Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (283)

plakát

Prci, prci, prcičky 3: Svatba (2003) odpad!

Nepřeháním to. Ani trošku. --- Na Prcičky jsem se doposud díval chronologicky, první díl u mě začal na dvou hvězdičkách a díl od dílu hvězdičku srážím. Tak nevím. Kdybych se podíval i na čtyřku, asi se dostanu do mínusu. Nejspíš všechny ty parády přeskočím a když už, tak se kouknu na poslední část. Ta má být podle všeho vydařená.

plakát

Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas (1994) 

Můj nejoblíbenější díl z celé série, sotva Frank Drebin promluví, stěží udržím moč, že - může za to z velké části český dabing. Jednoznačná srdcovka, ke které se asi budu vracet až do dementního věku, který přijde brzo.

plakát

Tom a Jerry: Rychle a chlupatě (2005) odpad!

Staří dobří Tom a Jerry, tak jak jsem je míval rád, jsou nadobro pryč. Miloval jsem tu dokonalou ztřeštěnost a nápaditost, s jakou tvůrci přicházeli ve čtyřicátých a padesátých letech. Tady je obohacení hlavní dvojice o kupu uřvaných přihrávačů s třeskutým dabingem zbytečné a hloupé. Chybí mi ti lidé, kteří vystupovali v původních groteskách Toma a Jerryho - když už se na plátně někdo z řad homo sapiens objevil, bývala to panička nebo mlékař, a těm jsme zásadně neviděli do obličeje, což přiživovalo takový ten tajemný dojem, jaké má asi z lidí zvíře a ústřední hrdiny nám to o to víc přibližovalo. Na nějaké pitvoření růžové stařenky a retardovaného psa opravdu nejsem zvědavý.

plakát

Tajemství hradu v Karpatech (1981) 

Sledoval jsem to nedávno po dlouhých letech a uronil jsem nejednu kroupu, na málokterý film mám tak živé nostalgické vzpomínky. Dodneška si vzpomínám, jak mě některé scény v předškolním věku děsily - kdo mi to také může vyčítat, parodie je to nanejvýš ztřeštěná a groteskní, ale i morbidní.

plakát

Drtivá porážka (2008) (pořad) 

Lidé pořád brblají, jak je svět hrozný, jak moderní společnost rozhazuje, zatímco jinde hladoví miliony. Já říkám - když už plýtvat, ať to stojí za to! Kde jinde se můžete podívat, jak se na Američany valí kupy plastových nástrah, tuny rajčatové omáčky a navrch tucty dortů do obličeje? Konina je to příšerná a už to znovu nezapnu, ale přiznávám, že po několika lahvích to musí být zábava jak řemen.

plakát

Nutné k přežití (2006) (pořad) 

Bear Grylls: "To snad ne! V mých mravencích je koláč!" --- Tohle se opravdu podařilo. Vyzvat přírodu na souboj bývá s motorovkou v ruce a bagry za zadkem snadné, ale když u sebe máte jen nůž a fotku manželky, začíná se skóre obracet. Dokument je natočen velmi profesionálně, skutečně to vypadá, jako by Grylls byl v pustině sám. Jeho odysey nehostinnou krajinou jsou napínavé a beze zbytku zajímavé, jen doufejme, že až někde nedej bože ztroskotám, vzpomenu si na ten správný díl.

plakát

Teror na 40. podlaží (1974) (TV film) 

Úsměvné katastrofické béčko. Od názvu jsem očekával spíše manéž nějakého maniaka s motorovou pilou (tím spíš, že to běželo večer na Primě cool), ale ono nakonec šlo jen o požár. Teror na 40. podlaží mě zkrátka nějak nepálí.

plakát

451° Fahrenheita (1966) 

Doporučilo mi to přátel hned několik a do plamenů Fahrenheita jsem se vrhl s nadšením, přičemž má očekávání byla více než vysoká. Zklamání se dostavovalo pozvolna a plíživě, nemohl jsem jej však ignorovat a nakonec mě přemohlo. --- Lámu si hlavu, co konkrétně mám na snímku vlastně kritizovat - nejvíc mi asi vadilo, jak je nanejvýš palčivé a zajímavé téma zpracováno laxně a mdle, jak jsou postavy prosté a suché, jak to dohromady tvoří takový nemastný neslaný guláš. Odmítám uznat jako skutečnost, že Montag svoje prozření hraje přesvědčivě - charaktery žádným vývojem neprocházejí, nýbrž se jen polopatisticky dělí na dobré a zlé a nemají tudíž čím překvapovat. Hlavní hrdina mi byl sympatický máločím a jako zápasící revolucionář obstál v mých očích pramálo – život disidenta není jen o boji s vládou a nepřáteli, ale především o zápase sama se sebou - jak to mistrovsky podal Gorkij v Matce. Je-li 451 stupňů Fahrenheita inspirováno filmem 1984, těším se na předlohu, která vypadá slibněji. --- Stokrát to může být klasika a stokrát to může být podle vás nadčasové, já vám tu habaďůru nezbaštím. To je jako byste se snažili přimět Izrael a Irák, aby si podali ruce.

plakát

Letec (2004) 

Já už vám mám také dost těch všeználků, co za každou cenu musí dát červenému filmu nízké hodnocení. Tentokrát ale nemůžu jinak. --- Letci jako životopisnému filmu chybí nadhled, charismatický hrdina, prostě tak nějak všechno, co by mělo diváka do děje vtáhnout a co nestačí žehlit hvězdné obsazení. Nevypíchnu ani konkrétní jebáky, které mi na filmu vadí, spíše mě snímek jako celek zklamal a nudil. S DiCapriem jsme se smířili předloni, Scorsese je podle mě taky pašák, ale tentokrát si jim kdovíjak tleskat vážně netroufnu.