Bloody13

Orgasmus? Nejlepší akčňák v kinech od dob posledního Mad Maxe? Adrenalinová jízda horskou dráhou? Dokonalá souhra akce, pohybu, hudby, barev a černého humoru? Ano, to všechno je pokračování Johna Wicka. Navíc, při závěrečné scéně se nelze netěšit na trojku, která - doufejme - dorazí co nejdřív. Chci další nášup.

Počátek slušně atmosférickej a hezky mě namlsal, jenže už po chvíli začalo něco smrdět. Černá magie je tu spíš jakousi kulisou pro milostný intriky tří nebo čtyř lidí, co na sebe posílají kletby jen proto, že tamta nemůže mít tamtoho a tamten chce zase tamtu a navíc její prachy. Brzo je vám ale jasný, že tady se toho moc nestane. Kletby jdou celkem snadno zrušit a navíc se do toho přimíchá i bílá magie. No a to už se dostáváme k závěru, v němž nestačíte valit bulvy. Dva mágové si to tu rozdávají v neuvěřitelně "efektnim" souboji, kde se obloha barví do černa, lítají kreslený paprsky a když padá stavební jeřáb, na zem dopadnou tři trubky. Prostě neuvěříte, dokud neuvidíte. Otázka ale je, jestli tu hrůzu vážně chcete podstoupit.

Ve chvíli, kdy se ta podivná bába ukáže ve dveřích svýho domu s brokovnicí, je na tuty jasný, že tu bude něco mnohem zkaženějšího, než hrdinovo nesnesitelný ego. A taky že jo! Tu přehnaně náboženskou a neuvěřitelně manipulativní starou čubku budete nenávidět s takovou vervou, že jí budete přát co nejbolestivější chcípnutí. Jestli však v závěru dosáhnete nějakýho uspokojení, na to už si musíte zodpovědět sami. Každopádně psycho je to solidní a celkem úchylný, podobně jako Batesův vydařenej debut Excision.

Pokud milujete italskou gore školu mistrů Fulciho a Argenta a respektujete jí i se všemi neduhy, kterými tak často trpěla (toporní herci, absence příběhu, často bizarní konce), tak Kyselý dech je přímo pro vás. Ten má sice blíže k trashům, ale je vytvořen s ohromnou láskou nejen ke klasickým hororům, ale i k videoboomu datujícího počátek 90. let. Takže tu máme jak té době poplatnou módu (třeba hlavní hrdinka je celá Vasquezová z Vetřelců), videopůjčovnu s kupou VHS-ek (tady jsem si zmáčknul "pauzu" a kochal se všemi těmi horory a HK akčňáky) a v neposlední řadě i rychlodabingu, který tu má v závěru hodně důležitou roli. Gore sice spíš pobaví než zhnusí, ale oproti tomu kameraman si s těmi nájezdy a výškovými pohledy dal hodně záležet, takže to místy působí až nečekaně profi. Pro fandy Lukášovy tvorby je tohle rozhodně povinnost, bez debat se totiž jedná o jeho dosavadně nejlepší projekt. Jenom škoda, že je to tak krátký.

Volkinova pomsta do puntíku splňuje všechno to, co se od sequelů čeká. Víc akce, víc krve a samozřejmě víc mrtvol... o hodně víc mrtvol. Dobrá půlka filmu probíhá totiž tak, že Kilpatrick někam naběhne, několikrát se zaksichtí a dotyčná oběť se záhy rozteče na sračky, případně vyšťaví na kost. Naštěstí je tu pořád Staziak, kterej se ukáže jako ten chytřejší scanner a v závěru našeho záporáka přechčije. Scanner Cop 2 je už béčkovej horůrek bez vlastního ksichtu, navíc bez napětí, co měla jednička. Ale zase to hezky odsejpá, mrtvol je opravdu požehnaně a nechybí ani copyright téhle série - vybuchující hlava.

