Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (1 643)

plakát

Deftones: Back to School (2000) (hudební videoklip) 

Skvělej a chytlavej song z průlomovýho White Pony, osobně však dávám přednost jiným adeptům. Třeba Korea je nářez, nebo Elite, Change, Passenger, Digital Bath a taky Knife Party a taky..... uff, co to melu za hovna - celá deska je výborná!

plakát

Satan's Slave (1976) 

Zkrátit stopáž (tak dvacet minut) a ubrat kupu keců (dobrou polovinu), byl by to docela fajn okultistickej horůrek. Jenže nestalo se. Místo toho se musíte prokousat hodinou usoplený vaty, aby se až v poslední třetině začalo něco dít. Úplnej závěr je poměrně blbej a střihačsky nemilosrdnej, ale pochválit musim zajímavý mordy: všechna ta řezání, bodání do očních bulv nebo napichování na dveře skrz hubu na mě rozhodně udělalo dojem: na poměry tehdejší puritánský Anglie je to totiž až nečekaná tendence brutality. Škoda, že s ní tvůrci nepřišli o trochu dřív.

plakát

Ninjova nadvláda (1984) 

Firstenbergův mega úlet, který se blíží svou absurdností spíš k Smrtelný kořisti, než ke kultovní sérii s Míšou Dudikoffem. Hned úvodní akce vám ukáže, zač je toho karate loket. Ninja během deseti minut pozabíjí asi stovku policajtů na motorkách, v autech a v helikoptéře, aby se následně v mžiku zavrtal do země a pronásledovatelům unikl. Proč? Asi aby Rambo záviděl. Následující dění pak kombinuje Americkýho ninju s "possession" horrorem, aby se duch zlýho bojovníka pomstil všem vrahům skrz tělo hlavní hrdinky. A jelikož mrtvol přibývá a policajti jsou totálně vypatlaný, musí přijít na scénu pan Kosugi a shodit našeho padoucha ze třímetrový skály. Kámo, to nevymyslíš! Takže docela sranda, ale bohužel jen místy.

plakát

Rozpolcený (2016) 

Rozhodně zajímavej námět, bohužel nic šokujícího ani pro nepolíbené trailerem. Podle mě je i těch flashbacků už přespříliš, i když je fakt, že mají své opodstatnění: milovníkům růžovoučkejch hepyendů tak díky nim bude v závěru trochu úzko. Hnacím motorem tudíž není režisér, ale sám chameleón McAvoy, kterej si to tady neskutečně dává. Svoje role si užívá podobně jako spratek autodráhu a vám nezbejvá nic jinýho, než čekat, jaká z jeho postav se to vynoří příště. Takže hlavně za něj a za posledních pár vteřin tu čtvrtou hvězdu, přičemž Shyamalanovi vzkazuju, ať se už nadobro drží svýho koryta, protože v tomhle žánru je zkrátka doma. Ehm, a překvapení měsíce? Anya Taylor-Joy má docela velký cecky, což v předchozích filmech úspěšně skrejvala. (70%)

plakát

Hra na vraha 4 (1992) 

Abych pravdu napsal, moc mě to nebavilo. Tvůrci opustili docela fungující koncept předešlých dvou dílů a zkusili zase něco novýho. Bohužel, kněz posedlý ďáblem do série žádnou inovaci nepřinesl, natož nějakou pořádnou hororovou zábavu. Zabiják v klerice se skutečně odváže až v poslední čtvrthodince, kde drtí hlavy svým obětem, do té doby ale škrtí telefonním šňůrou a nebo morduje úplně off screen. Jeho vražedný pohnutky jsou taky úplně na hlavu, takže když se odprostim od hnidopišství, zbude jen místy slušná atmoška, osm mrtvých a jeden pár výstavních koz. Takže pro mě je toho tentokrát málo. Jo a minutáž je tu dost přestřelená: snímek ve skutečnosti trvá klasickou hodinku a půl.

plakát

Ghoulies III: Ghoulies Go to College (1991) 

