Mikita

Ruská mafie ho přezdívá Baba Jaga, a bubák se místo Chucka Norrise má bát právě Johna Wicka, tak je trochu divné, že dostává tolik nařezáno. Ale zvládá to všechno přežít a znovu a znovu kosí další padouchy v cestě za svou pomstou. Moc se toho ve filmu nenamluví a jde o klasický akčňák, kde se stále střílí nebo soupeří tělo na tělo. Pobavilo mě nejen několik vtípků, ale hned několik nápaditých scén a lokalit (např.úprk přes taneční parket, hotel zabijáků, ...)

Mladé a starší já hlavního hrdiny nebylo vybráno moc dobře a rozptylovalo to pozornost celý film, ti dva k sobě vůbec neseděli. Na druhou stranu obě hlavní herečky byly vybrány povedeně a obě předvedly skvělý výkon. Příběh byl pěkný a opravdu dojemný, kapesník jsem vyndala hned několikrát a celkově je vidět, že autor předlohy přesně ví, co a jak bude působit. Podané je to opravdu se stylem a noblesou, vše je srozumitelné a pochopitelné, co lidský osud, to důvod ke smutku a dojetí. Je toho ale až tak moc, až tolik osudových setkání a citových projevů, že se v závěru snadno otřepete, protože víte, že je to nereálné. No a ta zrada, když nedostanete naplněnou lásku a zjistíte, že pravá láska existuje, ale rozum a přehnaná opatrnost jí zahubí. Nebo přijde život. Nebo vás dožene minulost. Chci vědět, že někde žije pár šťastně až do smrti. Ach jo. Tak asi jindy.

Trochu moc témat a neustálé váhání ze začátku občas neudrží divákovu pozornost a stopáž vám může přijít až moc velkorysá. Jak vás ale film postupně pohlcuje, zpětně si uvědomíte, že každá vrstva příběhu měla svůj smysl. Překvapí, že je v ději výjimečně alespoň jeden vyšetřovatel s mozkem, který nad stopami i přemýšlí. Pohled na manželství je malinko pokřivený, ale je v něm možné najít něco blízkého každému, ten individuální náhled na různé chvíle našeho života, nedorozumění a proměna vysněného partnera vlivem vnějších vlivů, nezaměstnanosti. A ani ženuška nezvládá ukočírovat své představy o manželství, ani své chování. Do toho ve filmu vyznívá kritika manipulace médií s veřejným míněním. A zajímavých témat je více. Chladný a děsivý příběh s mrazivým závěrem.

Očividně si buď najdete spoustu věcí, do kterých rýpnete, nebo sedíte bez dechu a vstřebáváte neskutečný zážitek. Já nemám slov, došla mi při závěrečných titulkách. Komorní a zároveň velkolepý příběh. Nepotřebuji mít informaci o celém lidstvu, stačí tahle malá rodina, která je vzorkem tisíce podobných rodin, kdy rodič udělá cokoliv, aby zachránil své děti. A i když možná již při prvním "Stay" tušíte, kam to směřuje, tak vás překvapí alespoň ta cesta. Obdivuji, že se ještě točí filmy, kde je na budování atmosféry a příběhu dost času, hodinka relativně poklidných příprav a rodinných obrazů přesně vystihuje nahlížení lidstva na současný stav, ukolébává, a pak na vás o to víc dolehne, když se vše začne sypat. Ano, beznaděj vyvolává slzy a smutné řeči, co říct, do vesmíru neposlali namachrované špičkově vycvičené vojáky, takže podobné komentáře nějak nechápu. Také nemám ráda doslovné vysvětlování, ale sem to tak nějak patřilo, hlavně kvůli snaze přiblížit současné vědecké objevy a teorie, což je další bonus filmu, těží se současnosti a z vysněných budoucích objevů používá to nejvíce diskutované. Roboti jsou zajímavě zpracovaní a vtipní. A to, že ještě někdo minimalizuje počítačové efekty, je až k neuvěření. Už dlouho nikdo nevyužil paradox cestovatelů ve vesmíru a jejich stárnoucích příbuzných na zemi, a to je další věc, co mě nadchla. Nemohu, než mluvit v superlativech, a o Intestellaru bych tak mohla mluvit dlouho.

