helianto

Romantika ve své nejčistší podobě. Natočit v dnešní době film tak čistý, že by se po jeho zhlédnutí nezarděla ani sama Jane Austen, považuji za téměř geniální počin. Jak smutné, že Američané si tento čistý zážitek pokazili alternativním koncem. O tomto filmu tu bylo řečeno mnohé. Mě po jeho několikátém zhlédnutí napadlo, že je to film o lásce (jak překvapivý závěr :o))). O mnoha podobách lásky. A režisérovi se zde podařilo něco neuvěřitelného - těch mnoho podob lásky vyjádřit na malém prostoru, hutně, zkratkovitě, jednoduchými a přitom jednoznačnými prostředky, drobnými gesty, náznaky - vášeň vyjádřená pohledy a letmými dotyky ... (důrazně nedoporučuji dívat se na tento film těsně po dočtení románu, který se naopak vyznačuje silnou epičností, mohli byste být krutě zklamáni). Joe Wright si hodně pohrál s vizuální stránkou filmu, se světly a stíny, a s jejich pomocí a za podpory mimořádně nádherné a něžné hudby, vytváří onu zmiňovanou romantickou čistotu. A, nemohu si odpustit :o), Matthew MacFadyen se tímto filmem stává pro mě nejen panem Darcym číslo jedna (Mr. Firth, promiňte :o), ale také mojí hereckou láskou navždy :o)).