Tsuki

Název stejně líbivý jako samotný film... Takže co vlastně Eat, Pray, Love nabízí? Julii Roberts, jak si užívá pojídání všelijakých dobrot, jak mění svůj život tím, že se začne modlit a meditovat, a jak nalezne svou životní lásku... a ať už je v Itálii, Indii nebo Bali, vždycky je kolem ní spousta milujících lidí, kteří jsou ochotní pomoci nebo poradit. To by bylo v kostce všechno. Kouká se na to sice hezky, ale jak už je vám možná jasné, na to, že se to tváří jako film s nějakým životním poselstvím, to ve skutečnosti téměř vůbec nemá hloubku. Pár "osvícených" scén se zde možná najde, ale celkově je to film povrchní, příliš idealizovaný a prvoplánový. Takže na zpříjemnění odpoledne nebo večera možná dobrá volba, ale nejspíš nemá cenu v tom hledat něco hlubšího. ~(3,2★)~

Děkuju Dadelovi za doporučení. Rozhodně jsem se bavila, přestože je to trochu atypická akční komedie - tím myslím tu bizarní kombinaci vtipu, necenzurované krutosti (tj. pár trochu nechutných krvavých scén) a trapnosti (ze scény, kdy Kick-Ass a Red Mist jedou spolu poprvé autem, jsem vážně nemohla). Ve výsledku hodně zábavná podívaná, která má styl. Co tomu však chybělo, byla lepší hudba. Tím samozřejmě nechci říct, že hudba nebyla propracovaná (jak tak čtu o tom, jaké melodie byly jako "narážky" na jiné filmy použity, jde vidět, že si rozhodně někdo dal tu práci hudební pozadí pořádně promyslet), ale spíš mám na mysli, že mi tam chybělo něco hudbně naprosto strhujícího, co by skvěle ladilo s efektností některých scén, a taková kombinace by dostala diváka do kolen. Bohužel, nevzpomenu si na jedinou skutečně hudebně chytlavou scénu. V tomhle ohledu si mě mnohem víc získal film Scott Pilgrim vs. the World. Jinak však nemám co vytknout. PS: Hit Girl byla naprosto cool :) ~(4,0★)~

Jsem ráda, že se aspoň sem tam objeví film, který se mi nejen líbí, ale určitým způsobem vezme za srdce. Tohle byla nádhera. Moc pěkný příběh. Mangu jsem nečetla, anime jsem také neviděla, ale minimálně tu mangu bych si někdy ráda přečetla :) Nebyl to však pouze příběh, který se mi líbil, ale hodně důležité pro mě bylo i herecké složení. Z Miury Harumy srdce poskočí, kdykoliv ho člověk vidí - nejenže je to fešák, ale v rámci mladých herců taky jeden, kdo umí docela dobře hrát. Tabe Mikako jsem nikdy dřív v ničem neviděla, ale hned jsem si ji zamilovala a ráda se podívám i na nějaký jiný film, ve kterém hrála. Její roztomilý vzhled a nevinný pohled se na roli Sawako dokonale hodil. A v neposlední řadě mě potěšilo, že se v roli kamarádky Sawako objevila i Renbutsu Misako - z jejího výkonu ve dříve viděném Tenkôsei - Sayonara Anata jsem byla doslova paf a moc jsem se těšila, až ji opět uvidím v něčem dalším, což se splnilo pomocí tohoto filmu. Japonská romatika dokáže být někdy vážně nádherná. ~(4,8★)~

Velmi těžký film zajímavého formátu, ve kterém se postupně odkrývají a prolínají zpovědi několika postav, aby se z toho nakonec utvořil obrázek nabalující se tragédie... Musím opravdu zdůraznit tu zajímavou formu - jiný podobný film dost možná neuvidíte. Má to hutnou atmosféru, která vás hned od začátku chytne a nepustí. Zkrátka je to výborně natočený, neotřelý film, který utkví v paměti. V jádru je to však velmi smutný film plný bolesti, který ukazuje, jak jedna křivda či násilí páchané na člověku plodí jen další násilí a křivdy. Na můj vkus je to příliš temný film (proto se za sebe zdráhám dát 5 hvězd, přestože je to na hraně), ale ony jednotlivé niterné zpovědi mě tam velmi zaujaly. Ukázka toho, jak člověk nikdy nemůže vědět, co se druhému honí hlavou a co ho vedlo k činu, který udělal. Zde je to vyobrazeno téměř "hmatatelně" - divák má možnost plně pochopit psychologickou cestu, kterou si některé z postav prošly, a kam je to dohnalo. Navíc je to vše důmyslně rozvinuté a propojené. V tomto ohledu nemá film konkurenci. ~(4,4★)~

