hroubek

Nádherný animovaný film. Opravdu moc se mi líbil, i když mě příjde, že je mnohem více určen starším divákům, než dětem, kterým by mohl připadat lehce nesrozumitelný či strašidelný. Tomm Moore ukazuje, že klasická animace má stále co nabídnout, zvláště, když je podpořená něčím zajímavým a neobvyklým. Film je pomalejší a trochu depresivní(osamělý maják, déšť, vzájemné odcizení), ale na druhou stranu díky tomu dokáže perfektně prodat příběh, i jeho vyznění a poučení. Hodně jsem byl nadšený z toho, jak film vypadá, jak se různě prolínají scény, jak vedle sebe fungují světy, nadpřirozené prvky a hravost jakou film předvádí. Velmi příjemná změna oproti standardním 3D animákům, kterých je teď všude hodně.

Ještě před pár měsíci bych nevěřil, že dobrovolně půjdu na Popelku a budu se na ní těšit. Trailery mě neoslnili a hodně mě iritovalo jak to bylo přeplácané a kýčovité. Pozitivní recenze mě přesvědčily až to jdu zkusit a já můžu s klidným svědomím říci, že to není vůbec špatné, ba naopak se mi to docela dost líbilo. Kenneth Branagh umí točit filmy, kde je spoustu kostýmů, venkovských sídel, zámků a navíc má hodně zkušeností z adaptací svého oblíbeného Shakespeara. Ze začátku jsem si myslel, že Branagh natočí vlastní adaptaci Popelky, trailery ukázaly, že půjde o věrnou kopii z animovaného filmu. Naštěstí pravda je trochu někde jinde. Popelka je natočená, tak staromilský, ale zároveň je udělaná, tak aby bavila moderního diváka. Je to něco netypického, ale funguje to. Film má atmosféru klasický animovaný pohádek od Disneyho, ale v modernímu v hávu, hlavně co se týče opulentnosti a digitálních triků(které se nesnaží schovat, ale naopak je neustále ukazuje). A ono to funguje velmi dobře, díky přesnému vedení Branagha. Cate Blanchett se mě tady hodně líbila, dodala své maceše motivace a emoce, takže nepůsobí černobíle. Lily James je jako Elka velmi příjemná a jako divák jsem neměl problém jí uvěřit v to co ona věří. Richard Madden nehraje špatně, jen mě mrzelo, že nemá mnohem více prostoru a český dabing u něho působí směšně. I zbytek obsazení hraje velmi dobře, jelikož krásně doplňují hlavní trojici. Bonham Carter je fajn, Atwell mile překvapila, Skarsgård předvádí svůj nadstandard, Anozie není vůbec špatný a duo Grainger a McShera jsou výborně obsazený a zahraný. Hodně moc se mi líbilo, jak je to hezky udělané, prostě jako z pohádky, sice to vypadá jako kýč, ale Branagh ho prodává jako kýč, který jednou za čas každý potřebuje. Popelka je hezká pohádka, kterou si krásně užijete, když snížíte svůj cynismus.

Animované kraťasy jsou fajn a i Oslava v Ledovém království je fajn, jen je taková až moc obyčejná. Pobaví, ale nic hlubšího si z ní nevezmete, jelikož to důležité bylo řečeno už ve filmu.

Na Neill Blimkampovi se mi líbí, že si točí filmy, kterého opravdu zajímají a nechybí v nich politický a lidský přesah. Člověk nemusí být nejchytřejší, aby pochopil co se nám Blomkamp ve svých filmech snaží říci, zvláště v případě, kdy to natočí doslovně. A já se za to na Blomkampa vůbec nezlobím. Zlobím se na něho, že dostává až moc tvůrčí svobody a nedokáže ukočírovat své projekty. Je doslova utržený ze řetězu a potřeboval by někoho, kdo by mu připomněl, že by bylo dobré se trochu krotit. A bohužel na Chappiem je ta roztříštěnost nejvíce vidět. Blomkamp moc dobře ví co chce říci, ví jak to udělat aby to bylo skvělé, taky si rád hraje s estetikou toho co vidíme jako jsou nápisy, obrázky, záběry a různé detaily, které prohlubují význam dané scény. A pak tu má scénář, který je doslova plochý na některé postavy. Ninja a Yo-Landi jsou v pohodě a tak nějak mě do filmu pasovali. Bohužel to samé nemohu říci o Hugh Jackmanovi, který přehrává, Sigourney Weaver, která nemá co hrát. A v neposlední řadě o totálně nudném a nezajímavém Dev Patelovi. Kdyby nebyl konec takový jaký je tak by mě Patelova postava byla totálně ukradená. Naštěstí nade všemi stojí Sharlto Copley, který je jako Chappie skvělý. Dalším skvělým aspektem filmu je vizuální a triková stránka, ze které padá čelist dolů. Blomkamp prostě umí natáčet trikové podívané a akční scény umí udělat zajímavě a zábavně(úvodní přestřelka, kradení aut, finální bitka s druhým robotem). U Chappieho se často střídají skvělé momenty s těmi slabší a ve výsledku působí jako zajímavý mišmaš, který sice pobaví a nadchne, ale jde ho velmi snadno odstřelit za to jaký je. Chappie rozhodně není film pro každého a nesedne každému.

