hroubek

Jsem poměrně zklamaný. V seriálu je vidět potenciál a směr, kterým by to chtělo jít, ale tak nějak se mu to nedaří. Je to sice pěkně krvavé a některé díly mají opravdu moc dobrou atmosféru, bohužel je kazí hloupé dialogy. Matt Ryan se snaží a jeho Constantine zahraňuje opravdu nudné epizody, ale s některými věcmi prostě bojovat nedokáže. Cosnatine je prostě odpočinková podívaná, která neurazí a bohužel ani kdovíjak nenadchne. Z DC seriálu patří k tomu horšímu(Gotham) a na to špičku(Arrow, The Flash) se nechytá. Škoda.

Nádherná česká pohádka s luxusními triky, které vypadají moc dobře a velmi příjemnými písničky.

Něco takového se jen, tak nevidí. Kevin Smith má talentu na rozdávání a chápu, že si chce zkoušet nové věci, ale jestli je tohle krok správný směrem, tak to rozhodně nevím. Nevím jestli jsem více znechucený nebo pobavený. Herci hrají svým způsobem velmi dobře a Johnnyho Deppa jsem rozhodně nepoznal. Masky vypadají velmi realisticky. Tohle je hodně zvláštní záležitost.

S láskou, Rosie je neurážející, zábavná a povedená romantická komedie. Tam, kde je slabší scénář, tak tam máme zajímavé a sympatické postavy. Film má velmi dobré tempo, a jelikož má sympatické postavy, tak ani nenudí a zvláště v druhé půli dokáže mnohem více dojímat, než jsem očekával. Lily Collins je tady hodně dobrá a skoro táhne film na svých bedrech. Sam Claflin není nejhorší, jen jsem mu to chvílemi moc nevěřil. Má to hodně zajímavých a zábavných scén a dobře se na to kouká. Jediné co mě opravdu výrazně vadilo je to, že to mu chybí něco navíc, díky čemu by film vybočoval z konkurence. S láskou, Rosie je příjemná romantická komedie, která dobře pobaví a neurazí.

Když, jsem Simpsonovi ve filmu viděl poprvé, tak jsem byl zklamaný, jelikož jsem čekal mnohem více, ale s každou další projekcí mě to baví čím dál více. Prostě vím co dostanu a tak nějak si některé vtipy a skryté narážky vychutnávám více a více. Není to bezchybné, ale pokaždé mě to moc dobře baví, což nemůžu říci o každém animáku, a zvláště o tom, který má minimálně přes dvacet řad za sebou.

Jako čtenář, který četl Pýchu a předsudek, tak obdivuji Joa Wrighta jak se s danou adaptací popral. Adaptace není vůbec špatná, jen mě chvilku trvalo, než jsem se prokousal nudnější začátkem, kde je všeho moc. Naštěstí film je jiné medium, takže si může dovolit některé věci zrychlit či je trochu poupravit, což Wright využívá jen lehce, aby zachoval co nejvěrněji příběh. Moc se mi líbí, že Wright přistupuje k adaptaci s úctou, ale nebojí se jí dát svůj vlastní obličej, takže je adaptace dynamická, emocemi přeplněná a do jisté míry lehce kýčovitá. Velkou zásluhu na úspěchu má i skvěle vybrané obsazení. Keira Knightley je jako Elizabeth perfektní a její ostražitost, nedůvěra a taky předsudky z ní jenom sálají. Přesto, když na to příjde tak skvěle zvládá zahrát zamilovanou holku, která má parádní dialogové výměny. Matthew Macfayden se mi jako pan Darcy hodně líbil, jelikož zvládl zahrát svého snoba na výbornou a jeho následné procitnutí je opravdu moc dobře natočené. Dost se mi líbila Rosamund Pike, která je ve své roli moc dobrá. Rád bych ještě zmínil Brendu Blethyn a Donalda Sutherlanda, kteří tvoří opravdu zajímavý pár. Velmi zaujala jakým způsobem si režisér hraje s hudebním motivem, s kamerou(scéna na plesu) nebo jak využívá anglický venkov ve svůj prospěch. Pýcha a předsudek je velmi kvalitní adaptace, která dokáže bavit i muže.

Trailery jsem si nemohl vynachválit a dost jsem se na The Voices těšil, hlavně protože Ryan Reynolds umí hrát a v malých filmech je lepší, než předražených blockbusterech. Taky mě sedlo jak to režisérka Marjane Satrapi pojala. Takové to pojetí jsme tady nejspíše ještě neměly. Dost se mi líbilo jak si režisérka hraje s barvy(hodně růžové a červené), jak dělá kýčovité scény s muzikálovou lehkostí. Způsob jakým vnímáme hrdinu a jeho svět a taky černý humor. Velmi se jí povedlo, udržet film na hranici černé komedie a psychologického thrilleru. Přesto nejvíce musím ocenit způsob jak je nám prezentovaný hlavní hrdina. Je to sympaťák, trošku podivín a snílek, ale kdo v dnešní době není a pak je tu jeho temná stránka, která ráda zkracuje ženy o hlavu. Režisérce se povedlo vzbudit ve mně soucit s takovýmto člověkem, který by prostě byl rád dobrý člověkem, ale vždycky prohraje se svojí soudností. Reynolds je tady perfektní, protože bravurně zvládá zahrát sympaťáka, tak i psychicky labilního člověka, který si rád povídá se svým psem a kočkou. Navíc dává do své role tolik emocí, že to není typický magor jaký vidíme v jiných filmech. Gemma Arterton je tady hodně dobrá a rozhodně využívá svůj komediální talent. Anna Kendrick je opět překrásná a tady jí ta role naprosto sedla. Hodně moc se mi líbily scény, když si hlavní hrdina povídá s hlavy, se zvířaty nebo si představuje realitu, kde jsou andělé a poletující motýlci kolem. Krásnou tečkou na závěr byly titulky s pěkně veselou písničkou. The Voices je pěkně ujeta černá komedie s prvky psycho thrilleru, který mě stejně dobře pobavil jako znechutil.