Už předchozí část se přikláněla spíš ke komedii než k hororu, ale co předvádí trojka, co rozum skutečně nebere. Prostředí univerzity beru jen jako nutný zlo pro rozehrání šílený kanonády studentskejch vtípků, rádoby hlášek a celkově infantilního humoru, protože to nejlepší na filmu jsou stejně ty buchtičky, který sem tam předvedou striptýzek nebo dokonce svoje kozičky. Ale všechno ostatní už stojí jaksi za vyližprdel. Ghoulies tentokrát mluví (a že jim ta huba jede), nasávaj jako houby, ale vraždit zapomněli. Místo toho tu ze ženský vytáhnou dvoumetrovej jazyk a s nim jí zamotaj jako do koberce, jelikož to má bejt prej vtipný. NENI. Menší roli si tu pak odbyl budoucí drak Bruce Lee a třeba takovýho Lillarda nepoznáte vůbec.

plakát

Medvěd (1988) 

Překvápko jako kráva. Nebo spíš jako kodiak. I když to citelně projelo přes hollywoodskou kalkulačku, tak pořád je to silnej příběh, v němž neni nouze o halušky zhoubovaného medvíděte, pár roztrhaných koňů se psy a napraveného Karya. A Bart byl pan (porno)Herec! Vzlyk, vzlyk...

plakát

Bodom (2016) 

Takovej námět a takhle to podělat... Skandinávie už asi definitivně ztratila koule. A ty, Psychore / Steloune / Kastrátore nebo jak si v tuhle minutu zrovna řikáš: udělej nám tu radost a běž se konečně oběsit. Jsi ubohej a trapnej!

plakát

Blair Witch: 20 let poté (2016) 

Trochu sequel, trochu remake, ale hlavně zmodernizovaná verze pro dnešní publikum, kterému originál přišel málo akční. S hrdiny se neseznámíte ani z rychlíku - hlavní totiž je dostat tuhle bandu co nejrychleji do lesa a ještě rychleji se s nimi ztratit. Mobily samozřejmě přestanou fungovat a tak tu současnou techniku zastupuje převážně dron, díky němuž občas nahlédneme i nad stromy, abychom viděli... zase stromy. Jako poněkud nepochopitelnej se mi jeví nápad s tim, aby se zdejším postavám děly úplně ty samý sračky, co se děly už Joshuovi, Mikovi a Heather, a navíc je tam dostat pod takhle absurdní, skoro až dementní záminkou. Na druhou stranu, přesně od půlky filmu vás nová Blair Witch zahalí do naprosté tmy, kde vás nechá tápat, bloudit, děsit a umírat, aby vás v poslední a až nečekaně intenzivní patnáctiminutovce vtáhla do svý hnusný barabizny a tam se vám dokonce ukázala. A i když to neni zrovna příjemnej pohled (zdravim GE2), mám dojem, že tady tvůrci mohli nechat alespoň něco na divákově fantazii. I tak se však nejedná o žádnou sračku, jak si tu mnozí vylili srdíčko ještě v době nekoukatelnýho kinoripu.

plakát

Tajemství smrti slečny Neznámé (2016) 

"Nenašli jsme žádné stopy po násilném vniknutí do domu, pane. Spíš mi přijde, jakoby se chtěli dostat ven." Poté, co se na jeho pitevní stůl dostane tělo neznámý holky, i veterán Brian Cox hodně rychle pochopí, že tohle nebude jen tak obyčejná mrtvola. Společně se synem je tak čeká ta nejdelší, a dost možná i poslední noc v jejich životech... André hraje tentokrát hororovější akordy než před šesti lety s troly a je to výborná změna. Citelně brnká na temnější struny, s kamerou si užívá při zabírání všech možných prostor podzemní pitevny a když dojde na pitvu té mrtvé čubky, všechno to ukazuje hezky zblízka a v detailech. Obsazení sympatické, atmosféra hodně slušná, snad jen ten konec je už jaksi tuctový. Jinak fajné!