Goldbeater

The Changeling sice nemůže strachem konkurovat dnešním přezvučeným duchařinám založeným na nekonečných lekačkách, ale určitě může konkurovat velmi dobrým a napínavým scénářem a brilantním výkonem George C. Scotta v hlavní roli. Na počátek osmdesátých let je to velmi dobrá podívaná, která tak nějak završuje etapu amerických duchařských hororů na téma "co je ten dům zač?" a začíná novou éru na téma "co je ten duch zač?". Mohl bych ještě vyzdvihnout velmi dobrou hudbu Ricka Wilkinse a velmi dobře nasnímaný interiér domu. Navíc za scénu s kolečkovým křeslem by se nemusela stydět žádná dnešní infarktová duchařina. Tím samozřejmě dobré scény nekončí, je jich zde mnoho. Toto je na svou dobu velmi povedené dílo. Možná by zasloužilo větší pozornost. Má co nabídnout.

Zlatá osmdesátá léta. Já mám strašně rád Landisův styl, který je nesmazatelně vryt do každého z jeho filmů. Do noci má tu rýhu snad nejsilnější. Je to prostě béčková jízda plná srandy, akce a samých známých tváří. Někoho může nalákat třeba i David Bowie v menší roli. To on byl právě ten poslední impulz, který mě donutil konečně sáhnout po tomto filmu. Navíc Johnova záliba v obsazování kolegů režisérů je zde do očí bijící. Můžeme zde viděl například Davida Cronenberga, Rogera Vadima, Lawrence Kasdana, Jonathana Demme a mnoho dalších, včetně samotného Landise, který si zde stříhl nemalou a velmi komickou roli jednoho ze čtveřice ostrých hochů z orientu. Samotný výkon ústřední dvojice Jeffa Goldbluma a krásné Michelle Pfeiffer je také pěkný. Člověk jim prostě fandí a ty necelé dvě hodiny utečou jako voda. Na tenhle snímek jsem se dlouho těšil a nakonec jsem se u něj skvěle bavil. Takovéhle filmy mám prostě rád a mohu Do noci jenom doporučit, a to jak fandům Landise, tak fandům bláznivých krimi-komedií osmdesátých let. Zaručeně jedno z těch (nej)lepších děl Johna Landise.

Zahulíme, uvidíme 3 tak nějak prošumělo koncem roku 2011 bez jakéhokoli většího povšimnutí diváků a přitom se nemá, za co stydět. Stále je to velmi vtipná komedie s již klasickým obsazením ústřední dvojice, nebo chcete-li trojice huličů a kupou jejich nečekaných příhod, tentokrát při honbě za vánočním stromkem. Čekal jsem že to bude pěkná kravina, nakonec jsem se královsky pobavil a zasmál opravdu povedeným situacím a originálním hláškám. Ta přehnanost, která místy bije do očí, už prostě patří k sérii a je nutno ji přehlížet. Navíc ten ruský gangster v podání Eliase Kotease neměl chybu.

No, mohl bych se zde v komentáři samozřejmě rozprávět o tom, jak debilní byl scénář společně s tupými výkony hlavních postav, ale proč bych to dělal? Vždyť já se docela dobře bavil. Hláškami nabitý vazoun Dwayne "The Rock" Johnson dokáže udělat i z naprosté sci-fi kraviny vydařenou akční podívanou, při které se člověk docela nasměje. Na vypnutí mozku vhodná podívaná, o které člověk nesmí v žádném případě přemýšlet. Zaručeně lepší věc, než nějaká Cesta do středu země (teď nemyslím tu klasiku z padesátých let) a podobné dnešní kraviny. Lepší průměr.

Kronika je taková povedená oddechová podívaná pro zimní večery. Ačkoli se nejedná a úplně tradiční found footage, není styl snímku vůbec naškodu a působí tak i celkem realisticky. Docela jsem i ocenil, že se tvůrci po celou stopáž nevrhali zbytečně do bezhlavých akčních scén a že dali mnoho prostoru k přiblížení vztahu mezi ústřední trojicí (anti-super)hrdinů a vlivu jejich prostředí. Sympaticky zahrané, dobře zrežírované. Proč bych nebyl spokojen?

David Lynch v ryzí podobě!

Já mám rád stylové, kýčovité snímky a ujeté scifárny šedesátých let, ale tohle byla děsná volovina. Začátek s rýsující se nahou siluetou Jane Fondové vypadal slibně, ale už během prvních dialogů jsem se zděsil, co to na mě zevnitř tohoto snímku vlastně číhá. Po pár minutách už z toho byla opravdu nesnesitelná rádoby humorná podívaná, která mě ani trochu nebavila, a nemálo jsem u ní zíval. Nechápu, jak si tento snímek získal svůj kultovní status. Pro mne absolutně nestravitelné. Fanda téhle hrozné patlanice se ze mě nestane.

Po nadšení z prvního dílu jsem se pustil do pokračování krvavé akční podívané z dílny Johna Woo. Pokud bych měl oba díly srovnat, možná bych se trochu víc přiklonil k jedničce, která na mě zapůsobila přeci jen o něco víc zajímavěji. Dvojka už nemá tak realistický a propracovaný scénář, sází hlavně na bezhlavou akci a tuny vystřílených nábojnic. Zároveň však má lepší propracování postav, pěknou dávku hlášek a samozřejmě klišé, které k tomu všemu patří. Herce Yun-Fat Chowa jsem si v této sérii velmi oblíbil a jsem zvědav na jeho další snímky. Velmi povedené a akcí nabité pokračování skvělé jedničky.

John Woo je zručný režisér a jeho akcí překypující snímky mám rád. Tohle je samozřejmě pecka s parádní akcí a nepřiměřeně bohatými přestřelkami. Obsazení hlavní trojky je skvělé a hlavně Yun-Fat Chow zazářil. Jakmile dostane do rukou pistole, začíná masakr. Scénu s jeho obouruč střelbou bych zařadil mezi ty pamětnější scény akčního žánru, alespoň já na ně v žádném případě nezapomenu. Jsem zvědav na pokračování.

Dokonalý trik, dokonalý film. Dlouho jsem si tenhle snímek šetřil, protože jsem zkrátka věděl, že nemůže zklamat. A taky že potěšil, a to velmi. Skvěle napsaný a zrežírovaný konflikt dvou iluzionistů, z nichž ani jeden není bez úhony. Vedle Mementa a Temného rytíře vidím The Prestige jako další výborný Nolanův snímek. Chtělo by to víc takových děl, opravdu mi to udělalo radost. Zaslouží si plné hodnocení samozřejmě.