Dostal jsem to co jsem očekával, přesto jsem tajně doufal, že dostanu více. Divočina má hodně společného s Útěkem do divočiny, jen s tím rozdílem, že Útěk do divočiny nenabízí ve svém konci určitou formu vykoupení, kterou hlavní hrdinka hledá, anebo lépe řečeno snaží si jí zasloužit. Režisér Jean-Marc Vallée režíruje, tak jak je potřeba, má pevně uchopený příběh a postupně nám odhaluje víc a víc. Reese Witherspoon je tady hodně moc dobrá a velmi přesvědčivá a neměl jsem problém jí tu postavu věřit a přát jí ať to zvládne. O mnohem větší problém jsem měl s Laura Dern, která mě ve flashbackách vůbec nebavila. Vlastně flashbacky byly pro mně to nejslabší na celém filmu, ze začátku jsou správně dávkované a pomáhají nám pochopit hlavní hrdinku, ale čím blíže jsme konci cesty, tak je těch flashbacků čím dál více a začnou trochu nudit. Trošku mě mrzelo, že si tvůrci nepohráli s tichem a naprostou samotou(samozřejmě, že tam je, ale představoval jsem si jí trochu více do hloubky). Divočina je zajímavý film, který má v sobě dost hodně pozitivní energie, která doslova volá, abychom se taky šli někam projít.

Parádní dokument, který je pro komiksové geeky a fanoušky hodně zajímavou podívanou. Velmi se mi líbilo, že to není jen oslavné povídání a poplácávání po zádech, ale že všechno má historický kontext a nebojí se říci, že něco v minulosti udělali špatně, či zkritizovat své kolegy a předchůdce. Není to honitba vlastního ega, ale na druhou stranu je tam cítit velká hrdost na něco co funguje tři čtvrtě století. Je fajn slyšet za jaký podmínek vznikl Superman, Batman nebo jak se Wonder Women vyrovnávala s úpadkem feminismu v 50 letech, Green Lantern bojoval s rasismem či Green Arrow s drogami. Doporučuji všem, kdo se zajímají o komiksy a komiksové filmy.

Když, jsem se poprvé dozvěděl, o čem Banshee je tak jsem byl hodně zvědaví. Pilot byl hodně přepálená akční jízda s ne moc hezkými triky, přesto mě hodně dobře bavil. U seriálu jsem vydržel a teď po konci třetí řady(budou naštěstí další) jsem hodně moc spokojený. Alan Ball prostě umí a ví jak to prodat a taky to prodává skvěle. Povrchní jedinci by mohly seriál odstřelit, jelikož je hodně nekompromisní, drsný, krvavý, morálně laciný(drogy, prostituce, násilí, sex) a dost béčkový. A právě tohle je největší přednost Banshee, když nebudu počít skvělé obsazení. Na rovinu si přizná, že není psychologicky sofistikované dílo, aby to v následujících epizodách a řadách parádně shodil. Funguje to skvěle, jelikož tvůrci zatím stojí nohami pevně na zemi a stále mají čím překvapovat. Jako například dobře zvolenými flashbacky, netradiční vývojem, práci s vedlejšími postavy, kde naprosto vládne Matthew Rauch jako Burton nebo v poslední řádě Geno Segers(Chayton) či Tom Pelphrey(Bunker). Hodně mě baví jak seriál dokáže překvapovat, nasadit adrenalinovou jízdu, akci ze které jsem půl den vytřeštěný a postavy, které jsou sympatické, i když dělají hodně ošklivé věci. Antony Starr je perfektně obsazený a prostě mu musíme fandit. Ten jeho buldočí zápal, smutné a prázdné oči a jeho nevyzpytatelnost to se mi prostě líbí. A navíc jsme se o jeho postavě skoro nic nedozvěděli, což je pro mě další plus. Ivana Milicevic mě ze začátku moc nebavila, ale s každou další epizodou to bylo lepší a lepší a v půlce první řady si mě získala. Ulrich Thomsen je prvotřídní záporák, ze kterého jde v mrazení v zádech, kdykoliv kdy přestane vyjednávat, opravdu chytrý a perfektně zahraný záporák. Frankie Faison a Hoon Lee parádně doplňují ústřední dvojici a druhy jmenovaný přináší hodně anarchistického chování. Rus Blackwell a Matt Servitto jsou dobře odehrané vedlejší postavy, které velmi dobře dokázali využít svůj potenciál. Lili Simmons je nádherná a ale její hraní má jisté rezervy. Trieste Kelly Dunn jsem si hned zamiloval a nejsem sám, a její postava byla velmi dobře využitá a Dunn jí zahrála skvěle, zvláště výkon ve třetí řadě. Jak už jsem psal, seriál má tak moc luxusní akci a souboje, že je radost na to koukat a doslova je to kochání. Má velmi dobře napsaný vývoj několika postav a žádný díl nenudí a neskřípe. Jsou tu chyby a jejich tu dost, jako ve správném béčku, jenže tohle je áčko, které chce vypadat jako béčko a to vždycky cení. Banshee je prostě parádní jízda, která mě hodně moc baví. S04 - Tak nám to skončilo. Od té doby co bylo ohlášeno, že čtvrtá řada Banshee bude tou poslední se mi v hlavě rodila představa jak by to mělo celé skončit. A rozhodně jsem si to nepředstavoval, tak jako tvůrci. Budiž. Ten odklon od předchozích řad je hodně znát. Od tempa, brutality a samotného pocitu ke zakončování nezodpovězených linek a příběhů. Tvůrci na to šli úplně jinak, než bylo fanouškům po chuti(hlavně zápletka o kolo satanistické vraždy). I tak, ale mohu říci, že jsem ve výsledku s poslední řadou dost spokojený. Některé věci skončili, tak jak jsem chtěl, jiné jinak a mnohdy zajímavějším a originálnějším způsobem. Že to mohlo být o dost lepší, o tom žádná. Že jsme se konečně něco mohli dozvědět o skutečné identitě Hooda, to sice zamrzí jen na chvilku, ale v posledních deseti minutách budeme rádi za to co vidíte, jelikož seriál končí se vztyčenou hlavou a s koncem, který seriálu nedělá ostudu. 8/10

