na pomezí 4 a 5 hvězd, ale nakonec se přikláním k vyššímu hodnocení. Tento film si to rozhodně zaslouží. ~(4,5)~

plakát

Cruella (2021) 

Ano! Přesně takhle by měly vypadat novodobé hrané filmy od Disneyho! Ne ty špatné hrané kopie starších animáků, o které se Disney pokoušel v posledních letech a které byly vesměs propadáky. U Cruelly to vzali z gruntu a vytvořili zcela nový příběh, který propracovali a vyšperkovali ve všech možných směrech. Je to stylové, je to zábavné, a především se povedlo vytvořit z Cruelly psychologicky zajímavou postavu, která už není zkrátka jen tou prvoplánovou záporačkou. Určitá míra zlidštění té postavě neskutečně sluší, doslova jí to vdechlo život. Na druhou stranu je to ale vyvážené tak akorát, aby Cruella stále byla tou záporačkou a mrchou. Bylo vlastně hrozně zajímavé sledovat její rozpolcenost mezi jejím pravým "krutým" a egocentrickým já, a naučenou slušností a pokorou ve formě "Estelly". Emma Stone předvedla famózní výkon. Tato role jí ve výsledku padla jako ulitá. A to nemluvě o výkonu Emmy Thompson - její postavu s jejím ledovým, odměřeným a nabubřelým chováním bylo taky radost sledovat... Celý film je navíc prodchnutý množstvím hudebních hitů (extrémně napěchovaný soundtrack!) a vyobrazení světa módy tady má opravdu grády. Nečekala jsem to, ale film se mi nakonec líbil ještě o třídu výš, než jsem si myslela. Je to vizuálně působivé, stylové a moderní, ale stále je v tom samozřejmě cítit rukopis Disney. Stále je to vlastně pohádka o záporačce Cruelle. A mám pocit, že takto se v tom propojilo to nejlepší z Disneyho, co nám nyní umí ukázat. Proto se nakonec přece jenom přikláním k vyššímu hodnocení, přestože jinak je to tak akorát na pomezí 4 a 5 hvězd. V tomto případě si totiž rozhodně Disney zaslouží všechny palce nahoru. ~(4,5)~

plakát

Queen & Adam Lambert: The Show Must Go On (2019) (TV film) 

Vydařený dokument, který dává nahlédnout do toho, co stálo za tímto fenomenálním spojením legendární skupiny a talentovného zpěváka a performera. Musím říct, že jsem o tom mnoho nevěděla, ale po shlédnutí si u mě jak zbylí aktivní členové Queenů, tak Adam Lambert získali o to větší respekt. Jasně, Freddie je nenahraditelný, ale to by nemělo bránit talentovaným umělcům vystupovat i nadále a tvořit tak nové nezapomenutelné zážitky - jak pro sebe, tak pro obecenstvo, které si je žádá. Za mě jde o báječný revival nesmrtelných hitů v novém podání. Adam Lambert získal své místo mezi Queeny naprosto zaslouženě. ~(4,0)~

plakát

Rozpolcený (2016) 

Tohle bych nazvala opravdu strhující a maximálně napínavou podívanou. Vyšší hodnocení tomu nedávám jen proto, že zkrátka nejde o můj typ žánru (horory a děsivé filmy nevyhledávám a když už, stačí mi je vidět jednou). Rozhodně ale jde o jedno z mistrovských děl Shyamalana a navíc tomu hodně přidává právě ten psychologický rozměr. Děsivé to ale je až na půdu, to se musí nechat - v divákovi to zanechává jakýsi znepokojivý pocit. Každopádně ale nejde nežasnout nad výkonem Jamese McAvoye. Ta změna "energie" v každé z těch postav! A výborně mu svým hereckým "napětím" sekunduje Anya Taylor-Joy. Dále film nabízí i zásadní myšlenku - opravdu lze svým vnitřním přesvědčením natolik změnit to, jakým člověkem jsme? Ve filmu jde sice o extrém, ale rozhodně jde o námět k zamyšlení. ~(4,3)~

plakát

Jin (2009) (TV seriál) 

Tohle dorama hezky těží z nápadu aplikovat moderní lékařství ve starém Japonsku období bakumacu (polovina 19. století) pomocí cestování časem. Sledujeme chirurga Minakatu Jina, jak se snaží dostát svému doktorskému přesvědčení a zachraňovat lidské životy s pomocí vědomostí z moderní lékařské vědy, a to i přesto, že tím riskuje změnu dějin (ať už obecně, tak i v jeho osobním životě). Sledovat tenhle jeho vnitřní souboj a dilema, zda může nebo nemůže zasahovat do běhu dějin (a případně nakolik) a poté jeho souboj s nemocemi, které jsou v dnešním světě už téměř vymýcené (cholera, syfilis, tuberkulóza...), jsou jedny z nejzajímavějších prvků seriálu. Věřím, že tohle bude přednost i samotné předlohy (mangy), podle které je seriál natočen. Zároveň je hezké sledovat Jinovo sžívání se s jeho novým životem v někdejším Japonsku a jeho budování vztahů s ostatními postavami. V rámci vývoje a prokreslení vztahů mezi postavami seriál funguje na jedničku a diváka nejedna scéna dojme. Obzvlášť se mi líbil vztah důvěry mezi Jinem a doktorem Ogatou. Skoro si říkám, že se seriál mohl soustředit pouze na ten Jinův život v minulosti a na to, jak se se svým údělem vyrovná. Bohužel je ale seriál trochu rozpolcený a stále divákovi předkládá náznaky, že jde o něco více. Zaprvé je tady linka týkající se historie pádu šógunatu v Japonsku a konkrétní postavy, která v tom historicky sehrála určitou roli - samuraj Sakamoto Rjóma. Zadruhé v pozadí stále leží ona záhada, jak přesně se hlavní postava vůbec přemístila do minulosti a proč se tak stalo. Seriál neustále předkládá náznaky, že jde o něco většího, o nějaké velké tajemství. Jenže bohužel, tyto linky jsou v seriálu nedořešené a neukončené. Spíš mě pak jako diváka pouze provokovalo to, že se na tu záhadu v pozadí neustále upozorňuje, ale přitom se divák v posledním díle nedozví nic víc, než se dozvěděl v prvním. Kazí to pak docela dojem. Jako by si seriál vzal větší sousto, než je schopný utáhnout. Jsem pak proto sice spokojená s dějovou linkou týkající se Jinova života v minulosti a jeho vyrovnání se s jeho údělem, ale naopak nespokojená v rámci jiných věcí, které seriál nakousl a nechal být. Naději mi dává pouze to, že vím, že existuje ještě druhá série, a moc doufám, že tam se mi dostane nějakých odpovědí. Tuhle sérii ale nakonec musím hodnotit sice čtyřmi, ale spíš slabšími čtyřmi hvězdami. Jak vidím, někteří jiní uživatelé to vidí stejně. ~(3,8)~

Reklama

Reklama