Goldbeater

Svěží a dynamicky natočená variace na „home invasion“ thrillery, jen v tomhle případě máme místo domova bistro, v němž hlavní hrdinka tráví noční směnu. Některé tvůrčí volby a zkratky dávají znát, že jde o debut ještě nevytočeného tvůrce a dal by se trochu vypilovat, ale stále jde o velmi povedenou a napínavou žánrovku, která baví každou minutou a chystá si pro diváka nejedno překvapení. [Sitges 2023]

Dokumentární snímek Dario Argento panico ve dvou záběrových linkách sleduje jednak život a kariéru legendárního italského režiséra, ale taky jeho současné snahy o napsání scénáře k nejnovějšímu filmu. Pokud jste se o Argenta už někdy výrazněji zajímali, nepřinese vám hlavní retrospektivní linie dokumentu až tak moc nových informací, které byste předem neznali, ale rozhodně vás bude bavit. Kratší linka ze současnosti oproti tomu není zajímavá zhola ničím. Dokumentární průměr, který rozhodně ničím neurazí. [Sitges 2023]

Jackdaw je velmi solidní celovečerní debut televizního tvůrce, který připomene Drive ze severoanglického hoodu. Výrazná tepající hudba a povedený zvukový design tak trochu odvádějí pozornost od ne úplně vysoustruženého scénáře, který nepřináší nic moc nového pod sluncem, ale častou akcí a celkovou stylovou atmosférou filmu to neustále drží diváka při pozornosti. Mohlo se tu ale výrazně přitlačit na pilu. [Sitges 2023]

Netradičně pojatá detektivka se zajímavou, tak trochu sci-fi premisou, která obrací divákovi vnímání hlavní postavy. Asi to se svým béčkovým potenciálem nemuselo mít úplně ty dvě hodiny, ale stále jde rozhodně o velmi solidní zábavu, která připomene to lepší z rozsáhlého díla Takaši Miikeho. [Sitges 2023]

Poutavý dokumentární náhled do pozadí vzniku nechvalně proslulého Star Wars Holiday Special, díla, které by mnozí lidé s ním spojeni nejraději zapomněli a o kterém legendárně George Lucas prohlásil, že kdyby měl čas a palici, vyhledal by každou existující kopii na světě a zničil ji. A Disturbance in the Force zkoumá konstelaci faktorů, které daly vzniknout jednomu z nejvíc fascinujících "so bad it's good" kousků televizní zábavy a zároveň se svátečnímu speciálu Star Wars nevysmívá, ale uznává ho za to, čím zkrátka je. [Sitges 2023]

Vincent Must Die je příběhem zakřiknutého muže ve středním věku, jenž se zničehonic začíná stávat obětí náhodných brutálních útoků svých známých nebo kolemjdoucích. A to, co začíná jako poměrně komická premisa, postupně graduje do nových a nových úrovní. Prozrazovat víc by bylo medvědí službou tomuto příběhu, protože je velmi zábavné sledovat, jak s ubíhajícími minutami snímek nabírá nové směry, kudy se bude dál ubírat. [Sitges 2023]

Na Lake Michigan Monster cením tvůrčí zápal a schopnost udělat s titěrným rozpočtem něco takhle kompaktního a stylového. Autoři námětu Ryland Brickson Cole Tews a Mike Cheslik zde nicméně spoléhají více na verbální gagy než ty vizuální, což jim ve finále úplně nevychází a snímek tím pádem není až tak vtipný, jak se snaží být. Tento problém ovšem perfektně opravili ve svém následujícím snímku Hundreds of Beavers, který spoléhá z 99% právě na nápaditý vizuální humor a je v tom naprosto bombastický. [Sitges 2023]

Poté, co devastující zemětřesení postihne Jižní Koreu, v troskách zničeného Soulu zůstává stát jediná budova, která slouží jako bytový komplex pro střední třídu. Přeživší z celého okolí musí velmi brzy svést boj o to, kdo se do tohoto posledního útočiště dostane a kdo ne. A hned máte recept na sociální satiru, která příští rok může reprezentovat Jižní Koreu v boji o Oscara. Prvky satiry jsou zde ale chvílemi vyhrocené do tak absurdních sfér, že to z filmu dělá prakticky komedii, jejíž vykonstruovanost ohledně chování postav v krizové situaci působí více na sílu a uměle, než aby připomínala reálné lidské pohnutky. A tahle tonální i žánrová rozkročenost, která je korejským filmům často vlastní, tomu bohužel dělá medvědí službu. S tímto tématem bych mnohem víc uvítal seriózněji pojatý katastrofický survival, který by se zabýval reálnou logistikou přežití v postapokalyptickém světě a který bych jako divák mohl brát vážně. Tohle jsem vážně brát moc nemohl. [Sitges 2023]

Zajímalo vás někdy důkladnější ponoření do tématu propojení hororových snímků a metalové, potažmo rockové hudby? Pak tenhle dokument je přesně pro vás. Má to trochu punkovou a vágně sestavenou strukturu, ale vzhledem ke zvolenému tématu a dotazovaným personám to k filmu prakticky tak nějak sedí a nevadí to. Je poměrně obdivuhodné, jak výrazné osobnosti z filmové i hudební scény se Mikovi Schiffovi podařilo do tohohle dokumentu zlákat, a poslouchat některé z nich byť jen mluvit třeba o jejich oblíbených hororech je zkrátka poutavé a zábavné. Viděl jsem kratší stominutovou verzi, ale s plodností tohoto tématu a zábavností jeho podání bych si rád někdy pustil i onu dvouapůlhodinovou variantu. [Sitges 2023]

Nenápadná vztahová komedie o upírech, která se nesnaží o nějaké hlubší myšlenky a témata jako jiné, dřívější podobně laděné snímky, nicméně je stále ve své podstatě nekonfliktně fajn. [Sitges 2023]