rezzzy

Tato známými herci nacpaná věc oproti o dvacet let mladším thrillerům dnes působí možná poněkud něžně, ale určitě né slabě. V případě The Gift dostáváme na výběr, z čeho si husinu a vrásky na čele dělat více. Kromě mysteriózního prvku u hlavní zápletky okolo odhalování vraha, jenž měl zafungovat jako osvědčený vyvolávač mravenčení v zádech, tady pracovalo i něco jiného. V divákovi, který umí vyplout z vln mysteriózna (prvoplánový spouštěč, funguje v daný moment), dokáže neklid vzbudit také i paralelní odkaz filmu - jak jednoduše zranitelné ženy skutečně jsou v reálném životě. A to bez rozdílu, jak film vypráví. Tj. bez ohledu na duševní či tělesnou výbavu, splečenské postavení či charakter osobnosti - ať jde o citově i názorově labilní týranou manželku (Hilary Swank), psychicky zkoušenou, ale odolnou matku samoživitelku stojící oběma nohama na zemi (Cate Blanchett) nebo bohatou ultimátní mrchu (Katie Holmes), film nás na několika místech znepokojuje demonstrací, že každé jde ublížit rychle, až velmi snadno, dokonce i opakovaně (druhotný spouštěč, ale efekt přetrvává i po závěrečných titulcích).

Trochu padlá na hlavu, ale skvěle absurdní nemožná černá komedie, kterou pozvedává výborná Janžurka v hlavní roli. Upřímně si myslím, že její obsazení je hlavní výhrou filmu. Ale mimo to jsem se nevěřícně válela smíchy, já si totiž nemyslím, že ta primární komediálnost vyšla podle plánu, podle mě dopadla místy i trochu trapně, ale zase tak božsky a absurně mimo, že to vlastně bylo dokonale komediální tak nějak dodatečně, takovým neplánovaným způsobem. A to mě naprosto dostalo. Obsah 3*, ale dosah 4*.

Pane bože. S tak nepříjemnou, nesympatickou, vyexcitovanou a afektovanou ženštinou s hovnem pod nosem coby hlavní postavou... kterou by zachránil akorát vtip. Jenže ani vtipná není. Tak to jsem dlouho neviděla.

Po hodně dlouhé době konečně příjemný český film. Hurá, ale zároveň je to taky trochu smutné, protože 4 hvězdy dostává nadhodnoceně více proto, že mi udělal radost, že se na něj dalo koukat, než že by to pro mě mělo nějak skutečnou formální nebo obsahovou hodnotu.

Divím se, že dvojka je co do hodnocení o chlup úspěšnější než jednička, přestože neměla žádný děj. A taky přestože uměle útočila na city diváka zleva, zprava, ač ve skutečnosti to byly jen pohyblivé obrázky na pozadí podřízené fajn písničkám (o které tam šlo primárně). Trochu mi to formou připomíná Troškovy Kameňáky, u nichž byl celý film taky v podstatě jen background kulisou pro anekdoty. Kvůli absenci děje u mě jen 3 hvězdy a musím říct, že první díl se mi líbil určitě více. Na druhou stranu - bylo to každopádně velmi zábavné, oddychové, často dosti ztřeštěné, někdy až nápadně nereálné. A ač se často tlačilo na pilu, já jsem se i tak poměrně od srdce nasmála. Závěrečné scény s Cher byly už hodně přitažené za vlasy - jenže to už jsem se jen odevzdaně řehtala (spíš tomu absurdnímu prvku). Tenhle film bez větších ambicí ocení především maminky dcer, které v mládí milovaly ABBU - jako ta moje, které se v kině zaleskla dojatá slzička v oku - jimž je podle mě primárně určen. Některé věci se holt nesmí brát příliš vážně ani námi, ani samy o sobě. PS: hanba, že v kině titulky k filmu překladem často vůbec neseděly...

