Anthony

Skutečně „hustej a brutální“ film. Spousta skvělých naturalismů, výborně udělaný make-up zombíků, skvělý nápad s jejich rychlostí (ten se mi líbil už ve filmu 28 dní poté). Nejvíce mě fascinovalo, jak výborně vedle sebe fungovaly scény skutečně strašidelné a scény humorné (ač ten humor jen z těch nejčernějších). Bavil jsem od začátku až do konce (tzn. nemám pocit, že by film chvílemi ztrácel tempo), snad jsem jenom měl odejít hned jak se objevily závěrečné titulky.

Nádhera. Povedlo se - dvojka se zase jednou naprosto vyrovnala jedničce, což je v případě, kdy jednička nasadila laťku skutečně hodně vysoko, velký úspěch. Tvůrci dokázali napsat hlavně výborný příběh, který úplně nekopíruje jedničku, ale funguje stejně dobře. Objevuje se mnoho nových postav z nichž asi nejvíc zaujme Kocour v botách, rodiče princezny Fiony a Dobrá víla se synem Krasoněm. Mými favority ovšem jsou Pinocchio a Perníkový mužíček a především jejich záchranná akce ve stylu Mission Impossible. Vůbec množství různých odkazů na jiné filmy (např. Spiderman nebo Indiana Jones) patří k tomu nejzábavnějšímu, co znalého diváka opravdu potěší.

Nejsilnější stránkou filmu je vykreslení hrozné, šedivé a ubíjející reality zákopů v první světové válce. To, že si člověk po nějaké chvíli zvykne na všudypřítomné rozkládající se těla a pobíhající krysy je dobře, protože taková byla i realita pro vojáky v této šílené válce. Jenže nejde o válečný film, ale o horor – brzy se začne objevovat jakési tajemné Zlo, které s realitou nemá moc co dočinění. Hororová atmosféra funguje většinou dobře, stejně takový pocit šílenství. Dobrou podporou při budování atmosféry je i skvělá hudba neznámých autorů. Problémem je, že závěr je dost prapodivný a hodně pochybuju, že samotní autoři věděli přesně, co nám vlastně chtějí říct. Chvílemi je i dost patrné, že se tvůrci potýkali s nedostatkem financí.

Opravdu zajímavý film. Přestože patří částečně do žánru sci-fi, nejsou tu vůbec žádné speciální efekty - to nejzajímavější z celého filmu jsou výborně napsané dialogy a hlavně výborně napsaná a zahraná postava Prota. Kevin Spacey v černých brýlích ukusující banán i se šlupkou je prostě boží. A ta rozhodně neměl snadnou úlohu, neboť asi od poloviny si už nevystačí jen s jedním pohodovým výrazem a ukáže se jak náročná jaho role je. Výborným protihráčem mu ovšem je Jeff Bridges. Od poloviny se film láme do poněkud temnějších poloh, což někomu může vadit, ale mně tento zvrat nijak nevadil. Nakonec bych snad ještě vyzdvihl výbornou hudbu Edwarda Shearmura.

Hrušínského major Kalaš je mojí oblíbenou filmovou postavou. Škoda, že se objevuje jen ve třech filmech. Na filmu se mi moc líbí syrovost a realističnost, která se v dnešních barevných filmech nevidí. Jinak mi ale přijde lepší třeba Po stopách krve, tady mi vadí závěr, kdy se vrah prostě nevypátrá logicky, jen se na konci na někoho ukáže a je to - trochu odbyté řešení. Ale co, ten film je hlavně založen na ponuré atmosféře venkova, kde věci nejsou tím, čím se zdají být. K realismu přispívají i dobře vybraní herci ve vedlejších rolích a jejich úsporné herectví.

Anthony, tímhle způsobem spolehlivě vyklidíš pozici číslo 1 na žebříčku mých nejoblíbenějších herců!!! Jestli si potřebuješ jen přivydělat a šetříš energií, tak si alespoň rozumně zvol žánr, kde nemusíš běhat. K tomuto filmu jsem přistupovat s pocitem, že to bude blbost, vypnu mozek a jen se budu dobře bavit (jako třeba u té superblbosti XXX). Jenže problém není v tom, že je scénář blbý (to se dá předpokládat), ale že je to všechno nudné. Je to komedie, která není vtipná a akční film, kde je málo akce. Navíc Chris Rock je prostě herecký typ, který mi vůbec nesedí - užvaněný černoch, jehož "vtipné" kecy jsou jen trapné. A ani se mi moc nelíbila ani hudba Trevora Rabina. Stěží dvě hvězdy.

