hroubek

Vážná hudba mě nikdy nebrala, na opeře jsem nikdy v životě nebyl a ani mě to neláká, ale i přesto se mi podařilo být tři hodiny přikovaný do sedačky, když jsem sledoval tento film. Opravdu jsem si užíval, skoro každou scénu, ani na chvilku jsem se nenudil a doslova jsem se nemohl dočkat, co mě Miloš Forman ukáže v další scéně. Obdivují jak jsou scény plné, v každé scéně jsou vidět stovky hodin práce, a to jak dekoracích, kostýmech, rekvizitách, jídle nebo na hudebním doprovodu. Ty scény, kdy postava kouká do not a hlavě si představuje jak zní hudba, jsou vynikající a neustále mě bavili. Výborné výkony Abrahama a Hulce, dodávají filmu něco kvůli čemu milujete filmy.I když, jsem byl naprosto ponořený do filmu, tak toho na mně bylo docela dost. První dvě hodiny jsou vynikající, poslední hodinka je trošku natažená, ale má v závěru jednu z nejsilnějších scén celého filmu, u které jsem skoro nedýchal. Amadeus je velkofilm v každém záběru a já jsem hrdý, že ho natočil Čech.

Parádní prvotina, která Dannymu Boyleovi otevřela cestu k dalšímu filmů. Jednoduchá zápletka, tři výborně obsazený herci a jeden podkrovní byt, to všechno stačí Boyleovi, aby rozehrál svojí černo humornou komedii. Alespoň, takhle se to prvních půlku profilu, to co přijde pak mě hodně moc překvapilo. Z komedie se během pár minut stane těžký psychothriller. Tahle změnu filmu jen a jen prospívá a krásně graduje v prvotřídním finále, který nemá chybu. Mělký hrob je hodně dobře natočený film, který se mně dost líbil.

Některé filmy mají ve svých pokračování svůj vlastní strop, který nechtějí přerůst. To bohužel nebo naštěstí neplatí pro sérii Rychle a zběsile, která po šestém díle měla svůj vlastní strop hravě překonaný. To co předvádí sedmí díl je čisté megalomanství a totální přepálenost, které jsou si všichni dobře vědomi. Jako by si řekli, že už to nemůžou prodat jako seriózní film, tak z toho udělají akční velkofilm, ve kterém si můžou dělat co chtějí. Tvůrci mají ještě šílenější nápady, než kdy dříve a jejím už jedno, že hlavní postavy jsou pouze "lidé", jelikož je profilují jako supermany, kteří vydrží všechno a rozchodí ty největší pády, nárazy, bouračky či přes dvě tuny železobetonové konstrukce, ležící na dolní polovině těla. Rychle a zběsile nikdy nebylo a nikdy nebude artové drama, kde se vyměňují seriózní dialogy, tady se vyměňují cheesy hlášky a postavy si mezi sebou přeměřují svoje ego a koně pod kapotou. A James Wan to pochopil a je vidět, že si to taky užil. Dostal spoustu autíček na hraní a předvádí nám, že tahle sérii má stále co nabídnout po akční stránce. Úvod je správně přepálený a nástup Jasona Stathama stojí za to. Totéž platí i jeho souboji s The Rockem, který je parádně natočený. Je fajn, že se ve filmu pořád něco děje a taky se hodně cestuje a díky tomu děj dost dobře utíká, že se nestačíme nudit či přemýšlet co všechno nám Wan pálí do hlavy. Vin Diesel si jede svoje a to nám stačí. Paul Walker je tady velmi dobrý a jeho civilnost v kontrastu s Rockem a Dieselem je hodně fajn, navíc má ty nejlepší bitky, hlášky a dost prostoru. Tyrese Gibson, Ludacris, Michelle Rodriguez mají také dost prostoru, a každý si vyslouží svojí akční scénu, přesto jsou trochu oproti hlavní dvojici v postraní. Jordana Brewster a Elsa Pataky mají málo prostoru, přesto zanechají pozitivní dojem. The Rock je tentokrát v pozadí, ale kdykoliv je na plátně, tak je perfektní. Totéž platí i pro Kurta Russella, který si svojí roli neuvěřitelně užívá. Jason Statham nemá chybu, jelikož je tady za ultimátního frajera. O to více zamrzí zbytečnost Tony Jaa, Rondy Rousey a hlavně Djimona Hounsoua. Jak už jsem psal, co se týče akce a soubojů jeden na jednoho, tak je to prvotřídní podívaná, která místy bere dech a mnohokrát je tak přepálená, že se musíte od srdce smát. Honička v horách, přeskoky mezi mrakodrapy, celé asi patnácti minutové finále, to jsou momenty, kvůli kterým chodíte na Rychle a zběsile a podobné filmy. Že to nedává moc smysl, že dialogy jsou hrozné to všichni víme, hlavní je že nás to krásně baví. PS: Rozloučení s Paulem Walkerem se povedlo na výbornou.

