Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (145)

plakát

Dunkerk (2017) 

No nudit se nejspíš nebudete. Je to emotivní, hudba to parádně podbarvuje, pěkně se tam střílí vybuchuje a tak, ale... Poslední dobou mi přijde, že se Nolan předhání se Spielbergem kdo vyrobí větší kuličku z prdu. Jen si to sečtěme co tu máme: Pár potopených loděk, jeden letecký a ani ne moc dobrý souboj, jeden nehodou zabitý civilista, pár zastřelených a pár utopených vojáků. Tzn. matroš, který jiné válečné filmy spotřebují na prvních pět minut příběhu. Jako na jednu stranu, klobouk dolů. Udělat tolik práce z takhle mála. Ale na druhou stranu, je to Dunkerk sakra. Husarský kousek, jak semknutí angláni vyfoukli skoro půl mega svých vyřízených vojáků Hitlerovi přímo před rypákem. A tohle si podle mě zasloužilo víc.

plakát

Král Artuš: Legenda o meči (2017) 

Když toto skončilo, byl jsem nasraný. Skutečně moc. Já chápu, že si to Guy Ritchie dělá po svém, ale nahradit Merlina nějakou holčinou, co se v raném středověku všude prochází v MODRÉM plášti a jediné co umí je cirkusový kousek s měněním barvy očí. Nechat lidi před Vortigernem hajlovat zatímco ten se celý film tváří jak školačka, které někdo sebral štěně. Co tváří? On se tak celou dobu i chová. A tak si hippsterský "Art" v klídku přeprokrastinuje celým filmem, kdy stíhá řešit vážný osobní rozpor zda zůstat nejmocnějším Londýnským pasákem, nebo postoupit o ligu výš, poučovat zkušené bijce, některé evidentně původem z dálných končin světa, (jasně menšinové kvóty byly splněny) o tom jak se vede válka a sem tam si nechat zkrápnout slzou svůj bezchybný obličej za úplně zbytečně mrtvé kamarády. Takže Guyi, kámo, toto byl fakt ústřel hodně vedle. Což jsi zabil na závěr. Mít Vikingové někdy pohromadě 10 000 Drakkarů, tak si v rychlém sledu podmaní celý svět a rozhodně si nekleknou před nějakým lokálním, sexuálně nevyhraněným, panovníčkem.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

I když Charleze dělala co mohla a James McAvoy si střihnul roli krásně nevyzpytatelného parchanta v celkovém součtu je to slabá tři. Děj moc chaotický, běžný divák se v tom ztrácí a není si jist co se vlastně děje. Příklad: Jaký význam tam vlastně měla postava Sofie Boutella? U tolik opěvované akční scény jsem se jen usmíval a opakoval "Ne ne!" Zkrátka a dobře, jak to že někteří tvůrci dodneška nepochopili, že pokud se hlavní hero chce celý film tvářit, jako že sežral zrovna dva citróny, tak holt musí sem tam vypustit srandovní hlášku.

plakát

Star Trek: Do neznáma (2016) 

Podle mého názoru nejslabší z novodobých Star Trek movies. Sice jsou tu zajímavé inovace ve smyslu toho, že si Enterprise v boji ani neškrtla (není to spojler, je toho plný trailer). Takže začátek zajímavý a dobrý, ale pak už se to celé odehrává nějak divně. Nevím, třeba za čas změním názor a právě tu divnost si oblíbím, ale teď mi to prostě nesedlo.

plakát

Volyň (2016) 

Film, u kterého i Verbala při tvorbě komentáře opustil jeho neodmyslitelný sarkasmus a ve velké míře i vulgarismy a to už je co říct. Syrové vyobrazení surové reality průběhu druhé světové v oblasti dnešní západní Ukrajiny, v té době Polska. Sice je to trošku jednostranný pohled, ale je fakt, že řádění Poláků nedosahovalo úrovně toho, co předváděli Ukrajinci. Škoda, že film minul jednu další podstatnou menšinu, která si tam před válkou spokojeně vegetila, a to českou. Našinec by tak pochopil proč tvořící se československé sbory s takovou vervou posilovalo tolik Volyňských Čechů. I tak polským autorům smekám kšiltovku a vyjadřuji díky a uznání. Je vidět, že od Katyně ve zfilmovávání svých národních křivd udělali ohromný pokrok. A stále mají dost materiálu na další takové filmečky. Teď by mohlo přijít na řadu třeba trojí dělení Polska.

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

Reklama na politickou korektnost v perfektním balení. Postavičky jsou k sežrání. Příběh jede a nikde nezakopává o nesmysly a nechybí humor. Zejména lenochodi budou brzo kultovka. Tohle se opravdu povedlo.

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Nemastné neslané, topící se v nostalgii, Toto jsou pocity, které ve mně zůstaly pár týdnů po shlédnutí. Víc napsat nemůžu, protože už jsem vlastně zapomněl o čem to bylo. A tohle se mi u předchůdce tohoto filmu stát nemohlo.

plakát

Ochránci (2017) 

Mně je sympatické, že se ruská kinematografie rozjíždí a člověk si čas od času může zkouknout zajímavý ruský filmeček. Konkurovat Holywoodu? OK soudruzi. Ale konkurovat Marvelu? S tím radši ještě nějaký čas počkejte. Předně naši východní slovanští bratři nepochopili, že takové filmy musí být kořeněné humorem. Člověk se pak z nouze směje okamžikům, kdy se herci marně snaží o patos, nebo o filosofické debaty. A to asi tvůrci nezamýšleli. Prostě standardní ruská kopie. Asi tak jako zkopírováním Jeepu vozícího Amíky po bojištích WW2 vznikl nevzhledný UAZ, nebo když sověti vyrobili naprosto "originální" raketoplán a ještě situaci vyšperkovali tím, že jej pojmenovali Buran.

plakát

John Wick 2 (2017) 

Ne, ne a ještě jedno ne. Vcelku nedávno jsem s kamarádem vedl diskuzi o tom kolik druhých dílů v historii světového filmu překonalo jedničku. Nenašli jsme jich moc a ani tento kousek tuto elitní skupinku nerozšíří. Přitom potenciál si to ze svého předchůdce neslo parádní. Ale tohle mohlo vzbudit nadšení jen u fanoušků středověkého Japonska, protože takové harakiri ještě neviděli. Už první část filmu, ke které se bohužel upsal i můj oblíbenec Peter Stormare nastavila laťku nízko,... veď čo to tárám..., rovnou ji zakopala pod zem a zbytek filmu se vedl ve stejném duchu. Škoda, že jsem si své WTF???!!! několikrát pronesené v průběhu filmu nenahrál, protože v posledních 20 minutách jsem si ho mohl přetáčet furt dokola. Závěrečné hodnocení: Jedno opravdu velké zklamání.