andrii

Bratříčku, začínáš se nebezpečně vázat, a ty, bratříčku, utahovat kravaty smrti.

Mise v místě, které sípe, kde chřestýši nepřetržitě syčí, ze všech stran se nenávist sype. Nepovoluje, upaluje barvu pleti snědé. Nepolevují, vysoko šlehají plameny, které sužují. Rudo před očima, v mysli rozlévají, a oni dva tu uprostřed žáru vřavy jsou, aby uhasili kříž ohnivý.

... ale že má odvahu, pokušitel hr/an/y katovy. Už sjíždí, ale naštěstí nedošlo ke stětí. Columbo opět přechytračil plány vrahovy.

Na něj sází, až zajíkám se. V jejich společnosti den co den krev vrchovatě prolévá se. Vysoce postavené límce špiní. Nařizují zabíjení. Kostky jsou vrženy. Hlavy, co věděly, svrženy na studené dláždění a jejich těla, ihned převezena do krematoria.

Kouzelné to "dívadlo". Zázračný to poeta slov a činů, mistr prodejce drahých snů, kterému kape ze šosu - fantazie. Sebral kapesníky nebesům, aby osušil slzy Líziny. Dokáže, co ne jiní. Tam nahoru pokyny. Plní přání na počkání. Studně, které stůňou, vyprahlou, rozpraskanou zem na troud živoucím darem, srdce dívčí láskou. Pozitivní okénko pro všechny blázínky a snílky, kteří nepřestávají věřit "ve své nové šaty," že jednou přijde jejich šťastná chvíle, jejich okamžik. Je čas se zamilovat do té krásné představy.

"Cvak." Fantom - aranžér svými "modely" rafinovaně kontroluje čepel na noži. Bez tváře, bez hlesu identifikace. Vrah mezi námi má prsty na té spoušti, ale sám před objektiv nikdy nepředstoupí.

...mají zelenou tihle kanóni. Naditá je kasa. Tak jede tank, jede chasa pro zlatý bank a basta.

Lekce - žena. Ona proměnná. Je němá, a přec mluví. Je cizí, a přec známá. Herečka - křehká hříčka. Ostrov zrcadlení, moře rolí, kapka soukromí. Veřejná představa, zosobněné předstírání. Divadlo iluzí. Právo "pravdy" se na jevišti uklonit. Bita bytím. To jsem já. Jedna jediná. Sama v sobě ukrytá.

Nahrávači a smečaři s chutí. Za dveřmi je... půlnoční překvapení. Černočerný gotický motiv, šarády kredit. Připravte talíře, ať to řinčí. Vidličky se utkají s noži. Ke stolu račte, k tabuli času, prosím. Je prostřeno. To bude souboj, zápřah pro geniální mozky šalamounsky vyzbrojené, zparodované zápletky, zamotané hádanky noci, kdo pachatel, kdo obětí, sousto…vtipných kaší.

Rozevírá se v plátky mnohačetné. Složitostmi naložená, zhoubná fauna. Na té modré planetě život křupe. Drsně a hlasitě láme nás v kole, kosti a duše v těle. Odvádí nás od omamné vůně, z okrasné zahrady zelené do osudové "opravené" aranže. Když anděl s ďáblem obcuje, nebe žábami zemi zásobuje. Šelest člověka jako protržená pavučinka, divoká rostlinka. Život v dekoraci čar s bytím neradosti, slz mimo meditaci ráje. Fatalistický šrám mystéria činu zůstane.