Arach.No

Hodina je pro takový dokument zoufale málo. Ačkoliv jsou popisované události fascinující, dokument samotný není dostatečně ucelený. Začíná uprostřed příběhu, potom chvílemi skáče dopředu a dozadu, aby se občas zastavil u vyprávění o tom, jaký Escobar vlastně byl. Není v něm vždy jasné, kdy se popisované události odehrály a vše působí dost zkratkovitě. Moc se těším na Narcos, protože tento příběh nutně potřebuje větší prostor.

Tak tohle bylo strašné. Po přečtení pár recenzí a pozitivních ohlasů jsem se na tento seriál docela těšil. Cynické postavy, otevřený britský humor, co by mohlo být špatně? Prakticky všechno. První dvě scény (svatba+seznámení) obsahují po jednom vtipu, tak jsem si s nadějí říkal, třeba se to vyvine. Ve zbytku pilotu už vtip není. Co je ale horší, hlavní ženská postava je tak nepříjemná, odpudivá a protivná. Což by nutně nemuselo vadit, kdyby zároveň byla zajímavá a zábavná. Není. Jediná postava s potenciálem je Jimmy. Při sledování však nedokážu vyfiltrovat všechno (!) kromě něj, aby to pro mě nebylo utrpení. Většinou dávám seriálům alespoň několik epizod, ale tohle už nezvládnu, a tak výjimečně hodnotím po pilotu. Nápad by to mohl být nosný, ale to by zpracování muselo vypadat úplně jinak.

Chvíli mi trvalo se na tento serál naladit, ale poslední dva díly první řady byly naprosto vynikající. Ve druhé řadě je víc děje a trochu méně funkčního humoru. První díly slabší, ale závěr to opět zlepší. A poslední scéna je prostě úžasná. Všechno tu stojí na hercích, díky kterým jsou i (pod)průměrné vtipy často k popukání.

Velmi zvláštní Bond, který mixuje motivy z klasických Conneryho dílů s psychologií postav, jak jsme si na ni zvykli v Craigových filmech. Nutno říct, že se mu to daří. Poslední tři epizody se tímto spojily ve funkční celek, a řekl bych, že SPECTRE některé aspekty předešlých dílů při zpětném pohledu ještě vylepšilo. Nejnovější Bond se vrací k některým nezbytným atributům (představení, martini atd.) více tradičním způsobem - namísto jejich ozvláštnění, hraní si s divákovým očekáváním, jsou organicky zapracovány do vyprávění a nepomrkávají na diváka tak, jako v předešlých dílech. Bond se stal Bondem jak jsme ho kdysi poznali, jen je v důsledku událostí od Casina Royale chladnější, a ve SPECTRE završí vše s čím se v posledních letech setkal. Tento film tak působí jednak jako závěr Craigovy linky, ale zároveň jako začátek poslední kapitoly, kterou musí tento Bond ještě odehrát. Ano, opravdu doufám, že se Craig ještě jednou vrátí, pokračování si o jeho přítomnost vyloženě říká. Ačkoliv je SPECTRE nejdelší ze všech 24 filmů, 150 minut je adekvátně vyplněno a nepůsobí nastavovaně. Ačkoliv si myslím, že co do počtu vtipů, nezůstává tento díl za předešlými, celkovou atmosférou má nejblíže scéně ze Skyfall, ve které Bond po zneškodnění nájemného vraha přijíždí na člunu do kasina. Elegantní, připravený k akci, ale zároveň má dost času přemýšlet nad tím, co se děje se světem kolem něj. Moje výtky ve SPECTRE tak směřují pouze k nevyužitosti potenciálu Waltzova i jeho postavy, ale především k Bond girl Seydoux. Chemie mezi ní a 007 nefunguje, postava dostává neopodstatněně mnoho prostoru, a velké emoce, které má její linka vzbuzovat, prostě chybí.

Vynikající herci (za všechny nemůžu nezmínit strhujícího Bena Whishaw), nádherná angličtina a působivá výprava. Opravdu nečekejte akcí nabitý historický film. Richard II. je filmové zpracování Shakespearovy divadelní hry se vším, co k tomu patří. Žádné podbízení se modernímu divákovi, ale autentický text a herecké výkony. Film úžasně navozuje atmosféru alžbětinské Anglie, a dívák se téměř cítí, jako by byl vtažen do doby, kdy byly hra sepsána. Divadlo v nejčistší filmové podobě. Pokud, stejně jako já, dáváte přednost původním hrám, před jejich modernizovanými adaptacemi, tohle je přesně pro vás. Síla filmu vychází právě z původního textu, a ze způsobu, kterým ho herci odříkávají. Shakespeara nemám načteného ani nakoukaného, a u tohoto filmu jsem poprvé zažil okouzlení krásou a vybroušeností jeho slov. Rozumím, že se u toho někdo nudí, sám bych si asi maraton všech čtyř dílů Hollow Crown v řadě nedal. Ale nadšení nad nádherou Shakespearovy angličtiny v podání těchto herců u mě bylo příliš silné, než abych mohl jít s hodnocením níž.

