Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor

Recenze (74)

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) 

Ach Indy...poslední dobrodružství legendárního archeologa přináší bohužel docela zklamání. Harrison Ford působí unaveným dojmem (vzhledem k jeho věku se není do divit...), přesto se ze všech sil snaží táhnout tuhle káru všemi silami, co mu ještě zbývají. Bohužel je prakticky na všechno sám, jelikož nemá důstojné protihráče ani spoluhráče. Jindy výtečný Mads Mikkelsen je bezvýrazný až běda, Boyd Holbrook má příliš málo prostoru a Phoebe Waller-Bridge působí až otravným dojmem. Scénář je plný oslích můstků a náhod a ke konci nás čeká jeden poněkud bizarní twist. Akce je ve filmu hodně, ale bez nápadů a zručnosti, tlačená na sílu. Tvůrci do filmu nacpali všechny dopravní prostředky, co jim přišli pod ruku a na nich se bojuje, padá a pálí ze všech laufů. Nostalgie a odkazů na předchozí díly je překvapivě málo, humoru a ironie je taktéž poskrovnu. John Williams svým legendárním hudebním motivem šetří až příliš. A v neposlední řadě chybí lehká ruka Stevena Spielberga, který by dokázal z takto rozdaných karet jistě vydolovat výživnější podívanou. James Mangold věru není špatný režisér, ale tentokrát mu to prostě nesedlo. Tak sbohem, doktore Jonesi, děkujeme za vše, bylo to krásné a nezapomenutelné...

plakát

Podfukáři (2013) 

Rádoby cool efektní hi-tech mega biják, který se svým vnějším pozlátkem snaží (neúspěšně) skrýt, že uvnitř se neskrývá vůbec nic. Scénář nedává smysl, i když se ho hodně snažíte (marně) pochopit. Mnoho scén ve filmu je založeno na tom, že se několik věci musí stát v přesném pořadí v přesném čase (na vteřiny) (např. honička\bouračka na mostě). Což je zkrátka neproveditelné a celé zápletky a podzápletky se tak hroutí. Režisér Louis Leterrier je lehce nadprůměrný akční řemeslník (např. Kurýr 1 a 2), takže rádoby cool efektní hi-tech mega akce obstojně zvládá, ale tady se jaksi očekávalo něco navíc, což se jaksi nedostavilo. Jedinou záhadou tak zůstává, jak se tvůrcům podařilo přesvědčit špičkové herce (Morgan Freeman, Michael Caine, Mark Ruffalo) a o něco méně špičkové herce (Woody Harrelson, Jesse Eisenberg) k účasti v něčem takovém. Jejich získání tak zůstává jediným kouzlem, které předvedli. Což je na kouzelnický film proklatě málo.

plakát

Noční můry z temnot (2019) 

Moc milý horůrek. Konec 60. let, americké maloměsto, partička kamarádů, starý dům a v něm jedna stará kniha, kterou není radno otvírat... Tvůrci evidentně mířili na mladší publikum, takže brutálních krvavých efektů se nedočkáme a lekačky jsou příjemně starosvětsky střídmé. Oživlé příšery/noční můry jsou velmi povedené a atmosféra jak vystřižená od Stephena Kinga. André Øvredal již (přinejmenším) Tajemství smrti slečny Neznámé ukázal, že je velmi talentovaný tvůrce a tady to opět potvrdil.

plakát

Slunovrat (2019) 

Brutální anatomie jednoho rozchodu zaobalená do hávu megahutného psychologického hororu s absolutním vyvrcholením. Ari Aster se s ničím a nikým nemaže a po šokujícím prologu nás týrá vzrůstajícím napětím a tísnivým pocitem (skoro až) k nesnesitelnosti. Přestože je po celou dobu filmu jasno a vymetená blankytná obloha, v kontrastu s tím tušíme, že "něco nehraje" a že se stane něco velmi nehezkého. A ono se opravdu stane. Jistě, každý jen trochu příčetný by po prvním "rituálu" (=skála) okamžitě vzal nohy na ramena, tady logika trochu hapruje. Ale pokud přijmete pozvání do jedné švédské vísky a naladíte se na stejnou vlnu, čeká vás zážitek, jakých v posledních letech nebylo mnoho.

plakát

Králíček Jojo (2019) 

No, nelíbilo. Taika Waititi je bezesporu talentovaný filmař, ale tady si naložil více, než mohl unést. Pasáže bezuzdné brutální satiry se střídají se sekvencemi zcela vážně míněného dramatu, ve kterém se budují (a lámou) charaktery a kde máme s hrdiny (sou)cítit. A toto fatální střídání žánrů bohužel nefunguje. Pak nejsou nic platné ani přímo noblesní herecké výkony (Sam Rockwell kraluje) a všechno další veledobré okolo (výprava, hudba...). Za mě tedy bohužel...

plakát

Terminátor: Temný osud (2019) 

