Idée_fixe

Kdysi jsem se na jednom z koncertů brněnské filharmonie poprvé setkala s hudbou Richarda Blackforda (název skladby si již nepamatuji), a dost mě zaujala, takže když náhodou začal v TV tento film, kde byl R. Blackford uveden coby autor hudby, těšila jsem se, ale byla jsem dost zklamaná. Hudba neslaná nemastná, děsné přeslazená, kýčovitá.... Chápu, že k tomuto filmu se hodí, ale pro mne teda úplně mimo. Ta sklaba na koncertě byla perfektní - prostě typická moderna 21. století. A jak se tak dívám na výčet filmové hudby páně R. B., bude to asi vše v podobném "sladkém" stylu, škoda... Ale k filmu: Absolutně nechápu jednu věc. Proč se ta ženská nechá šikanovat tou puberťačkou natolik, že kvůli tomu opustí svého nového partnera (i s jejich společným mimčem v břiše), se kterým dokonce chystá sňatek, a co hůř - hodlá si vzít svého ex, kteréhožto navíc moc nemusí!!! Tedy chápu, že neustálá vysírka od té holky není žádná selanka, kór v těhotenství, kdy má být o to víc v klidu a pohodě, ale tohle mi už přišlo fakt přes čáru. No ještěže nakonec (překvapivě :)) vše dobře dopadlo. :-D

Náhodou jsem tu na ten film narazila, a hned jsem si vzpomněla na dětství / dospívání, kdy jsem tento film neskutečně prožívala. Tedy především ty různé příšery, triky, a tak. Prostě bomba. Brácha u toho slintal taky, to si moc dobře pamatuju (i když už je to přes 20 let), a jestli tu na ten můj koment narazí a bude tvrdit něco jiného, tož mu ani za mák nevěřte, kecá!!!! :-D

Mrzí mě, že nezmínili Gruzínskou filharmonii - je vynikající. Ale na druhou stranu se vlastně ani nedivím - v tom smyslu, že ve světě je totiž celkem opomíjená, nedoceněná (což je škoda, jsou vážně úžasní). Ale je vidět, že kulturně jsou vskutku na vysoké úrovni, již jen obyčejný mládežnický sbor kdesi z tramtárie byl bomba, ladilo jim to fakt dobře, a interpretace Bohemian Rhapsody od Queen byla perfektní, drželi se věrně originálu, a znělo to skvěle. ;)

Viděno nepravidelně, v rámci "Kouzelné školky" (cca asi tak 10 dílů). První díl, co jsem viděla, Katina maminka byla těhotná, čekala Katina brášku. Už měla chvíli před porodem, myslím, že na konci dílu už i odjela do porodnice. Pak jsem neviděla asi 2-3 díly, a v tom po těch 2-3 dílech měl bráška již nejméně 2 roky, a celou dobu se tam vyskytoval v kostýmu dinosaura (či draka), jen tak, neprobíhal žádný karneval, oslava, nebo tak něco. Navíc maminka byla opět těhotná, a opět to měla "za pár". Avšak jaké bylo mé překvapení, když (zas po několika vynechaných dílech) miminko (příp. větší, prostě třetí dítko Katiny maminky) nikde (a to pak ani v žádném z dílů, které jsem ještě viděla). Navíc Katin bráška (jméno mi nějak uniklo) opět v kostýmu dina. :-D A Katie asi ten bílý svetr + kostkovanou sukni měla hodně v oblibě, prakticky v ničem jiném nechodila. :) Do toho plno veselých situací a historek, občas nějaká "pyžamová párty" s příběhem a kulturní vložkou... Takže vlastně docela sranda. Navíc se mi líbila ta pospolitost, jak se všichni chovali hezky, navzájem se znali, pomáhali si (něco jako kdysi na vesnici), sdíleli radosti i starosti.... Taky krásná příroda.

Já si nemůžu pomoct, ale mně ten příběh přišel hrozně plytký. Vlastně v podstatě celkem o ničem... Jistě, nevěra je smutná věc, ale jednak to nemusí být hned konec světa (obzvlášť pokud se to stalo jen jednou a byl to "úlet" (tedy ne že bych nevěru obhajovala či omlouvala, samozřejmě - i když pravda, v jistých situacích se dá i pochopit, to by bylo ovšem na dlouho, a nechci tohle téma jakkoliv zde rozvádět)), a pak - o nic víc vlastně v tom filmu nešlo - tedy až na to, že onu nevěru tchán nějak nemohl rozdýchat (snad hůř, než kdyby na to přišel sám podvedený manžel), a snacha, než by se připočurala a byla aspoň trochu pokorná, snažila se to nějak urovnat, omluvit se, a jednala s tchánem vlídně, tož udělá přesně pravý opak - stane se z ní fúrie (možná už taková byla před tím, jen se to tak neprojevovalo), která se k tchánovi chová čím dál hůř, až ho snad chce i zabít; toto vážně vůbec nechápu. Rovněž s tím divným koncem-nekoncem se nemůžu nějak smířit. Možná bych to musela vidět znovu (a nejlépe v originále - hlas Jitky Ježkové mi k Nathalii Baye vůbec nesedí; ale nejen kvůli tomuto, pochopitelně). Ovšem to nic nemění na tom, že "za á" Michel Serrault zde byl prostě vynikající (kde ale také není, že ano ;), některé scény (nejen s ním) mne vážně vcucly, a našel by se sem tam i nějaký ten fragment filmu, který se mi docela líbil (kupř. pěkná příroda v okolí domu). Myslím, že kdyby zde bylo "ještě něco navíc", film by mne jistě nadchnul. A "za bé", režisérská práce byla též prvotřídní.

