Ony

Ima dana, kada neznam šta da radim.// Jer ta pesma meni stvara bol.// Ja te volim, tako silno, da umirem.// Ja te volim, al' ti neznaš to. //Ja te volim, tako silno, da umirem.// Ja te volim, ali neznam što.

Příšerný film, který jsem pochopila jako moderní variaci na pohádky s vodníkem. Minimálně pro jeden joke (policejní auto v pravou chvíli), scénu s akváriem a romantiku závěrečných titulků ho však nemohu úplně zatratit.

Viděla jsem omylem. Spletla jsem si kino a ještě byla změna programu. Ale zvládla jsem tenhle film do konce. Za mé zklamání by si zasloužil odpad!, ale jako experiment... No, kope to kluk pěkně...

Ještě jednou mi podstrčte něco takového s označením komedie/drama a pak řekněte, že už jsem byla stará a čirou náhodou to se mnou seklo zrovna během projekce.

Zpočátku se tenhle snímek netvářil, že by mě chtěl nadchnout. Ale od přestřelky u stolu neuvěřitelně zbalkánštěl. Balkánské filmy mají tu vlastnost, že jejich "humor" nepůsobí jen jako rozmar cynického autora, ale jako krutá výpověď o něčem, co se někde skutečně děje. Chladit pivo v rakvi ještě není to nejhorší.

Tomićova kniha není bůhvíjak velikou literaturou, ale oproti filmu má rozhodně více šťávy, je mile nevkusná a upřímně vulgární. Hribar příliš sází na malebnost chorvatského venkova a ovíněnou atmosféru a kašle na svéráznost postav, soudržnost děje i na humor.

101 minut se dívat na zrnící obrazovky - to je teda fakt zážitek:-)

wasillisa: Jako by mu z oka vypadl.

Poprvé jsem se setkala s Gilliamem mimo Monty Python a překvapil mě, ovšem nijak zvlášť příjemně. Na pohádku je to moc složité, na něco jiného moc pohádkové. Některá "překvapení" se dají očekávat dlouho dopředu, triky nejsou nijak originální. Přesto se nejedná o nudný snímek. Má slušný spád, jedna akce střídá druhou. Herecké výkony odpovídají rázu filmu. Účast hvězd, jako je třeba Matt Damon, určitě prospívá celkovému "image" filmu, ale jiný význam nemá. Je to průměrný snímek, který stačí vidět (narozdíl od jiných Gilliamových kousků) jednou. PS: V tom sledu šíleností mě nejvíc zaujalo, když se objevil Tomáš Hanák, a taky když na pár vteřin zazněla skladba Jeana-Baptista Lullyho.

Že je pes někdy člověku lepším přítelem než jiný člověk a že 50. léta byla doba na pytel, to víme. Točit o tom film, aby byl realistický a zároveň zajímavý a originální, není nejsnazší úkol. Osudy hrdinů tohoto snímku mi mnoho neřekly. Nijaký příběh, nijaké herecké výkony. Zamilované pohledy skrz mříže mě nedojaly. Ale celkem se mi líbila atmosféra filmu a hlavně stísňující hudba.