andrii

Neustále roztažený, když slunné kadeře se zlomí. Drží rukojeť nad "štendrem" bytí, když na zemi zebe, slzí, aby se poté obrátil v loďku, která do modravé melancholie vpluje. Ukrajinský Timothée Chalamet s výmalbou kraje. "Malý princ," v kachyňovské šále.

Každému jeho barometr. Spustí vroubkům pár pastí. Ukáže, na jaký post páry v báru osudí.

Ctitel parketu klapotů, kvapíku lun. Kolombín rozplývajících se vzdušných polibků. Neabsentující stolovník ve cvikru a cylindru, roztáčející tuš. Světniček skleniček. Závoje "kombiné" luceren. Hodin bez spánku. Kultury soaré múz.

Zameť se "sladkou" slinou, která se démonicky mísí, dme přes tvůj domov. Ihned.

Neviditelní, nenápadní. Nápadití. Světáci čertí tmy, na zemi, svědkové fanfaronští, co na jejím prahu prahnou, a haprujou s nápadnickou dráhou. Vyrazí však na tu přátelskou, jako Čtyřlístek, na které krátcí nebudou.

Umění lahodnosti garderobiéra meditací s ruměnci, a malba, na které si "zgustli," aby nebyla na očích. Odvrátili tvář zdobnou, drobnou, rámovanou vlasy s pomerančovým žíháním, v altánku s opojnými copy flóry, která opentlit měla horní stěny. Teď musí snést stíny, stůně v (r)uličkách sklepení, omotaná pavučinami, dramatem plátna bez pána, než z hoří modřin na světlo vystoupí, vzpruhou jí bude patřičná dávka slávy. Rozjasněné pohledy na ni opět pět ódy.

Ze semínek let plácků, s rýhou prvních vlaštovek. Let ptáků v hejnu nad různými polnostmi. Přistání na  stanovištích rozfoukaných lidských situací. Nechť se pamětí přemostí. "Zazimované"  plody zrání, sklizeň pocitů, na věk pak. Uprostřed  místnosti "tvých" bytostí. Hrou na harfu odrostlých poupat. Ujasní stopy výletních pout slunce, sena...

Klima dobra klimbá. Zraňují záběry zbraně tábora, který se rozhodl brát za vzor. Havrana. Ten teď ale uvede v kóma. Kdysi kluk z luk krkavčích her. Dnes herkulovský náboj karamelové vizáže. Dřímá v něm. Chrabrý solitér. Rudé šípy prýští z bělma. Mekka chrpového oka se mračí, na trojsoka. Tam, kde doma byl, sklidí mokvající "moka" charakter. Nežádá se měkká ruka na kolébce.

Nezvolní. Trsá po betonu, pro trávníku. Trvalka. Na plný volty.

Šampaňské "matějských." Ctěná stálice v repertoáru toulavé krve, jedince bez závratí. Jezdce v rotaci života nahoru a dolů. Života dokola, v kruhu. Je ho plná zeměkoule. Od města k vesnici. Magická stáj oře kotoulů. Kout Harlekýna moře adrenalinu a motorů. Stáčí se za ním, jásají davy. Až naň jednou, nedostižného mistra spádu volného letu,  pohlédne očima přítmí i samo nebe.