První řadu s Pogodovou jsem neviděl, podle zdejší reakce to je asi mé štěstí. Ve druhé řadě pro mě byla moderátorská dvojice nesnesitelná - dlouho jsem si říkal, jestli spolu chodí, nebo to jenom hrají, a proč se mám dívat, jak se někdo dvacet minut drží za ruce. Do toho každou chvíli jeden z nich ohromí toho druhého nějakou z wikipedie vyčtenou znalostí, případně udělá humor. Nic z toho nepůsobí přirozeně ani zábavně. Bedekr ukazuje zajímavá místa, ale svou formou je pro mě nesledovatelný.

Původně jsem tento speciál hodnotil níž, ale nějak mi zůstal v hlavě. Nehledě na řadu slabin které v Last Christmas jsou, je tato epizoda opravdu vánoční, Nick Frost je vynikající Santa, a spolu s Vánoční koledou je to speciál, ke kterému se budu o Vánocích nejraději vracet.

Spousta epizod by si sice zasloužila nižší hodnocení, ale nakonec jsem se přiklonil nahoru. Tento seriál je totiž i v 7. řadě vtipný, a zdá se, že znovu nabral dech.

Velké zklamání. Po přečtení knihy a rozhovoru se scénáristy filmu a s Ketchumem jsem se na film opravdu těšil. Bohužel, nezkušenost režiséra je po celou dobu do očí bijící. Jako divák vidím, že příběh i jednotlivé scény mají potenciál, který není zabit špatným scénářem ani nesmyslnými zvraty. Ten je ale soustavně ubíjen neschopností režiséra vykreslit postavy, jejich vnitřní rozpoložení a motivace. Zcela zmizelo to, co dělalo knihu silným zážitkem - vynikající prokreslení hlavní postavy (Davida), skrze něhož vidíme ten hnus, který se na stránkách/obrazovce odehrává. Film neobsahuje žádné charaktery, jen poměrně ploché postavičky, a není silným vyprávěním o hrůzné události, u které je vám špatně ze sebe samého, protože jste jejím svědkem a skrze Davida snad i spolupachatelem (což se právě povedlo knize). Je to jen sled nepříliš nápaditě natočených scén, s nepřesvědčivými dětskými herci, a tím pádem i téměř bez atmosféry. Blanche Baker v roli tety Ruth byla v pohodě, ale nic mě na jejím podání nezaujalo. Absolutně nechápu některé recenze, například „A super-realistic horror flick that's so relentlessly-disturbing it's likely to trigger debate as to whether the filmmaker might have left too little to the imagination...“. Viděl jsem snad jiný film? Asi ne, žádnou jinou, než 91 minutovou verzi jsem nenašel. V tomto filmu není nic, na co by bylo náročné se dívat, kamera se utrpení spíše vyhýbá, a celé to působí, jakoby se to odehrálo během pár dnů, a ne téměř dvou měsíců. Zanedlouho se podívám na An American Crime, který má lepší divácké hodnocení, ale výrazně horší skóre na Rotten Tomatoes. Tak jsem zvědavý, jestli budu opět zklamaný nebo příjemně překvapený.

Je až šokující, jak originální nápady lze ve filmech ještě pořád vymýšlet. Základní nápad i jeho zpracování fungují perfektně. Některé scény vysvětlující jakým způsobem se v našich hlavách vytváří, mění a vzájemně ovlivňují emoce jsou nejen fantasticky vtipné, ale svým zpracováním geniální. S jakou lehkostí dokázali tvůrci během pár minut přesvědčivě zpodobnit něco tak složitého a komplexního je neskutečné. Film je to sice převážně smutný (nepamatuju si, kdy naposledy byl smutek tak silný a příjemný), ale zároveň od první do poslední chvíle zábavný a upřímný. Nedokážu odhadnout, jak bude působit na děti (a s dabingem), ale, přestože je sezóna teprve v polovině, připojuji se k lidem, kteří si myslí, že je na čase, aby Oscara konečně získal animovaný film.