První ukázka vypadala fakt dobře. Pak se film přesunul k jinému studiu a došlo k odložení premiéry a dalšímu prodloužení, že skoro každý na film zapomněl. A to samé se prakticky stane poté co film dokoukáte. Není to úplně nejhorší a má to i fajn momenty, které dobře pobaví, ale to je tak všechno. Příběh je hodně jednoduchý a postavy je strašně jednotvárné. Sergej Bodrov to bohužel nedokázal ukočírovat, tak jak by měl. Ben Barnes mě tady vůbec nesedl a nudil mě. Jeff Bridges hraje svým nenuceným způsobem. Julianne Moore se chvílemi snaží a pak pochopí, že to stejně nemá cenu. Kit Harington zanechá pozitivní dojem na těch pár minut a Alicia Vikander je velmi pěkná. Začátek dobrý, prostředek docela nuda, konec poměrně dobrý. Průměrná fantasy asi, tak na úrovni 47 róninů, možná trochu horší. Není to nejhorší a pokud chcete vypnout a bavit se, tak je to ideální materiál.

David Dobkin mě párkrát přesvědčil, že umí točit a tady se mu to povedlo znovu. Příběh sice není nejoriginálnější, ale to tady asi nikomu nevadí, jelikož záleží na provedení, které mě sedlo. Dobkin je spíše komediální režisér, ale jak je vidět, tak mu drama nedělá takový problém. Hodně se mi líbilo jakým způsobem je film natočený a prakticky jeho jediný výrazný nedostatek je ve stopáži a tempu filmu. Film by toho chtěl hodně moc říci, ale neustále skáče z místa na místo a díky tomu, některé věci nemůžou správně gradovat. Což mě mrzelo, jelikož to odnáší hlavně zápletka kolem lásky s dospívání, kterou hraje nádherná Vera Farmiga, která by si zasloužila mnohem více prostoru. Totéž bych mohl napsat o vztahu ke staršímu bratrovi v podání Vincenta D'Onofrio. Prakticky i Billy Bob Thornton je tady, tak trochu navíc. Robert Downey Jr. je tady opravdu dobrý a dost se mě líbila jeho civilní poloha, která sice místy připomíná jeho nejznámější roli, ale Downey dokazuje, že dokáže být i někým jiným a to se mi dost líbilo. Robert Duvall je tady velmi přesvědčivý a už chápu tu nominaci na cenu Akademie, jelikož si jí za svůj výkon zasloužil. Duvall svojí postavu prodává na výbornou a společně s Downey prodávají příběh otce a syna, který dokáže v určitých místech dojmout. A to není vůbec málo. Soudce není film bez chyb, jelikož jich má celkem dost, ale svým přístupem si mě získal a dost dobře mě bavil.

Není to špatný film, přesto když se podíváte na jeho obsazení, tak byste čekali něco trochu lepší. Justin Reardon zatím nic jiného nenatočil a jako debut to není špatný, jen ten příběh je malinko nesoudržný. Další nedostatkem pro mně byla práce s postavy, kde kromě hlavní herecké dvojice není nikdo extra výrazný, a tak nějak nefungují gagy a hlášky. Pak tu je Chris Evans, který představuje sympaťáka jemuž lze fandit, a mě bavilo sledovat jak se trápí, že se poprvé zamiloval a jak se to snaží vyřešit. Michelle Monaghan je tady velmi příjemná a divák dokáže pochopit co na ní hlavní hrdina vidí. Zbytek herců se snaží přihrávat hlavní herecké dvojici a některým se to docela daří(Grace a Plaza) jiný jsou spíše nudný a nezábavný(Gruffudd, Wilson, Mackie). Film má několik zábavných momentů a fajn nápadů(hrdinovo vnímání příběhů, scéna s obcházení charitativních večírků či vtipné monology). Playing It Cool je film, u kterého jsem si říkal, že je všechno v pohodě, jen je vidět, že mají na víc.

Nádherný animovaný film. Opravdu moc se mi líbil, i když mě příjde, že je mnohem více určen starším divákům, než dětem, kterým by mohl připadat lehce nesrozumitelný či strašidelný. Tomm Moore ukazuje, že klasická animace má stále co nabídnout, zvláště, když je podpořená něčím zajímavým a neobvyklým. Film je pomalejší a trochu depresivní(osamělý maják, déšť, vzájemné odcizení), ale na druhou stranu díky tomu dokáže perfektně prodat příběh, i jeho vyznění a poučení. Hodně jsem byl nadšený z toho, jak film vypadá, jak se různě prolínají scény, jak vedle sebe fungují světy, nadpřirozené prvky a hravost jakou film předvádí. Velmi příjemná změna oproti standardním 3D animákům, kterých je teď všude hodně.

