vanadium

Eh? Hurá, po delší době jsem narazil na další davově psychoticky vychvalovaný brak. Jsem fascinovaný tou záplavou orgastických komentářů nad filmem, který je úsměvnou snahou tehdy mladého a nevyzrálého režiséra s potřebou originální seberealizace. Natočil tedy cosi extraordinérního a avantgardního, nad čím si filmoví fajnšmekři pošušňají, protože je to prostě extraordinérní a avantgardní! Sepíšeme k tomu i manifest, jo, rušivě působící rozklepaná kamera musí být jedním ze základních kamenů. Je to přece extraordinérní a avantgardní! Umění! Originální seberalizace mladého a nadějného severského režiséra! Nestačím zírat. Rodinná oslava je jednoduše šunt vynesený do výše nějakým pofidérním lavinovým efektem, že všichni budeme chválit to, co bychom měli naopak kritizovat. Dobře, když už jsem si jakžtakž zvykl na tu psychotickou kameru a nekvalitní obraz (ne, vážně nejsem divák, který je schopný tohle ocenit - a jsem za to rád), jak tenhle film může být psychologickým dramatem? A jak někdo může tvrdit, že to bylo vše tak přesvědčivé a charaktery dokonale vykreslené?!:D Divák si není jistý, zda je to myšleno vážně či je to nějaká satyra (děj je natolik ad absurdum dovedený, že si prostě nelze tyto otázky neklást). Z této nejistoty zákonitě nemůže pramenit silný zážitek uvěřitelného a přirozeného dramatu. A i když pominu tuto nejistotu, charaktery prostě dobře vykreslené nebyly, jen se zkuste trochu lépe podívat skrz ten nekvalitní obraz. Ano, dramatické události film obsahuje, bylo by na čem stavět, o čem přemýšlet, ale to avantgardní provedení to totálně zabíjí. Přesto je vtipné, jak to většina diváctva spapá a je to schopna s vážným přístupem rozebírat a s vážnou tváří uznale přitakávat všem přitroublým aspektům tohoto filmu. Naštěstí Vinterberg z těchto mladických nerozvážností vyzrál do skutečně kvalitních filmů typu Hon.

Klišovitá kaše, ale když se na to člověk snaží dívat optikou malého kluka, který má rád dinosaury, je možné tomu dát i ty tři hvězdičky. Mnohé vážně míněné scény ("Liz is gone" atd.) vyzněly směšně či trapně či obojí. Ale kryptozvířata byla ztvárněna působivě. Potěšila i hejna kongamat. A že tam nelítají střeva vzduchem a nejvíc krve jde vidět na škrábanci na obličeji, což někteří považují za negativum? To já považuju naopak za pozitivum - nejsem zvrácenec abych se na filmy díval kvůli těmto scénám, navíc je díky absenci úchylných scén ala "játra se rozplácnou přímo do kamery" tento film vhodný i pro menší diváky, kteří jsou patrně cílovou skupinou.

Dědula, bývalý mariňák, se rozhodne zatočit s gaunerskou mládeží. Když tak začne činit, není to sice tak efektní jako když Master Yoda poprvé vytasil svůj světelný meč nebo když nevinně působící stařenka Poltova byla Barnabym odhalena jako několikanásobná vražedkyně, přesto se však dočkáme silného příběhu, konfrontace gaunerského násilí s násilím staroškolským. To první motivované nízkými pudy a nudou, to druhé motivované touze po spravedlnosti; enihau, násilí, ať už páchané z jakéhokoliv důvodu, je stále násilí. Těžko se však dědulovi divit, měl silnou snahu vyřešit vše nenásilně a dle práva. Ovšem v tak morálně absolutně upadlém prostředí městských gangů zdá se stejně být jedinou účinnou pomocí oheň a síra... Herecké výkony jsou velmi přirozené, mnohé scény jsou dosti syrové a naturalistické (byť míra naturalismu je místy na hraně laciné snahy zalíbit se divákovi). Z feťáckého doupěte je člověku vážně zle. Prostřelená aorta je děsivá. A ke konci napětí houstne, tím víc, že divák vzhledem k tomu co doposud viděl přirozeně neočekává happyend... Smutný film o tom, kam až může společnost upadnout, když ztratí morální zábrany.

Nesympatický film s nesympatickými herci v nesympatických rolích. Pokud měl film za cíl ukázat prohnilost charakterů postav, které jsou schopné buď konat nebo zavírat oči nad zločiny v důsledku vlastního egoismu a pokrytectví, povedlo se. Bohužel jako jedna z mála věcí v tomto filmu. Hercům jsem to nevěřil, děj byl rozplizlý a nezajímavý, vychvalovaný konec je vychvalovaný - proč vlastně?! Jako krimi/drama je Tajemná řeka (mimochodem - co je to za název?) podprůměrná, jednak v důsledku nesčetněkrát převařených témat (sexuální zneužití v dětství a následky, mstící vražda nesprávné oběti atd.), jednak kvůli mnohým scénám, které jsou nadbytečné a mimo a zároveň celkově nevhodně a rozplizle poslepované. Herecké výkony mě příliš neoslinily. Prožitkově mě to celé minulo stejně jako Zemi míjí asteroid s orbitou Neptuna. Vlastně nejsilnější prožitek byla asi lítost nad 138 minutami ztraceného času.

