Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (383)

plakát

Ed Wood (1994) 

Burtone, Burtone, Burtone... Dokonalé v detailech, úvodní titulky, závěrečné titulky, černobílá zástěna horrorových prvků... Forma je naprosto dokonalá, leč její obsah mě trochu nudil, ale Burton a Depp jako vždy září a mě to už ani nepřekvapuje. Už se to prostě očekává.

plakát

Enderova hra (2013) 

Knihy mají tu nespornou výhodu, že hlavní protagonisté se klidně můžou celou dobu šťourat v nose, ale když jsou napsány dobře a poutavě, je to zábava. Oproti tomu jsou filmy o tento prvek značně ochuzeny a musí si vystačit se svými vlastními prostředky. Proto není divu, že to, co možná funguje v psané formě, ve filmu nefunguje ani trochu. Za ty necelé dvě hodiny se totiž nic kloudného nestane a civět na arogantního pubescentního anarchistu, kterej má neskonalou touhu poroučet, není úplně má ideální představa o dějovém spádu. Více než na boj s mimozemšťany je totiž ve filmu zacíleno právě na rozpolcenost hlavního protagonisty, jeho přerod a vývoj, díky čemu to nemá daleko k pubertálnímu Stmívání - ale i to mělo větší spád, než tohle. Enderova hra negraduje a závěrečná pointa se naprosto utopí, protože není nijak vypíchnutá a splývá se zbytkem filmu.

plakát

Esmeralda (1997) (seriál) 

Jako malý jsem na Esmeraldu čučel s prababičkou :D

plakát

Eurotrip (2004) 

Tato velice povedená teenagerovská komedie má skvělé tempo, tah, je vtipná, vtipná, a dokonce i vtipná! :) A přesto Scotty vůbec nic netuší! :D

plakát

Ex Machina (2014) 

Zcela prázdný film, který se snaží přesvědčit, že přináší nosné poselství budoucím generacím, ve skutečnosti se ale nic takového nestane. Práce s kamerou i vizuál jsou sice zdařilé, ale nic z toho nepřebije, jak moc Ex machina postrádá duši. Ztotožnění se s některou z postav, nebo alespoň soucítění, považuji za zcela klíčové téměř u každého filmu - obzvlášť pak u takového, který je především o těch (třech) postavách a stojí na dialozích. Mou pozornost však strhla teprve poslední půl hodinka. Žalostně nevyužitý potenciál. Jediné, co si budu z filmu pamatovat je ta úžasná chata s výhledem na hory.

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Fantastická zvířata v podstatě nemají jeden konzistentní děj a snaha o provázanost s Harry Potterem působí trochu šroubovaně. Když se od těchto aspektů však odkloníme, jedná se o povedený a hravý fantasy film se sympatickými postavami. Je ale jasné, že se touhle nevinnou zábavou s humornými prvky pouze připravila živná půda pro další čtyři pokračování, která se pravděpodobně budou už mnohem více soustředit na samotné dobře známé postavy a boj dobra se zlem. Jsem si tedy jist, že ta ojedinělá potterovská atmosféra, kterou mně osobně trochu narušovaly kulisy New Yorku, ještě dorazí v plné parádě.

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Film z kouzelnického světa, ale tak trochu bez kouzla, jen s mocnou dávkou digitálních efektů a rozbředlým dějem. Příběh postrádá větší tah, konflikt a gradaci. Většinu času se tu zběsile běhá a přepíná mezi tuctem postav, které mezi sebou ale nemají pořádnou chemii a soudržnost. Provázanost s Harrym Potterem za každou cenu je násilná, šroubovaná a nelogická, vždyť ani návrat do Bradavic v sobě neměl tu skutečnou magii. Film položí spoustu otázek, které ale nezodpoví - třeba jaká je vazba mezi Letou Lestrange a Bellatrix Lestrange. Grindelwaldovy zločiny jsou očividně jen oslím můstkem mezi dalším pokračováním, kde se věci snad začnou víc dramatizovat a dostanou jasnější podobu.

plakát

Fantastický pan Lišák (2009) 

No, tak to tedy byla jízda. Naprosto perfektní animák, perfektní námět, vtipné charaktery. Já nemám, co bych vytknul. Délka je optimální, skvěle jsem se bavil. Mohu jen vřele doporučit! (Stop Motion animace je magická. Zamiloval jsem se!)

plakát

Fantomas (1964) 

Tak tohle je nejbrilantnější Funesovská komedie. Možná kvůli Fantomasovu "ďábelskému" smíchu, možná kvůli něčemu jinému. Každopádně se u toho dost slušně bavím a to mi u Funesových filmů úplně stačí.

plakát

Fantom opery (2004) 

Jeden z mých nejoblíbenějších muzikálů. Příběh není nijak zvlášť komplikovaný, ale překrásná hudba to vynahrazuje. A navíc, když si uvědomím, že Emmy Rossum bylo pouhých 16 let, když nazpívala ty složité písně, tak vážně klobouk dolů. A i Butler docela slušně zpívá.