Moly

Kdybyste si měli pustit jen jedinou epizodu, jděte do té ze 14. února 2014. Večer s Mattem Damonem, Billem Murrayem, Hugh Bonevillem a Palomou Faith je jeden pěkně divoký mejdan. Škoda, že tam není vidět, jak Bill Murray háže do publika ovoce.

1. série 8/10, 2. série 8/10, 3. série 7/10, 4. série 9/10, 5. série 10/10, 6. série 8/10. Po skvělé 5. sérii zvedám (tak trochu v euforii) na maximální hodnocení. Ačkoliv jsme přišli o proces castingu užšího výběru, který často dokresloval celkovou cestu jednotlivých soutěžících až do samotného finále (a přinášel často zábavné, ale taky bizarní zážitky), zároveň taky zmizela poměrně nudná fáze vaření v obří hale, která se mi často jevila jako nepřehledná a posléze i nepřekvapivá a neoriginální. 5. série nás tedy vrhá rovnou do Masterchef kuchyně, kde se nejzajímavějších 30 uchazečů popere o vysněnou zástěru. Má celková spojenost plyne především z vydařeného castingu (ten, kdo dal dohromady tuhletu směs, by měl dostat metál) - často se mi nestává, že bych až takřka do TOP 10 byla spokojena s pořadím vyřazených a nových výzev, které posunuly nároky na soutěžící nejméně o level (spíše o dva) výš. Spolu s oblíbenou porotou a zaslouženými finalisty - není, co si přát víc. Oblíbenci: Elizabeth, Courtney, Francis (Skot), Big Willie, Jamee, Christian; Prudiči: CUTTER! Parafrází Leslieho: It went unbelievably well!/AKTUALIZACE PO 6. SÉRII: S odchodem Joea Bastianiche utrpěl pořad dosud nenapravenou ztrátu. Christina Tossi, ač odbornice jistě na slovo vzatá, zkrátka není televizní osobnost, a zatímco Joe dovedl snoubit nekompromisní ostrost a házení talířů do odpadu s poťouchlou hravostí v jedné scéně, Christina nucené deklamování dříve srozumitelných frází divákovi prostě prodat neumí. Snad kdyby jí scénář nestavěl do Joevých bot nebo si jednoduše našla vlastní místo mezi sehraným stávajícím týmem. Co se castu týče, úspěch fenomenální páté série se nekoná - většina soutěžících působí spíše jako figurky v přesně vymezených škatulkách, než jako ryzí osobnosti. Čest výjimkám - Tommy a Stephen osvěží v podstatě každou scénu, ve které se objeví, stejně jako jasný favorit série - Derrick. Naopak ženský část je v pravdě žalostný. Jediná zajimavá osobnost, která se 6. sérií mihla byla Jill, která pro mne takřka nepochopitelně neprošla na úkor Hethal. Mezi šedí pak převažují veskrze nesympatické kuchty, za jejich vypadnutí se budete takřka modlit (Shelley!) Totálním zklamáním je pak pro mě vítěz. Hlavním tématem série je rivalita dvou kohoutů - aby si pak trofej odnesla domů slepice? Snad 7. série bude klapat lépe.

Myslete si a říkejte, co chcete, ale já tomu propadla. Survivor je pravá reality show, je tím, co si pod ním představím. Dno, pády, vrcholy. Vztahy, přežití. Tady se soutěžící neválí ve vile či v hotelu, tady se musí o sebe opravdu postarat! A tím vším nás provede Jeff Probst. Někteří mu vytýkají občasnou nestrannost, patrnou zvláště v 7. a 9. sérii a posléze pak v sériích s All Stars, FvF, HvV a navrátilci, nicméně mu musím přiznat dar citu pro vystihnutí situace. Právě on pak dělá nejméně z poloviny tenhle pořad tak dobrým, jakým je (A to na doslova, nehledě na straně spektra, na kterém se současná tvorba nachází).// Survivor Borneo je srdcovka. Viděla jsem to prvně před kolika - 10 lety nejméně a zapamatovala si jen pár scén, tváří a situací. Když se k němu po takové době vracím, nestačím se divit. Opravdu oldschoolový design, celé pojetí soutěže, není vůbec naškodu, ba právě naopak je z něj cítit patina původního konceptu Pána much či Robinsona Crusoe, který se o dvacet sérií dál posunul poměrně razantně (ovšem také logicky). Shlédnutí první série bych tak doporučila všem fanouškům, které Borneo minulo. Koncept her je praktický a casting se více než povedl, ostatně také přemýšlení hráčů v něm vybraných udal také směr způsobu hry pro ty následující. Opravdovou výhrou pro Survivora byli lidé jako Richard či Greg spolu se Sue, Gretchen a Rudym (ostatně ale i Kelly a Jennou či roztomilou Coleen), protože právě oni rozehráli nejen Borneo, ale celého Survivora, a bez nichž by pravděpodobně soutěž jakožto táboření (nejen) mladých výletníků zapadla v šedi americké produkce.