Ještě před pár měsíci bych nevěřil, že dobrovolně půjdu na Popelku a budu se na ní těšit. Trailery mě neoslnili a hodně mě iritovalo jak to bylo přeplácané a kýčovité. Pozitivní recenze mě přesvědčily až to jdu zkusit a já můžu s klidným svědomím říci, že to není vůbec špatné, ba naopak se mi to docela dost líbilo. Kenneth Branagh umí točit filmy, kde je spoustu kostýmů, venkovských sídel, zámků a navíc má hodně zkušeností z adaptací svého oblíbeného Shakespeara. Ze začátku jsem si myslel, že Branagh natočí vlastní adaptaci Popelky, trailery ukázaly, že půjde o věrnou kopii z animovaného filmu. Naštěstí pravda je trochu někde jinde. Popelka je natočená, tak staromilský, ale zároveň je udělaná, tak aby bavila moderního diváka. Je to něco netypického, ale funguje to. Film má atmosféru klasický animovaný pohádek od Disneyho, ale v modernímu v hávu, hlavně co se týče opulentnosti a digitálních triků(které se nesnaží schovat, ale naopak je neustále ukazuje). A ono to funguje velmi dobře, díky přesnému vedení Branagha. Cate Blanchett se mě tady hodně líbila, dodala své maceše motivace a emoce, takže nepůsobí černobíle. Lily James je jako Elka velmi příjemná a jako divák jsem neměl problém jí uvěřit v to co ona věří. Richard Madden nehraje špatně, jen mě mrzelo, že nemá mnohem více prostoru a český dabing u něho působí směšně. I zbytek obsazení hraje velmi dobře, jelikož krásně doplňují hlavní trojici. Bonham Carter je fajn, Atwell mile překvapila, Skarsgård předvádí svůj nadstandard, Anozie není vůbec špatný a duo Grainger a McShera jsou výborně obsazený a zahraný. Hodně moc se mi líbilo, jak je to hezky udělané, prostě jako z pohádky, sice to vypadá jako kýč, ale Branagh ho prodává jako kýč, který jednou za čas každý potřebuje. Popelka je hezká pohádka, kterou si krásně užijete, když snížíte svůj cynismus.

Animované kraťasy jsou fajn a i Oslava v Ledovém království je fajn, jen je taková až moc obyčejná. Pobaví, ale nic hlubšího si z ní nevezmete, jelikož to důležité bylo řečeno už ve filmu.

Na Neill Blimkampovi se mi líbí, že si točí filmy, kterého opravdu zajímají a nechybí v nich politický a lidský přesah. Člověk nemusí být nejchytřejší, aby pochopil co se nám Blomkamp ve svých filmech snaží říci, zvláště v případě, kdy to natočí doslovně. A já se za to na Blomkampa vůbec nezlobím. Zlobím se na něho, že dostává až moc tvůrčí svobody a nedokáže ukočírovat své projekty. Je doslova utržený ze řetězu a potřeboval by někoho, kdo by mu připomněl, že by bylo dobré se trochu krotit. A bohužel na Chappiem je ta roztříštěnost nejvíce vidět. Blomkamp moc dobře ví co chce říci, ví jak to udělat aby to bylo skvělé, taky si rád hraje s estetikou toho co vidíme jako jsou nápisy, obrázky, záběry a různé detaily, které prohlubují význam dané scény. A pak tu má scénář, který je doslova plochý na některé postavy. Ninja a Yo-Landi jsou v pohodě a tak nějak mě do filmu pasovali. Bohužel to samé nemohu říci o Hugh Jackmanovi, který přehrává, Sigourney Weaver, která nemá co hrát. A v neposlední řadě o totálně nudném a nezajímavém Dev Patelovi. Kdyby nebyl konec takový jaký je tak by mě Patelova postava byla totálně ukradená. Naštěstí nade všemi stojí Sharlto Copley, který je jako Chappie skvělý. Dalším skvělým aspektem filmu je vizuální a triková stránka, ze které padá čelist dolů. Blomkamp prostě umí natáčet trikové podívané a akční scény umí udělat zajímavě a zábavně(úvodní přestřelka, kradení aut, finální bitka s druhým robotem). U Chappieho se často střídají skvělé momenty s těmi slabší a ve výsledku působí jako zajímavý mišmaš, který sice pobaví a nadchne, ale jde ho velmi snadno odstřelit za to jaký je. Chappie rozhodně není film pro každého a nesedne každému.