Tohle mě nesedlo, tak jak jsem čekal. Když, jsem viděl trailery, tak jsem věděl, že to chci vidět, ale tak jsem pořád nevěděl co od toho čekat. Na komedie je to málo vtipný a jako drama to úplně nefunguje. I tak můžu říci, že se mě film hodně líbil. Craig Johnson odvedl velmi slušnou práci a hodně se mi líbilo jakým způsobem nám dávkuje dramatické momenty, flashbacky, hudební číslo nebo jak vykresluje postavy. Kristen Wiig je tady opět skvělá a její výkon se mi hodně líbil, a zvláště v dramatických momentech. Bill Hader tady vládne, a jeho výkon se mi hodně líbil. Mile mě překvapil Luke Wilson a jeho obyčejný chlapík, co nic netuší. The Skeleton Twins má spoustu dobrých momentů, ale má taky svoje tempo a styl humoru a vyprávění, který nemusí každému sednou, ale i tak jsi myslím, že je to dobrá podívaná.

Parádní povídkový film. Je velmi příhodné, že si tvůrci vybrali téma o tom jak někdo ztratí nervy a začne se vyrovnávat s danou situací trochu agresivněji, než se na první pohled zdá. Každá povídka funguje hodně dobře a jsou skvěle vypointované a nechybí jim cynické zakončení. Nejvíce mě bavily povídky Pasternak, Bombička a o těch dvou řidičích co se trochu pohádali. Nejméně mě bavila povídka o té autonehodě, která mě přišla trochu přes čáru. Zábavný film, který dokáže velmi dobře pobavit a divák se u něho krásně odreaguje.

Dostat takovéto filmy do kina je opravdu těžké, jelikož tohle nejsou filmy pro všechny(na festivaly se tyhle filmy hodí a krásně tam zapadají). Ned Benson má mé uznání za to, že svůj nápad dotáhl do konce a navíc si sehnal perfektní herce, kteří doslova dýchají pro své postavy. Líbilo se mi jak jsou filmy pojatý, jak se liší a v čem jsou si zas podobný. Hodně se mi líbilo, že některé scény jsou zabírány zblízka(On) a jiné zpovzdálí(Ona). Trošku mě mrzelo, že se filmy občas táhnou a "jakoby se v nich nic neděje". James McAvoy je zde perfektní a já jsem mu celou dobu fandil, aby to zvládl a nesešel z cesty, která ho čekala. Jessica Chastain je zde naprosto perfektní a hodně jsem ocenil její odtažitý výkon, takový melancholický a přitom jsou z něho cítit tolik emocí. Bill Hader mě tady moc nesedl, ale asi je to dáno jeho scénami. William Hurt, Isabelle Huppert a Ciarán Hinds krásně doplňují hlavní pár a dodávají patřičné emoce a vývoj postav. ONI: To kouzlo předchozích vyprávění je v tomto případě fuč, jelikož film nic nerozšiřuje a ani nemění. Pro mě je to sestříhaná verze dvou filmů do jednoho, která nudí a nefunguje, tak jako ty dvě předchozí.