ROBOTER

"Nenašli jsme žádné jiné místo na světě, kde by bylo 38 % dětí diagnostikováno s bronchiálním astmatem".

Život zdejších obyvatel je zajímavý, ale spíš bych jako hlavní náplň dokumentu uvítal život zdejších národnostních minorit - tím je totiž Vojvodina tak zajímavá!

Těžko hodnotitelný životopisný snímek (který zcela ignoruje znaky pro biografický žánr) plný symboliky, který není na jen tak ledajaké pokoukání u oběda. Ašik-Kerib rovněž od Paradžanova byl mnohem srozumitelnější. Ale jedná se o umění samo o sobě - scéna se sedícím básníkem na střeše arménské katedrály, která je poseta otevřenými knihami, jejichž listy obrací vítr, je nezapomenutelná. Šílenost!

Musím říct, že noví Piráti z Karibiku 5 byli opravdu super, akorát mi trochu připomínali Matrix, ale to nevadí... Dokonce jsem se dozvěděl i pár nových historických faktů, například, že vzducholodi a kulomety existovaly již v druhé polovině 17. století! Vzducholodě zřejmě fungovaly na helium, protože ani po několikanásobném průstřelu kulometem neexplodovaly. Za ty dávám o hvězdičku navíc...

Ašik-Kerib je prvním filmem takového střihu, který jsem viděl. Již dlouho jsem se těšil na Avetik, který se mi prozatím nepodařilo sehnat, ale myslím, že po výtvarné a výpravné stránce se bude jednat o něco podobného. Tento film byl dosti nezvyklý, všechny obrazy, děj i vyjádření byly dosti vzdálené oku a vkusu evropana, ale tím zajímavější. Je Arménie Evropa, není to Evropa? Je to země na pomezí dvou světů, pro Evropu moc orientální, přesto však první zemí, kde křesťanství zapustilo kořeny. A tomuto odpovídá svým pojetím celý film, který mi svým námětem navozoval dojmy ze středověkého gruzínského eposu Muž v tygří kůži Šoty Rustaveliho. Takovýto film se těžko hodnotí, asi v tomto případě zvolím za určující celkový dojem, který ve mně zanechal. Dobrý komentář: Cushing.

Vynikající film, v kterém snad nenajdeme záběr, který by trval méně než pět minut, ale i při zdánlivě pomalém tempu jsem se nenudil - naopak, kamera krásně vykreslovala jedinečný genius loci ruských a ukrajinských stepí, čímž navodila filmu neopakovatelný ráz. A při scénce s předváděním slona jsem málem umřel :o)

Pro mně jako studujícího historika nic nového, ale je to hezky a přehledně zpracované. Ideální videomateriál pro výuku dějepisu na ZŠ a SŠ.

Poslední díl Sienkiewiczowy trilogie, tentokrát boje s Krymskými Tataříny. Ale i navzdory skvělé výpravě (hlavně jsem ocenil autentické exteriéry stepí v Divokých polích, scény v krymském skalním městě Čufut Kale, a ne nějaké argentinské pampy) film měl možná trochu přemrštěnou metráž a některé scény působily dosti uměle. Závěrečné obléhání Kamence Podolského Turky udělalo opět krásnou tečku.

Poláci mi opět dokázali, že dokáží natočit skvělý historický velkofilm! Úžasná je bitevní scéna na konci druhého dílu, kdy se polská jízda s připevněnými křídly rozjede proti švédským mušketám a pikenýrům. A nejlepší joke celého filmu: - polský král Jan Kazimír: "...odkud bereš, pane, takový důvtip?" - pan Zagłoba: "Tajný recept, prosím. Musíš v kapse neustále nosit konopné semeno a po troškách je žvýkat. Tím potom rozum velice sílí. Protože v konopí je olej, jak víme, a od toho oleje roste pak člověku hlava, prosím." :oD

Z této němé čtyřminutové scény se těžko dá něco vyčíst, o to více dát tomuto fragmentu nějaké odpovídající hodnocení. Nedovedu říct, o co se v té jediné dochované scéně jedná, snad něco ohledně prohrané livonské války?