Nejzásadnější rozdíl mezi Amazing Race a Survivorem, se kterým se srovnání přímo nabízí (už jen skrze fakt, že Keoghan spolu se spolu s Probstem dostal do úzkého výběru moderátorů Survivora. Uspěl však Probst, bez jehož projevu a trefných (i když občas lehce subjektivních - o tom, zda je to ku prospěchu věci či na škodu, si rozhodněte sami) poznámek si už Survivora ani nedovedu představit. Keoghan však hlavouny z televize rovněž zaujal, a tak mu nabídli stejný žánr jen v jiném formátu), je fakt, že zatímco v dílech Survivor Reunion (které slouží ke shrnutí toho nejlepšího a nejzajímavějšího a k sebereflexi hráčů) se hráči možná až trochu alibisticky plácají po zádech s tím, že všechny ty intriky a vyhrocené situace byly součástí "hry", která nemá se skutečným životem a chováním k jejich blízkému okolí pranic společného, Amazing Race je o reálných vztazích, o blízkých lidech, o světě, jak ho známe. Obě show tak tlačí na psychiku svých hráčů, každá to však dělá jiným směrem. Zatímco v Survivoru se od těch lidí nedá utéct a hráč se musí naučit s nimi fungovat, musí s nimi počítat a kalkulovat, tady musíte (nakonec) od ostatních utíkat, o to více příležitostí však potom máte vyřvat, vyhulákat a vyburácet své nejniternější pocity a strachy (či nejpovrchnější) na prvního a jediného, kterého máte stále po ruce - vašeho spoluhráčského partnera. V tom pak shledávám Amazing Race jako drtivější pro psychiku a vztahy. Survivor je jako seriál, někdy sitcom, jindy detektivka, tuhle thriller, támhle mýdlová opera či komedie, Suvivor je jako lidské šachy se sportovními vložkami, a proto ho miluju (jde o jakousi samostatnou realitu v realitě, něco, co probíhá opravdově, ale nám se prostě nestane). Amazing Race je závod F1, je opravdovější, ale také syrovější a surovější. Komentuji trochu zkrátka, hned v polovině první série, ráda se podívám na další, ale obávám se, že jsem se představy toho všeho trochu zalekla, a tak Survivor zůstává mým číslem 1. //EDIT: Oblíbené dvojice (dle pořadí) 1. série: Drew s Kevinem, Brennan s Robem, Frank a Margarite, Dave a Margaretta. 2. série: Oswald a Danny, Cyndi a Rusell, zpočátku i Tara a Wil či Gary a Dave. 3. série: Ken s Gerardem, Drew s Derekem. 4. sérii nesleduji, neb jsem si tu v zajímavostech přečetla neoznačený spoiler. 5. série: Charla a Mirna, Chip a Kim. 6. série: Jednoznačně nejoblíbenější postavou se zde stává Phil (ten chlap zraje (nejen) profesně jako víno). Ze soutěžních dvojic zaujali Kris s Jonem, Gus s Herou, Lori s Bolem nebo mormonské sestry. Naopak Jonathan posunul hranice buranství a hulvátství na nový level. 7. série: Rob s Amber, Brian a Greg. //P.S. Varování: Znělka Amazing Race je silně návyková.