Bush13

Postava kaskadéra je nabádána věčně nespokojeným režisérem, aby vyvinula větší úsilí. Během sedmi záběrů kaskadér postupně jezdí na koni, vystřelí se z děla a komína, skočí z Eiffelovy věže, zúčastní se rychlostního závodu, skočí z letadla a zúčastní se souboje na mostě. Z každého kaskadérského kousku vyjde bez úhony, což režiséra rozzlobí.

Jeskynní člověk a moderní člověk porovnávají své vlastnosti. Jeskynnímu člověku imponuje intelekt moderního člověka, zatímco moderní člověk se nevyrovná svalové hmotě a loveckým schopnostem svého rivala...

Přes modrý oceán k sobě plují malebné lodě. Admirál sleduje jejich pohyb lodním dalekohledem a dává pokyn k útoku. Z boků trupů se vysunou děla a udeří na nepřítele...

Muž v knihovně otevírá lístkový katalog – hesla 20. století, která následně ožívají.

Prostřednictvím montáže černobílých grafik Bruna Schulze vstupujeme do prostoru jeho pokoje z předválečné Drohobyče. Předměty ožívají pod vlivem citátů a zpod starožitností začínají vykukovat zelené výhonky rostlin. Nostalgická imprese inspirovaná životem a kresbami Bruna Schulze realizovaná technikou loutkové animace. Jako komentář byly použity úryvky z autorových povídek „Skořicové krámy“ (1933) a korespondence s Deborou Vogel.

Pan Twardowski podepsal smlouvu s ďáblem a zaprodal mu svou duši za to, že si užíval rozkoší života a čar. Ďábel si přišel do hostince pro jeho duši, ale šlechtic mu stanovil tři těžké podmínky. Animovaná adaptace balady Adama Mickiewicze vznikla ke 100. výročí básníkova úmrtí (1855). Plynulost pohybů a ladnost postaviček vyvolává asociace s disneyovkami a je důkazem tvůrčích možností a ambicí polské animátorské komunity již několik let po válce.

Surrealistická vize mechanického zasahování člověka do zdrojů Země a groteskního napodobování přírodních sil.

V době ledové žijí v lese vedle sebe mamuti, lidé, lesní zvěř i medvědi. Jednou se malý mamut vrhne za ptákem, zakopne a spadne do hluboké jámy. Lidský chlapec ho najde a s pomocí kořenů stromů ho z pasti vytáhne...

Hlavní postavou filmu je Tadeusz Krzakoski (Krzysztof Kowalewski), ředitel společnosti „Pol-Pim“, který se vydává na služební cestu do Paříže. Na tamním velvyslanectví se seznámí s atraktivní Danusií (Ewa Ziętek), která mu po několika měsících oznámí, že je s ním těhotná. Brzy se také ukáže, že dívka je dcerou stranického prominenta. Sňatek s ní by pro Krzakoského znamenal příležitost k vylepšení jeho kariérního postavení. Předtím se však musí rozvést se svou ženou (Ewa Wiśniewska), a tak zorganizuje intriku, aby u soudu dokázal manželčinu nevěru...

Andrzej (Daniel Olbrychski), mladý chudý umělec, žije v malebném podkroví na Starém Městě ve Varšavě a prodává své obrazy pod Barbakanem. Seznámí se s krásnou dívkou Joannou (Elżbieta Czyżewska), která také touží stát se umělkyní. Mezitím dívčiny rodiče, soukromí obchodníci z Różyckého bazaru, mají starosti, jak utajit své příjmy. Ideálním krytím by byl zeť s nekontrolovatelnými příjmy, které by ospravedlnily jejich vlastnictví vily a auta. Do toho se kolem motá společný přítel Edzio ze šlechtické rodiny. Galerie postav vytváří satirický obraz společnosti zaměřené na konzum a drobné spekulace v šedé zóně.

Není snadné držet krok s úspěšnou běžkyní. Její manžel, skladatel vážné hudby, musí trpělivě snášet publicitu, životní styl i její obdivovatele. Nechce být jen manželem své ženy. Naštěstí se dočká i svého úspěchu.

Bobek se vydává na odpočinek k jezeru. Stopuje a pak míří jednou pěšky, jednou lodí na místo setkání s jistou Małgorzatou. Krátký a s nadsázkou vykreslený výlet po Mazurách se nese ve stylu poklidného surrealismu, jehož symbolem je černý cylindr, předmět z jiného světa, který jako by žil vlastním životem.

Kurátor muzea je obviněn z krádeže obrazu a hrozí mu pět let. Rozhodne se skrývat v přestrojení za ženu, pracovat jako uklízečka a po večerech malovat kopii ztraceného obrazu. Jako hospodyně je vystaven námluvám svého zaměstnavatele, je nucen spolupracovat na nelegální výrobě pálenky, starat se o rozmazlené dítě a dokonce psát články o městském plánování. Navzdory potížím se ukáže, že práce hospodyňky je výnosnější než práce v muzeu.