Fajn akční sci-fi podívaná degradovaná nesmyslností ústředního tématu. Děj se rozvíjí napínavě, stále se vynořují nové otázky, několik vážně překvapivých okamžiků, skvělý soundtrack, skvělé herecké výkony. Pokulhává postapokalyptické zobrazení Země, každopádně nejvíc mi vadilo, že nebyly zodpovězeny /následují SPOILERY/ základní otázky ohledně Tetu. Co to bylo zač, odkud to přiletělo, proč to přiletělo? A proč se to při své technologické vyspělosti chovalo v mnoha momentech tak zcela iracionálně? Jednotlivé logické kiksy a technologické inkongruence netřeba rozebírat. Když to však shrnu, přiletí vysoce inteligentní technické zařízení Tet, lidstvo k němu vyšle posádku, Tet pohltí dva hlavní členy týmu posádky a ty naklonuje. Zničí Měsíc a Zemi obsadí klony. Ty společně s přírodními katastrofami vyhladí lidstvo, resp. jeho naprostou většinu. Pak začne Tet provozovat hydrověže, které odčerpávají mořskou vodu. No. Divné, že. A hlavně nesmyslné, že. Tohle všechno na začátku filmu nicméně nevíme. A jak sladká je to nevědomost! Když se totiž tyto skutečnosti odhalí, zcela shodí již zhlédnutou část filmu, který je jinak napínavou a vizuálně i hudebně kvalitně zpracovanou podívanou.

Solidní volné pokračování prvního dílu se všemi jeho pozitivy i nešvary.

Z převažujícího pocitu dvouhvězdičkovosti se moje hodnocení nakonec vyškrábalo na tři (ale s hoooodně odřenýma ušima a jen díky tomu, že jsem nakonec celý seriál - byť ve zrychleném promítání - dokoukal). Námět je zajímavý: cestování v čase, historická i budoucí zvířata přesunující se do naší doby, třenice mezi různými zájmovými skupinami o tom, jak naložit s anomáliemi. Na samotném zpracování mi vadila jakási béčkovitost postav. Ale asi to jinak udělat nejde. Prostě, postavy schématické: inteligentní, schopný, ale i tvrdohlavý a jiným názorům neotevřený Cutter, jeho stejně inteligentní mrcha žena Helen, nerdík, hezounek a drsňácká herpetoložka. Vypracovaného hezounka samozřejmě občas svlečeme do půl pasu (jak sexy pro dámy), drsňáckou herpetoložku necháme zmlátit se s jinou mladou ženou, se kterou si lezou dlouhodobě po krku (jak sexy pro pány). A samozřejmě nějaká vztahová mezipostavová omáčka. No, když se překonají tyhle klišé, bez kterých to ale na druhou stranu asi vážně nejde, tak nejzajímavější je asi pokoukání na roztomilá či děsivá zvířátka. A to, jakou paseku umějí natropit v současnosti. Hlavní dějová linie, která se táhne celým seriálem, je vcelku dobrá, místy napínavá, jen by to nemusel kazit Cutterův udivenozděšený výraz z vytřeštěnýma očima a potevřenou pusou ("co to je? to snad není možné! to je tak děsně děsivě děsivé!!"), u kteréhožto vážně míněného okamžiku divák dostává záchvaty smíchu. Celkový dojem spíše slabší, ale vzhledem k tomu, že jsem to celé dokoukal, asi to nějaké kvality má.

Nechci tento film urazit, jistě má své kvality. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že mi vlastně stačilo přečíst si zdejší obsah a na ty proooootáááááhlééééé dvě a půl hodiny jsem se už ani nemusel dívat.

Dosti nadhodnocený film. Děj nudný a divný, plno dějových kiksů a trapností, strašné dialogy, scény kýčovité a umělé. Ve své době snad film mohl slavit úspěch, ale dnešnímu divákovi nemá moc co dát.

Depresivní a mrazivý film o krutosti, kterou může přinést nepovedený vztah matky a syna. Kdo koho trestá? A za co? Prolínání časových linií bylo perfektně zvládnuté a divák dostal komplexní a přirozeně plynoucí obraz o celém příběhu. Člověka napadá, co by dělal ve stejné situaci, mít takového syna. Je sice pravda, že film místy plyne kupředu příliš pomalu, ale i to mu dodává na oné nepříjemné chladnosti a pocitu bezvýchodnosti, bezradnosti. Mnohé záběry a situace byly skvěle a nápaditě provedené. Ve filmu se ani moc nemluví, což opět umocňuje celkový dojem, protože samotné scény toho řeknou mnohem víc a mnohem jasněji než kdyby ke stejnému výpravnému účelu měla být použita slova. Ke konci filmu mi stále častěji probleskávala hlavou otázka, ono Evou poslední vyřčené slovo - PROČ? A byl jsem moc rád, že nedošlo na nějaký otevřený konec a že tato otázka byla, byť dosti komplikovaným způsobem (a přece tak jednoduše!), zodpovězena. Vskutku vyvedené drama!