Podobný retro horory většinou můžu, ale tohle je teda fakt pekelná nuda. Během prvních 40 minut si pohodlně stačíte ostříhat nehty na nohách, uvařit kafe a objednat si pořádnou survivalovku na váš XBOX One, třeba Alien: Isolation. Pak se ukáže véháeskově ošuntělá Bára, chvilinku se něco děje, ocákne vás troška gore a pak deset minut nic. Pak se znova ukáže Bára, malinko gore a dalších deset minut pauza. No a pak se hlavní hrdinové vydaj skrz slavnou bránu někam do pekel (imho zastoupené sklepem) a v tu ránu je konec filmu. Napětí minimální, humor skoro nulovej. Nevim, nebavilo mě to. (30%)

Ale jo, tohle je nakonec docela fajn slasher, co připomene minimálně dva starší příbuzné. Krvavá minulost rozlehlého hotelu a spletitý labyrint jeho tajných chodeb totiž silně evokuje Hooperův Toolbox Murders, albínský vraždící valibuk zase první See No Evil. Havenhurst sice neoplývá brutalitou obou zmíněných bratříčků a příběh je to největší klišé, které sesmolíte během tří minut na záchodě, ale zase si hezky buduje onu stísněnou atmosféru hotelu, v němž váš další a neopatrný krok znamená jistou smrt. Na můj vkus tu těch skrytých chodeb a jiných vymožeností bylo už trochu přehršel, na druhou stranu krátké vystoupení upištěné Danielle Harris, bodycount s číslem 7 a jedna pěkná gore scéna taky není zrovna málo, co řikáte?

Mě docela překvapujete, lidi. Po delší době se objeví dobrý, skoro až starosvětský horor s klasickými postupy strašení, a spousta z vás si jen stěžuje na všemožné vykrádání a absenci originality. Vážně jste u duchařiny něco takovýho čekali? DNESKA? Pokud ale nepatříte k rejpalům a chcete se na hodinku a půl "jenom" pobavit, existuje solidní pravděpodobnost, že vás tahle novinka nenasere. Je totiž docela prima sledovat horor, u něhož vám hlavní postavy nejsou úplně u zadku i přes to, že příběh nabídne pár logických kopanců. Každopádně, atmosféru to má moc pěknou, občas je to poměrně strašidelný a tentokrát nevadí ani pídění se po pravdě, s čímž navíc souvisí i příjemný závěrečný twist. Zkrátka nemám důvod nadávat, bavilo mě to a tečka. (70%)

Ultra brutální Yin Zhong sice jen tak něco nepřekoná, ale i tohle je slušný příspěvek do grupy HK hororů o krutých následcích černé magie. Středobodem příběhu je tentokrát manžel, co se mstí za smrt své nevěrné ženušky. A když mu, asi v polovině filmu, začne pomáhat jeden šaman, strhne se série klasických prasárniček. Těšte se tak na pojídání mozečku, blití červů a hlavně krvavé finále, v němž ženě exploduje hrudník, aby z něho vylezla chapadlovitá příšerka a ta to tam solidně rozjela: navíc za doprovodu hudby z Vetřelce - jak už tu Pepa správně podotknul. Masky jsou poplatné své době (docela solidní), čarování zase působí komicky. No a pokud se ptáte na zvířátka, tak erotiky a sexu je tu taky celkem dost. Za mě teda silná trojka.

Tak po tomhle budete koukat na dvojku jako na docela dobrej horor. Její pokračování je totiž jen smutnym odrazem hollywoodské sterility. Lekačky absolutně nefunkční, atmosféra se utopila asi někde ve studni a napětí se smrsklo na jedinou palčivou otázku: nedojde si profesor Leonard Hofstadter pro radu k profesoru Sheldonovi Cooperovi? Jenže nedošel, a tak je divák, počítající počet hlav v poloprázdnym sálu, svědkem toho, jak je Samara degradovaná na pouhou oběť v nepříliš funkčních family vztazích. Jediné, co zbylo, je známý hudební motiv a celkem mrdatelná hlavní hrdinka. "Ale no tak, Blooďáku, přece to nemůže bejt až tak zlý!" Ale ono to je, ty vole, ještě horší! Však uvidíte sami...