Tak jsem se na ten film těšil - tzn. byl jsem pozitivně (vstřícně) naladěn. Navíc ohlasy byly docela dobré a Branagha mám moc rád. Jenže přišel neskutečně překombinovaná pitomost, pro kterou jsou i dvě hvězdy hodně. Závěrečné "rozuzlení" je připitomělé a likvidace zloducha překročila míru, za kterou začíná parodie. Je tu nakousnuta spousta věcí, které pak nejsou vůbec dořečeny (co měl třeba znamenat ten polibek?). Tolik skvělých herců Williams, Jacobi, Garcia tu nemá, co hrát. Sorry, zkrátka mi to vůbec nesedlo, a to mám rád většinu zde přítomných herců a rovněž tak i žánr "mysteriózní thriller". Jediným kladem zůstává hudba Patricka Doyla.

Velké herecké sólo Alberta Finneyho, který skutečně je Winstonem Churchillem. Dobrou protihráčkou je mu Vanessa Redgrave, zajímavé je jak nevyužití jsou další skvělí herci ve vedlejších rolích (Jacobi, Wilkinson, Broadbent), kteří se zde skutečně spíše jen mihnou. Mně se film dost líbil, je to ovšem do jisté míry dáno tím, že mě dost baví historie, zvláště novodobá. Je otázkou, jak dokáže film zaujmout diváka, který o Churchillovi ví jen to, že byl tlustý a kouřil doutníky. Film sleduje totiž spíše méně atraktivní část Churchillova života (1934-1939), kde jde o to, že přednáší ve sněmovně projevy, kterým se ostatní smějí, aby se nakonec Winston vrátil jako lord admirality. O jeho nejslavnější etapě života (premiérování za války) se dočteme jen před závěrečnými titulky. Velký prostor dostává nejen Churchill jako politik, ale i jako člověk se všemi neduhy - se svými depresemi, rozmrzelostí, bolestmi, obavami ale i s láskou ke své ženě.

Pro mnoho lidí je Bournova trilogie zajímavá až od dvojky, tedy od okamžiku, kdy se do ní zapojil Paul Greengrass. Já mám rád ovšem i Limanovu jedničku. Už tady se objeví Jason Bourne, který patří mezi mé nejoblíbenější postavy filmového plátna, a kterého naprosto dokonale Matt Damon. Režisér zmínil, že při vytváření charakteru postavy vyšli ze scény rvačky, která patří mezi nejlepší souboje vůbec. Bourne je tu úsporný, maximálně efektivní, schopný okamžitě improvizovat, využít čehokoli, co má po ruce (zde tužka, v pozdějších dílech se to variuje a objevuje se časopis, kniha atd.). A jaký je Bourne v této scéně, je vlastně v celém filmu - miluju momenty, jako když při útěku z ambasády jen tak mimochodem vezme vysílačku a plánek budovy. Za zmínku stojí i zajímavá automobilová honička. Jediná scéna, která mi do realistického stylu nezapadla byl hodně dlouhý pád na konci, který mi přišel velmi stěží uvěřitelný (na rozdíl od ostatního Jasonova konání). Velmi zajímavý byl komentář režiséra na DVD, který má netradičně i české titulky. (Soundtrack ***): Hudba Johna Powella už přichází s ústředním tématem, které se objevuje i v dalších dílech, ale ještě není úplně dovedena k dokonalosti, chvílemi je silně disharmonická a na soundtracku jsou některé pasáže poslouchatelné jen velmi obtížně

Tento film se skutečně jakoby rozpadá na několik částí. Nejvíce se mi přitom líbila ta část první, kdy je malý David ve své rodině. Tato část končí scénou v lese, která měla velice silný emocionální náboj a pokud vás tohle nedojme, tak už nic. Pak ale přichází Davidovo putování za modrou vílou a film začíná trochu váznout. Závěr mi na rozdíl od mnohých nepřišel hloupý – Spielberg to udělal poněkud uslzený, ale já mu na to přistoupil. Vadil mi tam ovšem hlas vypravěče. Jinak k diskusi na téma, zda by to udělal Kubrick lépe, musím říct, že Kubricka považuji za přeceňovaného a většina jeho filmů mi přišla nudná (např. Osvícení, Barry Lyndon) – kdyby to natočil on, tak na to ani nejdu. Zato Spielberg je filmový král a pokud řekneme, že toto je v jeho filmografii spíše slabší film, tak jde pořád o docela slušnou podívanou. Velkou zásluhu na tom má skvělá hudba Johna Williamse a především fantastický výkon malého Haleyho – jeho obličej ve scéně, kdy mu matka říká heslo, nebo právě již zmíněná scéna z lesa – to byl výkon skutečně úctyhodný bez ohledu na věk herce.