Dojení terminátoří franšízy pokračuje... Po obskurní Genisys představuje Temný osud mírné zlepšení, ale sláva se nekoná. Tvůrci ignorují všechny díly od trojky výše, což je škoda, protože třetí díl je v kontextu série velmi dobrý. Začneme pozitivně, akce v první polovině filmu je výborná (továrna, dálnice...) a má šmrnc. Pak jde však kvalita dolů a finále (letadlo, přehrada) se zvrhne v neskutečný (a až trapný) digitální bordel, což zamrzí. Návrat Lindy Hamilton jako ikony je OK, ale v akci bohužel působí dojmem, že by nepřežila více než dvě vteřiny. Mackenzie Davis jako skoro-terminátorka není ani sympatická, ani sexy a máte problém ji fandit. Natalia Reyes jako nová spása lidstva pod ochranou působí křehce a zase dojmem, že nemůže brutální boje přežít více než pět vteřin. Gabriel Luna nemá moc co hrát (což Terminátor neměl nikdy :-). No a pak je tu Arnold, který to od zabijáckého superstroje "dotáhl" na taťku od rodiny v rouše beránčím, který samozřejmě ve správnou chvíli brutálně přitvrdí. Následuje spojler - a sorry jako, ale zabití Johna Connora (digitální Edward Furlong) vyřízené během minutového flashbacku??? O co snažily tři filmy se tady "smázne" během minuty??? Konec spojleru. James Cameron tohle dílko produkoval (zřejmě mu zbyl čas během přípravy dalších deseti dílů Avatara :-) a zjevně má s terminátořím vesmírem další plány. Měl by jej však již nechat spát, tahle značka byla vytěžena maximálně a další pokusy jen kazí její (zatím dobré) jméno.

plakát

The Haunting (2018) (seriál) 

Hutný seriálový kusanec umně lavírující mezi psychologickým dramatem a hororovou freskou. Tvůrci zručně vystavěli dramatický oblouk prolínáním dvou časových rovin, které prokládají efektními hororovými lekačkami. Houstnoucí atmosféra suverénně spěje k očekávanému zúčtování, leč tady tvůrci (pro mě trochu překvapivě) ukročili stranou od ulmitátního hororového finále směrem ke komornější katarzi. Ale i tak jde o veskrze nadprůměrný a místy bravurní počin, který by byla velká škoda minout.

plakát

Zmenšování (2017) 

Promarněná příležitost. Velezajímavý námět a velmi dobrá první hodinka, jenže pak tvůrci zahrají na sociálně-ekologickou strunu a vydrží na ní až do konce. A to je sakra škoda. O Leisurelandu se pak již nedozvíme skoro nic a k tomu, co chtěli tvůrci říct, by zmenšování vůbec nepotřebovali. V nudné šedi druhé poloviny tak vidíme standardně dobrého Matta Damona, standardně výborného Christopha Waltze a (skoro) otravnou Hong Chau, jak se snaží zachránit, co se dá a ne vždy se jim to bohužel daří. A tak zůstala jen pachuť z nevyužité šance na dobrý film.

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

O b s a h u j e s p o j l e r y. Opravdu má Ridley Scott zapotřebí takhle prznit kultovní značku, kterou sám vytvořil? Vetřelec: Covenant je suverénně nejhorším filmem ságy, i tolik kritizovaný Prometheus je najednou vedle něj vlastně docela dobrý. Začněme scénářem, který vykrádá zápletky prvních dvou dílů - někam letíme, máme záhadnou zprávu ze záhadné planety, letíme tam, je tam vetřelec, jsme v háji, letíme zpátky na loď, vetřelec je tam s námi, vypustíme ho do vesmíru. Uhhhh... Posádka se roky připravuje na osídlení jedné určité planety, pak to hodí za hlavu a letí na jinou. To jako vážně? Vrcholem scénaristické svévole je finále, kde je vetřelec "veden" (během cca 10 minut) útrobami lodi až na místo finálního souboje, kde je vyhozen do vesmíru. Takže tady se za 10 minut sfouklo něco, o co se 2/3 filmu snažili v prvním a třetím díle. Tak to jo... Posádka je banda neschopný troubů, kteří se chovají naprosto idiotsky i na poměry "hollywoodského bijáku pro masy". Katherine Waterston měla být zřejmě novou Ripleyovou, ale bohužel. Michael Fassbender je samozřejmě nejlepším hercem široko daleko, ale ve své podivné dvojroli se zjevně necití ve své kůži. Film nemá tempo, napětí ani gradaci, prostě tak nějak plyne, resp. se strašně táhne. Nedostatek čehokoli zajímavého nebo napínavého se Scott pokusil přebít krvavostí, ale zase to nevyšlo, je to čistě samoúčelná berlička. První díl, téměř prost krvavých jatek, dokázal napětí a tajemno těžit z úplně jiných podnětů, že...Snažit se aktualizovat klasiku pro současné publikum není snadné, ale jde to, viz Star Wars: Epizoda VII - Síla se probouzí... Tohle je bohužel nepoživatelné bláto...S tímhle vetřelcem se to má podobně jako s Terminátor:Genysis - oba filmy pouze parazitují na kultovní značce, sprostě jí vykrádají a nepřichází s ničím novým či alespoň zábavným. Vlastně ani nevím, proč tomuto výtvoru dávám dvě * - jedna je z čiré nostalgie a druhá asi proto, že si neumím představit film, v jehož názvu se vyskytuje slovo "vetřelec", ohodnocený méně než dvěma * :-) To víte, předsudky, moc jich nemám, ale občas se nějaká malá mrška najde :-)

plakát

Krvavý příliv (1995) 

Efektní podmořský thriller. Denzel Washington a Gene Hackman jsou ve standardní (= tedy standardně velmi dobré) formě, režisér Tony Scott se cítí ve stíštěných prostorech ponorky Alabama ve svém živlu, Hans Zimmer se tady veleslušně rozehříval před svými dalšími soundtracky (Skálou, třeba :-) a celé je to skvěle nasnímané a vygradované. Producent Jerry Bruckheimer (a Don Simpson, pro něhož to byl předposlední film, posledním byla Skála) prostě tyhle efektní fláky uměl(i).