Seriály standardně hodnotím vysoko, ale tady jsem váhala. Na jednu stranu na mě seriál působil místy až depresivně. Takový ten středoškolský život věčně utrápené a ztracené náctileté duše mi připomněl moji vlastní pubertu a vrátil vzpomínky na pocit, že je všechno tak strašně těžké. Patří to k tomu věku a přežít ve zdraví střední školu vlastně vážně težké opravdu je. Na druhou stranu mi v seriále chyběl smysl pro to, co se Hanna rozhodla udělat. Většinu času mi její počínání přišlo jako snaha na půl cesty, jako by každé její jednání bylo jen nedotažený pokus, kdy nakonec k úspěchu zbývalo jen málo, ale Hanna do svého úmyslu cíleného na osoby v jejím okolí a v úmyslu něco změnit nevložila opravdové úsilí a před branami svého cíle bezdůvodně couvla. Tolikrát byla na dosah cíle, až mi to dralo nervy. Hnusně řeceno - ta holka se trápila příliš málo, nemela skutečně problémy, naopak byla víc na nervy jdoucí sobecký sráč (nebo to jen takhle málo bylo zahrané, nevím) a mohla si za své křivdy sama. Takže ačkoliv ve mě seriál vzbudil lítost nad zapeklitostí pubertálního světa obecně, v konkrétním Hannině případě jsem si několikrát řekla "ty krávo blbá" a chtěla si z pohledu na ni ublížit já, abych se zbavila utrpení její pokřivený záměr sledovat. Ve finále mi její pokusy totiž nepřišly jako 13 možností, které měly šanci zastavit mě před podřezáním se, ale jako 13 falešných důvodů, jak na sebe hloupě upozornit a setsakramensky ublížit lidem okolo za to, že si jí "málo všímali" jako živé. Aniž by ve skutečnosti měla závažný důvod, protože měla tak nějak vše. Mám dojem, že každý její krok byl v její mysli předem motivován k selhání. Jako kdyby selhat vždy podvědomě chtěla, tak aby nemusela nést finální odpovědnost za své rozhodnutí, kterou tímto přehodila alibisticky na druhé. Ač několikrát si zbytečné drama přivodila sama. Ale to je jen jedna část pohledu na seriál, kterou mi přišlo zajímavé vypíchnout. Nemotorný Clay Jensen mi přišel herecky zajímavý a jeho vyjádřením emocí jsem věřila asi nejvíc. A setkat se znovu s Kate Walsh bylo velmi milým překvapením. Atmosféra seriálu byla fajn a obecně se na to vizuálně pěkně dívalo. Ale zase mi ten seriál nebude chybět. Takže tak nějak no... 50%

Pořad je to pěkný, nabitý informacemi a zajímavostmi, které se mi strašně líbí, ale neskutečně mně vadí Bára Štěpánová, která mi przní prožitek a sráží ho dolů. Vím, že pro mnohé je její hlas ve spojitosti s Cestománií klasika, ale já si prostě nemůžu pomoct, vstávají mi z toho chlupy na těle.

Zvrácené pleasure. Je to zcela pokleslé, ale ze záhadného důvodu to sledujeme při odpoledním jídle a bavíme se tím. Jen to dítě je strašný chudák. Nemůžu spočíkat, kolikrát mě napadlo, že jeho vedení je málem na sociálku. Člověk si docela řekne, že ten jeho vlastní život je vlastně takový strašně mírumilovný a plný harmonie a sluníčka. Peace.

Já věřím, že s postupem času, odstupem diváků a odumíráním osazenstva seriálu se Hospoda stane klasikou. A miluju díl s knedlíkovou soutěží!

Film sám o sobě na mě působí tříhvězdičkově. Má plytký děj na líbivé téma, všední až možná rovnou neoriginální romantickou zápletku a předvídatelné vyústění. Motiv káčátko, popelka, novinářka, co se snaží prorazit, to vše už tady tolikrát bylo, že si člověk říká, proč zase. Ale kvartet Meryl + Stanley + Anne + Emily v jednom balení je senzace a já si nemůžu pomoct - při jejich sledování si čvachtám.