Wecfarien

Viděno za pobytu v nemocnici. Skoro jsem si říkala, že ten scénárista musel taky trpět kolikou...

I když je nějaký film příliš strašný, snažím se ho dokoukat z jakési nepochopitelné slušnosti. Tohle se nedalo, vážně. Pitomost děje ve mně veškeré zbytky dokoukávací slušnosti potlačila.

Jak to, že jsem to objevila až teď? Vždycky jsem měla slabost pro mafiánské prostředí, četba Kmotra mi brala dech neméně než filmové zpracování. Tohle je geniální zcela srovnatelně. Scorseseho přispění se nezapře.

Drama muže všemi považovaného za čestného člověka a příkladného křesťana, který se poté, co se ožení s dívkou svého přítele, kterou mu odloudil, stále víc a víc zaplétá do sítě vlastního sobectví, žárlivosti a podezřívavosti. Jeho žena Gloria není předmětem jeho lásky, nýbrž majetnického chtíče.

Sociální kritika nebo spíše obžaloba světa dospělých, který bere dětem jejich dětství. Materiální a především morální bída se stává živnou půdou pro nejtemnější intence a ubozí se vybíjejí na ještě ubožejších. Otřesné, varující a bohužel jaksi stále aktuální.

Až trochu moc velká propagačka toho křesťanství tam, to souhlasím. Mimo to ale film dobře slouží jako memento skutečnosti, že vybudovat si k sobě cestu dá víc práce než se prostě rozvést, ale ta prácene zůstane bez výsledků. Je už na člověku, jestli ho k takovému rozhodnutí nakopne Bible, taťka, kámoš nebo jeho vlastní silná vůle.

Mé první setkání s giallo žánrem, podivnost začínající embryologickými titulky a Madernovou hudbou (které mám trochu problém říkat hudba, místy je až nesnesitelně kakofonická). Trintignant hraje divného chlapa, který má divnou manželku (hraje ji Gina Lollobrigida a dělá divné experimenty s drůbeží), divného kolegu, který mu v rámci mejdanů vystěhovává nábytek a divné záliby (mimo jiné vraždění prostitutek). Ten film je strašně divný, surrealistický a... skvělý. Když pominu Trintignanta svlečeného do půl těla, Trintignantův šílený výraz zabijáka a další Trintignantovy přednosti, zbývá barevná podívaná, která končí úplně jinak, než by člověk nejspíš očekával. A vlastně není ani úplně jasné, jak končí.

Úžasně úchylné, nejvíc asi ta průvodkyně videotutoriálem. Aneb neštvěte svého učitele příliš, děti.

Zjevně nejsem jediná, kdo má slabost pro uniformy SS... dark side of the moon hails back.

O tom, co je krásné, rozhoduje strana, potažmo svaz... jedna rudá hvězda za to pobavení.