Psycho.R

První a celkem vtipná jednohubka, zhruba něco jako první Critters.

Řekl bych, že jde o nevyvážený dokument, sice nám ukazuje různé nástrahy finančních služeb, na druhou stranu nám předkládá tábory lidí, kteří spadli do exekuce právem/neprávem. Problém je v tom, že samotné protagonisty obhajuje i v tom prvním případě. Paní, která kvůli bývalému manželovi měla přijít o dům přeci nelze srovnávat s tím, že jiná paní zadluží svojí dceru a ještě jí neřekne, že nesplácí, takže je dcera v hajzlu. A s tím jsem měl problém, stejně jako s tím, že někdy neví, že si musí platit zdravotní. Co mi dělalo však ještě větší potíž bylo samotné přiživení mýtu exekutorů. Opravdu to není tak, že exekutor vydá příkaz a jde si k vám domů a všechno si vezme. Vždy je dlužník dlouhodobě informován o tom, že byl na něj vydaný příkaz, exekutor byl soudem určený a první snahy jsou formou domluvy a splátkového kalendáře. Když toto ignorujete, pak je něco špatně u vás a je třeba dále postupovat v mezích zákona.

Největší chyba je, že seriál nevznikl jako film, protože to je to, co potřebuje nejvíc - prokrátit. Nový hrdinové mě nijak nevzali, zvlášť bych vyškrtl princeznu a zbojnici, které jsou tu jen, aby splňovaly hollywoodské kvóty. Jinak si myslím, že příběh dobře navazuje na film a je velká škoda, že jsme se nemohli setkat s Madmartiganem, protože jeho náhradník je vlastně jeho kopií, ale méně charismatickou. A co se musí hlavně pochválit, to je Warwick Davis, který si návrat ke své životní roli viditelně užívá a dělá co se dá, aby pozvedl seriál výše. O to víc je mi líto, že byl po první sérii ukončen. Víc rolí pro tohohle herce, protože má co nabídnout.

Anny je pro mnoho lidí zklamáním. Příběh stárnoucí prostitutky musel vyvolat vysoká očekávání. Problém je ten, že dokument musel být ukončen, logicky, předčasně, protože hlavní hrdinka Anny zemřela. Nebylo tak možné její osud dále sledovat. S ohledem na tuto smutnou zprávu musím říct, že úplně chápu, že se Helena Třeštíková nechtěla vzdát toho, že lidem ukáže další silný osud, který mnoho let dokumentovala a jsem za to rád.

Že je paní Třeštíková členkou oscarové akademie, to je zcela správně. Dá se říci, že jsem on ní ještě nikdy neviděl špatný film. Jsem rád, že své silné protagonisty sleduje i po premiérách jejich celovečerních filmů, co víc, že dokáže natočit pokračování, které se nesnaží jen pokračování natáhnout, nýbrž je smysluplným druhým dílem, který vede odněkud někam. To je i Reného případ, kde máme šanci vidět ho, kde jsme ho zanechali před patnácti lety, ale i to, kam ze svého bohémsky pozitivního života dospěl a to do letargických let. Jen tak dál, paní Heleno.

Rovnou říkám, že Mišíka rád nemám a ani tady mě nijak nepřesvědčil a rap či komunita kolem něj nemá s hudbou nic společného. O to víc mě štve, že musím ocenit tento film, který nejenže je natočený na mobil (sláva kameramanovi), ale i režie je na tuzemské poměry hodně nadprůměrná. Vidět znovu to rozhodně nechci, ale musím uznat, že je to kvalitně odvedené řemeslo pana Sedláka.

Je to art, není to art? Je to o promiskuitě nebo polyamorii? Po tom PR, které dělala Han Vagnerová a Eliška Křenková jsem čekal, že uvidím alespoň sondu do vztahů, kde je po domluvě možné žít v polyamorii. Ve skutečnosti však tato problematika je okrajová a ve filmu je až ve 3. třetině a lidé žijící v tomto nastavené z toho nevycházejí zrovna pozitivně. Kdo by čekal nějaký exploatativní film, což může evokovat plakát, jsou tu asi dvakrát prsa. Po velmi krátké chvilce ona artová snaha vyšumí a my sledujeme přímočarý příběh rozpadu či naopak propojení vztahu. U sledování jsem si vzpomněl na Match point Woodyho Allena, který mohl působit divácky přístupně, ale závěr o to více překvapil. Pokud bych zde nalezl podobnou snahu, asi bych byl i nadšen. V tomto případě je závěr jen jednou ze dvou myslitelných konců a linie ostatních postav jdou do ztracena, přitom by šlo asi o zajímavější podívanou, o to víc, kdyby šlo o mozaiku volně se prolínajících příběhů.

Vskutku vydařená a milá fantasy z doby, kdy na vás z plátna nekoukala jen směsice jedniček a nul, nýbrž skutečné masky a efekty. Davidova, zřejmě, životní role, kterou si skutečně užil. Zdatně mu sekundují Kilmer a Whalley.

Wellsův příběh je bizarní uz sam o sobě. Ovšem vznik filmu a jeho výsledek je, možná, ještě výš. Je dobře poznat, ze Kilmer se nesnášel s Brandem, proto jsou asi jen ve dvou scenach společně. Ale nesnášel se i s režisérem, coz by normálně znamenalo, ze dojde k přeobsazení. To by však nesmel být taková hvězda. Celkovy výsledek, ani tak neni znát, a vlastně to mam jako guilty pleasure. Thewlis je vsak ve sve roli velmi nevýrazný, coz filmu dost ubírá, zvlast, když zmínění dva herci přehrávají, lehce tak zapadne. Ze na něm delal doktor jeden ze svych testů je však poznat o mnoho let pozdeji, kdy se v Harry Potterovi meni na vlkodlaka 😂.

Nejsem si jistej, že by byla dvojka lepší, než jednička. Těžko se to porovnává, jednička měla hodinu a proto byla hodně nahuštěná a vtipy tam jdou seřazené za sebou. Dvojka má o 40 minut víc a profesionální produkci. Právě kvůli délce jsou (hlavně v prvních 20 minutách) vtipy kladeny pomalu a nejsou ani nijak moc vtipné. Ovšem potom se bizarnost začne rozjíždět a kulminuje správně na konci. Nic tu není tabu, takže je to opět komedie pro menší skupinu lidí a ostatní ho budou nenávidět. Dvojka není lepší, není však ani horší, je jiná a svojí bláznivostí původní film ještě překračuje. Trojce bych se nebránil.