Nikdy jsem si nehrála s Legem, ale hravost a dětskou fantazii pochopit dokážu. Celkový koncept mě ale víc dostal popkulturními odkazy a vtipnými parodiemi na všechny oblíbené hrdinské filmy. A finální pointa je chytrá. Nejvíce mě baví to, jak uniformními figurkami, oblíbenými po celém světě, nastavují odraz lidské společnosti. Bouří proti stádovitosti tou nejjednodušší věcí a zrovna takovou, která se mohla jako stádovitá zdát. Tematické kostičky se občas tváří, že se musíte držet jen návodu a že nedovolí sebemenší "odchylku v Metrixu". Tenhle filmík je prostě skvost a koukám, že docela nepochopený. Já si to vzít asi nedám. Je to chytré, hravé, vtipné, nápadité a dost to zapadá do dnešní doby. Všechno je tu boží. Pijte předražené kafe. Boží. :)

Dojmy z předpremiéry jsou i pro citlivou nečtenářku knihy velmi pozitivní - ubrečené i potěšené. Tato čistá romantika nenese žádné prvky fantasy a nebrousí ani do vod dystopických románů. Tou přidanou hodnotou je tentokrát hudba. Ano, i taková prostá věc může způsobovat problémy, je paralelou k rozdílným světům, rozdílným náhledům na život i k různým životním cílům. Hudba provází celý film a klasika (nikoliv ta rocková) se prolíná s punk rockem i dalšími žánry. Tato prapodivná směsice se v jednu chvíli střetne v čirém okamžiku štěstí, kdy je blízkost lidí, a jejich ochota spojit své životy, nadřazena veškerému škatulkování. Celý film vypráví příběh jedné lásky a báječné rodiny, kterou je možné jen obdivovat, s kterou je možné cítit i s ní bojovat o život. Děj je velmi sladký a dojemný, přesně takový, jak to většinou holky mají rády a kluci trpí. Ideální na rande i na dámskou jízdu, vhodný i pro sběratele zajímavých lidských osudů (třebaže smyšlených). Děj filmu plyne bez sebemenšího zádrhelu. Marně se snažím najít něco, co bych nechtěla pochválit. Příběh je skvěle vygradovaný, rozhovory jsou lehké a uvěřitelné. A i když zní všechno až moc dokonale, chcete věřit, že to někde opravdu takhle funguje. Seznámení s rodiči a jejich přístupem k výchově je promyšlené a zamilujete si je, přesně tak, aby vás další děj mohl zasáhnout ještě víc. Flashbacky jsou pěkně promyšlené a zahrávají si s příběhem, nijak to ale nepřehánějí, žádná šokující odhalení, jen láska dvou mladých lidí, komplikace a interakce s přáteli a rodinou. To vše vám pomůže pochopit, kde v sobě člověk dokáže brát životní sílu a jaké maličkosti to mohou ovlivnit. A i když mám malinko výhrady k chování hlavní hrdinky v nemocnici, příběh mě strhnul.

Nejslabší Expendables, přesto je to nářez, který si ráda znovu pustím.Vzpomínání a objevování nového, to je fajn kombinace. Mládí versus stará garda. Hezké předání pomyslného žezla, ale stejně všichni víme, že Sly a jeho stará garda pro nás budou nesmrtelní. Jen víc podobných akčních radostí.

Jak se mi nová želví podoba nelíbila, tak jsem si nakonec ty kluky bez uší moc oblíbila. Jejich aura byla oživena a tihle vtipní kluci byli jako Želvy Ninja našeho dětství. Akční scény byly velkolepé a zábavné, to ale nevyvážilo velmi slabou zápletku, hodně hloupé dialogy a stupidní a hloupou husičku, kterou udělali z April/Megan Fox.

Opravdu náhodná návštěva kina mi nadělila tohle překvapení. Smála jsem se neskutečně a říkala si, že humor máme na evropské úrovni očividně dost společný. Jednoduché a osvěžující.

Tak tahle vtipná pecka obstojí sama o sobě, není nutné dávat přívlastky - komiksový film či Marvelovský vesmír. V tomhle případě je to úplně jedno. Akční podívaná, netradiční hrdinové, zábavné hlášky a vše tak nějak staré a nové zároveň. Nemůžu skrýt své nadšení, což dokazovalo hláškování z filmu ještě měsíc po návštěvě kina.