Hehe, fakt hukot. :-D "Odpad" dát prostě nemůžu, neboť řada scén mě fakt pobavila, rozesmála. Za všechny kupř. vystřelující ostny, předhození psíka, majitelka toho psíka všude křepčící s cigaretou (myslím, že ji neodhodila dokonce ani když brala do zaječích před těmi krokejši :)), měnící se lidi v krokodýly (z toho jsem si málem cvrkla do textilu), identifikace taťky-krokejše převážně na základě zlatého zubu... a ve finále poklidně klokotající život krokodýlo-lidské rodinky na břehu říčky (nemělo být to mimčo napůl krokodýl nebo tak něco? Příp. ta holka... - vždyt s tím borcem spala až poté, co byl už nakažen, ne? :))... etc, etc. Mazec. :-D Už jsem viděla plno stupidnějších quasi hororů, tenhle byl vlastně i docela sranda a zábava, dobrá oddechovka, když to člověk nebere moc vážně, ale fakt jen pro pobavení. :-) A mimochodem - nevím, co ta holka viděla na tom policajtovi, mně by se tedy mnohem víc líbil ten vousáč, co ji na začátku vezl + balil, já bych se jím možná sbalit nechala, být na jejím místě. ;-D Jenomže pak se, chudák, taky proměnil, aniž by si užil... :( :-D Fakt sranda.

Velká škoda, že závěr filmu zdementnila stupidní kýčovitá scéna s žádostí o ruku.

...Vyšla už prosím Noclehárna?? :-D

Nesmysly: 1) Zoe je těhotná, má už celkem velké bříško, ale nepořídí si ani jeden kousek těhotenského (nebo volnějšího) oblečení - "Jé, já se už do ničeho nevejdu!" (Velké překvapení - jsem těhotná a s břichem a přibývajícími kily nemohu obléct nic ze svého dosavadního šatníku - jak nečekané!) 2) Jedna těhule ze "Spolku svobodných matek" - od (před)začátku až do víc než půlky těhotenství Zoe má furt stejný (a obrovský) pupek. Jméno jsem zapomněla, ale myslím, že je to ta čůza (omlouvám se, ale fakt je mi hrozně protivná), co tam pak tak pompézně rodila (což je mimochodem příšerná a naprosto zbytečná scéna). 3) Případná zvýšená chuť na sex (a někdy s tím spojený intenzivnější či mnohočetný orgasmus) začíná až v druhém trimestru, s ustupujícími nevolnostmi a rostoucím bříškem (kdy je krev více zmnožená), tedy tak nejdříve ve 4.-5. měsíci, a ne pár týdnů po otěhotnění, jako zde v případě Zoe. V prvním trimestru naopak na sex chuť moc není. Jistě, jsou i těhulky, co za celé těhotenství žádné nevolnosti ani zvracení neměly (např. já ;)), a oproti tomu i takové, co - ač se třeba také cítily fajn - prostě z jakéhokoliv důvodu na sex nemají chuť celé těhotenství, prostě každá to má jinak, to je jasné, ale tohle zkrátka bylo, myslím, fakt obrácené na hlavu. 4) Nechápu, proč Stan trval na tom, že se musí Zoe zbavit svého "pomocného" polštářku, který ji usnadňoval spaní (a že si ho nechala vyhodit). Dejme tomu, že se mohl v noci vedle Zoe v posteli cítit trochu "odstrčený" (což mi přijde sice krapet přehnané, ale budiž), ovšem nejen pohyb, ale i "obyčejný" spánek ve 3. trimestru už fakt není žádný med. A to, jak to tam Zoe předváděla - nevěděla, jak už si lehnout, neustálé převalování, atd atp... - to zcela odpovídá skutečnosti. Já sama moc dobře vím, co to je (a při vší úctě - partner ten polštářek fakt nenahradí). Jedna moje kamarádka (když byla těhotná a už měla velké bříško) by dokonce bez toho polštáře ani neusnula (a já u třetího těhotenství také ne ;-)). To, že navíc po porodu usnadňuje kojení, o tom už ani nemluvím. Myslím, že měl být Stan k těhulce trošku více chápavější - a kdyby si se Zoe o tom pořádně promluvil, jiste by došli k nějakému kompromisu. Jinak to byl docela fajn film.

Přiznám se, že (ač tu většina tvrdí opak), já mám mnohem raději "dvojku", než "jedničku". Více mne "vcucla" a mnohem silněji na mne zapůsobila - obzvláště scény, kdy Pepka nadrogovávali a posléze jeho léčba; ale neméně třeba i to, jak se Henry, ač ho původně neměl zrovna moc rád, o Pepka velmi obětavě staral a pomáhal mu ze všech sil se ze závislosti dostat. Dále třeba ponurost a šeď (doslova) prostředí starého sklepního vězení, kde Pepka léčili (a ten quasi hotel taky nebyl zrovinka z nejluxusnějších), což jen umocňovalo celkovou mrazivou atmosféru filmu (společně se skvělou hudbou - tu samozřejmě také nemohu opomenout). Poprvé jsem film (oba) viděla již v dětství (snad ve 12 letech), a ta slavná Pepkova scéna, kdy se v abstinenčních křečích svíjí na zemi, mne totálně odrovnala. Tenhle film by měli pouštět ve školách - coby poučení i prevenci pro mládež - namísto obvyklých (povětšinou) trapných a nudných dokumentů. A myslím, že by to bylo nejen mnohem zábavnější, ale především účinnější.