Asi nikdy nezapomenu, jaké to bylo poprvé, když jsem dokoukal tento film. Na poprvé mě ten film srazil do kolen a jeho rozuzlení mě přišlo opravdu perfektně vystavené a plné emocí, které ve mně gradovaly. Pak jsem film viděl ještě asi dvakrát a k tomu si také dvakrát přečetl předlohu. Joe Wright si zasluhuje jen a jen uznání, jelikož se s předlohou popral až moc dobře. Předloha totiž není žádné lehké čtení a několikrát se dost jakoby táhne, aby mohla ve finále lépe fungovat. A takhle nějak podobně funguje film. Wright moc dobře ví na co se zaměřit a na co ne, jakou hudbu zvolit, jestli máme slyšet ťukání do psacího stroje nebo ne a taky si krásně hraje s vypravováním, které napoprvé a ani poněkolikáté nenudí. Obdivuji Wright s jakou lehkostí natočil celý úvod, jak si pohrál s detaily, scénou v knihovně, u fontány nebo na plážích u Dunkirku, kde se střílejí koně. James McAvoy je tady perfektní a dokáže svoji postavu prodat během pár minut, takový způsobem, že sním budete prožívat jeho útrapy. Keira Knightley je tady skvělá a její výkon se mi moc líbil. Saoirse Ronan hraje skvěle a v každým záběru ukazuje svůj talent. Potěšil i v malé roličce Benedict Cumberbatch. Pokání je precizně zfilmovaná adaptace, která dokáže perfektně dojmout a vyvolat spoustu emocí.

Studio má můj velký obdiv, když bylo ochotné, na takhle riskantní film dát takovýhle obří prachy. Sourozenci Wachowski jsou prostě značka kvality, a i když jejich poslední filmy finančně vyhořely, tak u diváků i kritiků byly opěvované. Speed Racers je pořád našlápnutá adrenalinová jízda a Atlas mraků za pár let budu jeden z nejkultovnějších sci-fi filmu, které vznikly v novém milénium. O to více zamrzí jak je na tom Jupiter vychází. Wachowski vždycky měli šílené nápady, ale to co předvádí tady je v skoro v polovině případů na pováženou. Tady se stírá hranice mezi megalomanstvím a dobrým vkusem a snaha odlišovat se za každou cenu není vždy tím správným krokem. To co tady sourozenci předvádí se těžko popisuje slovy a docela obyčejnou myšlenku prodávají, tak složitě a neohrabaně až to bolí. Tady mě prostě chybí, aby někdo jednoduše popsal jak funguje svět, ve kterém se tohle odehrává. Tohle hlavně platí o začátku, kde se přeskakuje z místa na místo a my jako diváci vůbec netušíme proč co tohle děje a co s tím mají společného některé postavy. Samozřejmě, že po určité době to začne dávat větší smysl, přesto mě překvapilo jak je to ze začátku zbytečně komplikované. A to ani nemluvím a všelijakých potvorách a názvech, které se objeví. Wachwski vždycky byli spíše vizionáři, než vypravěči a tady to platí dvojnásob. Po vizuální a technické stránce je film nádherný. Některé triky jsou místy slabší, ale záběry ve vesmíru, honička v Chicagu, různé planety, akce na konci to je prostě nádhera. A je vidět, že je to vypiplané do nejmenších detailů a to ať jde o design oblečení,staveb nebo různých udělátek. K tomu perfektně sedící hudba od Giacchino, který dělal na nových díle Star Treku, která tady perfektně sedne a vyvolává opravdu dobré pocity při sledování vesmírných záběrů, bojů či jen obyčejných průletů. A pak tu mám druhou stranu mince, kde jsou herecké výkony, dialogy a děj. Channing Tatum tady předvádí velmi slabí výkon a tak nějak to jeho postavě stále nevěřím. Mila Kunis je na tom podobně, ale díky tomu, že jako divák nic netušící, tak si může dopřát nějaké hloupé dialogy. Sean Bean si jede svoje a předvádí svůj standart. Eddie Redmayne je největší castingový omyl filmu a už teď by měl vrace všechny ceny, které získá za Teorii všeho, protože to co tady předvádí je k smíchu a zaslouží si jen tu největší kritiku za to co předvedl. Dialogy nejsou nejhorší, ale občas to hlava nebere. Děj je chaoticky, přeplácaný a je v něm toho tolik, že to nestačíte ani pobrat a ke všemu je občas tak, hloupý že mi bylo opravdu trapně za tvůrce. Když pominu všechny klady a zápory filmu, tak jeho největší problém je, že není pro nikoho. Osobně nevím komu a jak bych tento film doporučil, jelikož to si musí každý vyzkoušet sám na sobě. Buď mu to sedne nebo to vypne po pár minutách.

Obyčejný rodinný film, ze kterého sála pohodová nálada a herci si sem přišli zablbnout. Steve Carell je hodně fajn, ale já si ho pořád pamatuji z Foxchatchera. Jennifer Garner je pořád nádherná a svoje si odehraje s přehledem. Zbytek je taky dost fajn a potěší cameo roličky Jennifer Coolidge a hlavně Donalda Glovera z Community. Film má dobrou stopáž, rychle uteče a pobaví a hlavně neurazí.