spoonman

Doporučil bych to snad jen fanouškům legračních přízvuků a logopedických vad. I když tu paradoxně Arnold chvílemi předvádí nejlepší herectví své kariéry (rozuměj hýbe obličejem). Od scénáře se nedalo čekat moc, ale dostal jsem ještě míň - vede to k otázce - změnil se svět, nebo já? Líbilo by se mi to, kdyby mi bylo 10? komando se mi pořád líbí, Predátor se mi líbí, tohle se mi nelíbí. Tihle dva spolu měli hrát v roce 1990 - dneska už je to spíš smutný pohled

Než se ve filmu začne skutečně něco dít, uteče téměř polovina jeho stopáže. A ani po tom se neděje nic co by vás nijak zásadně zaujalo. Párkrát se leknete, ale víc než jindy vám bude hlodat hlavou, proč by v takové situaci ještě někdo natáčel, ale nejpalčivější rozměr bude sociální - jak si proboha banda průměrných Španělů může dovolit takovéhle bydlení...a obávám se, že tohle záměr tvůrců nebyl

Myslím, že stačí napsat, že to má 3 hodiny a trochu nudit se budete tak 30minut. To je slušné skóre. Scorsese je mohykán a jedna z mála sázek na jistotu - scénář je sice poskládán z epizod, co jsou v zásadě repetitivní, ale protože jsou z atraktivního prostředí, s dobrými herci a ne úplně pitomým scénářem (i když na Pulitzera to nebude), uteče to jako voda. A má to i druhý plán, jestliže se Bůh rozhodl nevyhladit lidstvo, když viděl co se dělo v 80. letech v Americe, těžko věřit na Sodomu a Gomoru, potažmo na něj samotného - discuss.

výtečný casting pirátů, tradičně dobrý Hanks...jen ten Greengrass trochu vyměkl a v druhé půlce se vytrácí napětí. Ale beztak z toho nejlepšího co letos (oh shit, loni) vzniklo

Asi se v tom odráží, že mi prostředí automobilových závodů přijde nezáživné, ale beztak, je tohle 5. nejlepší film všech dob? Portrét nezodpovědného floutka vs. kariéristické kurvičky, kolik jste už takových viděli. A že se tenhle odehrává ve 200 km/hod? Howard je řemeslník, rutinér.

Vlastně nevím co jsem čekal, McQueenova tvorba se mi líbí, ale měj jsem si uvědomit, že to vlastně dělá pořád stejně. Má rád dlouhé záběry (a film by se bez spousty z nich v klidu vešel pod 90 minut) a dialogy. Jenže co v Hladu zní příhodně, tady šustí papírem až to rve uši. Chvílemi to skutečně více připomíná divadelní hru a i herci volí tak explicitní výrazové prostředky, jako by si neuvědomovali, že na ně nemusíte koukat z galerie, ale máte to hezky v detailu (zvláště Fassbender vypadá chvílemi až směšně). Příběh shrnete do jedné věty (ano, skutečně byl 12 let otrokem) a i když mocné a pro Ameriku jistě těžké téma....škoda promarněné šance.

Všimli jste si, že filmy, které se otírají o cestování v čase to velice zřídka nedotáhnou alespoň na 70%? Čím to je? bojí se lidi říct, že to je blbost, protože by je někdo osočil, že to nepochopili? Stranou paradoxy, About time se veze na vlně toho "milého anglického humoru, který nás všechny tak okouzlil v roce 1993". Ale to je 20 let. Nejen, že se to moc nedaří (oh, wait, drama), 70% filmu je především ukrutná nuda.

Jediná věc, která mi na těchhle Jacksonova spektáklech ještě pořád přijde zajímavá jsou nové a nové masky skřetů. Jestli to je dost na film co trvá 161 minut už bude muset odpovědět můj psychoanalytik. A upřímně...bojím se ho zeptat.

První půlku filmu máte pocit, že se díváte na něco výjimečného, druhou půlku filmu vám dojde, že ne a nevíte, na co se to vlastně koukáte a proč.

Na to co to je, je to skvělé (první věta je v tomhle sdělení důležitější). Mimochodem nebrečel jsem ani jednou, takže už je to oficiální, jsem uvnitř mrtvý.