Recenze (444)
Padající hvězda (2014)
Správný člověk na nesprávném místě, nebo v nesprávnou dobu. Citlivá freska celou dobu překvapuje snovými a surrealistickými vstupy, avšak neustále se drží v mezích a nepropadne kouzlu sebe sama. Příběh Amadea je tak podán vizuální a emotivní formou, která neustále překvapuje a šokuje, ale jasně vykreslí vše co je třeba o španělském království, Amadeu Savojském i o zkorumpované vládě.
Bota (2014)
Sociální festivalový průměr se světem v jednom baru, kde balkánské prostředí a každá z typických postaviček tomuto filmu dodává šťávu.
Nejistý (2014)
Multi kulti sociální drama, kterého jsem se bál a nakonec příjemně překvapilo. Ne že by se dostalo z festivalového (KV) rámce sociálních dramat, ale hlavní herec, stísněnost paneláků pod povrchem kamarádských pozdravů a piv, nedramatická neutěšenost a morální rozbroj, který nejde jasně dekodovat dělá z tohohle filmu parádní zážitek. Ano, jedno špatné rozhodnutí může změnit vše, ale dokáže si člověk vždy uvědomit všechny dopady? A navíc ostatní lidi mají přece také možné něco změnit - reagovat, takže lidskost a soucit přece jen dopady zmírní nebo otočí.
Dva roky u moře (2011)
Nehodnotitelný film, dávám průměrné tři i když se mi to líbilo. Ano je to hodinu a půl pomalu pozorovaný poustevník na zrnitou kameru v černobílém filmu. Ano nic se tam nestane, není tam ani špetka děje. Ale jak říkal Ben Rivers před promítáním - musíme si uvědomit, že Jake Williams je skutečný člověk, co takhle v lese žije. Jeho tempo je prostě pomalé a jeho dny nemají žádný velký děj. A film přesně tohle odráží. Musíme ten styl obejmout a zkusit se z uspěchaného teď přenést do romantického bezčasí uprostřed přírody.
V její blízkosti (2014)
Režisér rozehrává netradiční trojúhelník dvou sester a tělocvikáře velmi střídmě, ale jasně. Příběh se neustále vyvíjí drobnostmi, film odsýpá, baví, rozhodně nenudí. Přes to je ale výsledek ochablý a komorní. Možná kdybych to viděl mimo MFF KV, kde je podobných filmů mnoho, hodnotil bych výše, na druhou stranu - formou je to jeden z filmů, který si jde pustit i mimo festival.
Zázraky (2014)
Prostředí, herci i budování napětí je bezchybné, ale to je na MFF KV prostě průměr. Odvážná tečka, která by měla film probudit z ospalosti je zde v podobě ujeté reality show, která sice pobaví, ale film už nezachrání.
Možná život (2014)
Netradiční forma video dopisů mezi dvěma režiséry sice zaujme, ale bohužel postrádá nějaký náboj, který by ji ospravedlnil. Ať už jiskření mezi autory, nezávaznou formu či nosné téma. Takhle je to příliš chtěné či osobní, aby se to pouštělo na veřejnosti.
Můj nejlepší přítel (2006)
Jednoduché, čitelné, ale dojemné. ;)
Parvíz (2012)
Solidně natočený, nesympatický příběh o tlustém muži, který si chce povídat. Bydlí u otce a myslí si, že je ve své komunitě nepostradatelný. Když ho ale otec přemístí jinam zjistí, že byl všem jenom pro smích a rozhodne se s tím něco dělat a stát se důležitým.
Diktátor (2012)
I když skrytá kamera sršící z prvních Cohenových charakterů v tomto počinu chybí, stále se ukazuje, že Sashův smysl pro absurdně realistický humor je neuvěřitelný. Vynikající zábava. :)