Vlastně nevím, proč bych filmu srážela hodnocení. Jde pouze o to, že historické snímky nejsou zrovna typy filmů, kterým bych běžně dávala vysoká hodnocení. Ale ať o Králově řeči přemýšlím jakkoliv, pět hvězd si zaslouží a z mého pohledu je to hodně povedené ztvárnění událostí, ke kterým skutečně došlo. Je to příběh o králi Jiřím VI., je to příběh o jeho životě, povaze... ale hlavně je to příběh o upřímnosti, důvěře a přátelství. A to je přesně to, co se mi líbilo. Pak samozřejmě také výkon Colina Firtha, který mě hodně překvapil a očividně si s rolí koktavého krále poradil víc než dobře. Ale to netřeba rozebírat, protože právě jeho výkon nejspíš u Královy řeči vyzdvihuje každý. Dále se mi líbila postava Lionela Logua, přestože Geoffreyho Rushe obecně nijak nemusím. Králova řeč na mě tedy sice nezapůsobila tak jako mé nejoblíbenější filmy a rozhodně se nestane mou srdcovkou, ale je to velmi silný a výmluvný film. ~(4,5★)~

No děs běs. Myslím, že taková pohádka by se mi nelíbila, ani kdybych byla dítě. Ale aspoň jsem se docela zasmála, protože i na pohádku je to nejhorázně směšné. Bohužel však zároveň naprosto nicneříkající. ~(0,7★)~

Jake Gyllenhaal a Anne Hathaway jsou sice sympaťáci, ale tím nejspíš skutečná pozitiva filmu končí. Jako komedie to moc nefungovalo, jako romantický film sice ano, ale nechytlo mě to za srdce. Takový slabší odvar jiných romantických filmů - na pohled sice pěkné, ale nemastné neslané. ~(2,6★)~

Třetí Step Up v pořadí si mě konečně opravdu získal. Předchozí dva díly sice nebyly špatné, ale přišly mi z nějakého důvodu spíše průměrné, co se týká hudby a tance. Tady se konečně našlo aspoň něco, co mě vysloveně nadchlo, ať už to byl výběr hudby nebo některá taneční čísla (Battle of Gwai jsem si musela pouštět několikrát :)). Děj samozřejmě netřeba zmiňovat, je to pořád to samé, ale tady jde koneckonců o něco jiného, že? A když už bych se chtěla zaobírat něčím jiným, než jaký dojem dělal tanec a hudba, tak bych ráda zmínila aspoň to, že mi zde udělal radost Moose jako jedna z hlavních postav. Ve dvojce jsem si ho docela oblíbila. Jen mě trochu štvalo, že s ním Luke v první polovině filmu tak zametal a on si to ještě nechal líbit, přestože mu na jeho holce/škole záleželo. Ale to už se opět dostávám k dějové linii - ta je zkrátka u takových filmů vždycky podřízená tanečním scénám. Nestěžuju si však ani v nejmenším. Dosyta jsem si to užila. :) ~(4,0★)~

První série byla sice jednoznačně nejlepší, s hezkým zakončením a poselstvím, ale já si to zkrátka užila až do úplného konce. Když už jsem si ty postavy a atmosféru seriálu oblíbila, pak mě to bavilo i v druhé sérii a tomhle finalu. Podobný pocit jsem měla u Hana Yori Dango, které se taky skládá ze dvou sérií a konečného filmu, nebo třeba u Gokusenu (tři série plus závěrečný film). Ten svět mě prostě tak dostal, že ať už by konečný film dělal dojem jakkoliv natahované zbytečnosti, stejně mě to baví. Liar Game: The Final Stage pořád nabízelo stejně napínavou atmosféru a i když už člověk všechno od počátku předvídá (no jo, co jiného se dá taky od Akiyamy čekat), stejně ho můžou pořád některé zvraty a scény dostat. Opět se zde objevilo množství další postav, které lze podezřívat, opět funguje jisté napětí a vyvstává otázka "jak to zase Akiyama a Nao-čan vyřeší?" a nevadí, že víme, co se stane, otázkou je spíš jakým způsobem se to stane. Takhle to vidím já. Herce Matsudu Shotu jsem si v průběhu celého Liar Game oblíbila ještě víc, než když jsem sledovala Hana Yori Dango, a konkrétně v tomhle finále si mi hodně líbil výběr písně Love or Lies japonské skupiny Capsule. ~(4,4★)~

Neříkám, že by to nebylo vtipné, ale když na to vzpomínám s několikadenním odstupem, vlastně si nevybavuju žádnou vtipnou hlášku nebo scénu, která by mi vysloveně utkvěla v paměti. Takže takový slabší komediální akčňák (nebo spíš parodie na akčňák). A teda závidím Dannymu Trejovi, že se z vězněného kriminálníka dopracoval na takhle dobře obsazovaného herce, přestože očividně neumí hrát. Jak jsem tak koukala na tu jeho kamennou tvář bez výrazu, s téměř nulovou mimikou, říkala jsem si, že mít takové populární a netuctové vzezření drsňáka, tak bych to nejspíš zahrála taky :D No v určitém smyslu byla ta jeho "poker face" vtipná. Od Rodrigueze se mi zatím ale stejně nejvíc líbily Spy Kids, i když je to možná takové dětinské, ale zato jsem to za svůj život viděla už několikrát. Na Machete se neopak znovu určitě nepodívám. ~(2,8★)~