Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 022)

plakát

Argylle: Tajný agent (2024) 

Je to poprvé, co Vaughn nedokáže prodat své silné stránky. Akce sice má nápady ("barevná" přestřelka, brusle), ale nestrhne, herecké obsazení je nabušené, ale vůbec nefunguje chemie (Howard je castingový přehmat dekády) a celý koncept, jakkoli mu nelze upřít "myšlení mimo rámec", je případ high konceptu, který nedosedne na úrodnou půdu. Vždyť i Henry Cavill, a to ho mám vážně rád, se jako superagent s divným sestřihem a ještě divněji střiženým oblekem nenašel (nedivím se, že jeho šance na Bonda po tomhle padly). Nebyla to nuda, to musím Vaghnovi nechat. Ale to je to jediné opravdu pozitivní, co mě na adresu Argylle: Tajný agent napadá. 50 %

plakát

Damaged (2024) 

Oceňuji, že to není úplná produkční marnost (uvěřitelný skotský nádech, poctivě vyobrazená místa činu s patřičnou syrovostí, nějaký ten noční déšť, což není - ač se to nemusí zdát - vůbec levný špás), ale tempo je hrozně ospalé, pokusy o akčnější vložky vyloženě směšné a herci nevyužití. Určitý prvek překvapení se Damaged upřít nedá, včetně snahy o méně tradiční závěr, ale aby opravdu zafungoval, muselo by to mezi postavami mnohem lépe štymovat.

plakát

Duna: Část druhá (2024) 

S jistotou můžu říct, že tak nadšený a opojený jsem v kině (nejen v rámci knižní adaptace, ale obecně v rovině poctivého hollywoodského bijáku) nebyl od Pána prstenů. Trojku prosím hned!

plakát

Madam Web (2024) 

Když na konci Yoda prohlásí, že "velká zodpovědnost s velkou přichází mocí", vlastně to nechtěně trefně potrhlo celou tu tvůrčí bezmoc. Přitom koncept filmu, v němž hrdinka bojuje s budoucností, měl potenciál a osobně by mě hodně bavila taková komiksová verze Terminátora (což bylo údajně i původně v plánu). Co zůstalo? Pár postav, které jsme nikdy v mladé verzi neviděli, nevyužité obsazení a strašně nudná origin story, která se točí jak na kolovrátku. Morbius byl pitomý, nedal se mu ale upřít alespoň nějaký rukopis. Madam Web nemá ani to. Což už je co říct.

plakát

Reacher - Policajt z New Yorku (2024) (epizoda) 

Jak mi celou dobu Racher přijde jako ukázkový příklad adaptace, v tomhle díle Nick Santora s týmem selhali. Přiznám se, že knihu už si nepamatuju, v rámci seriálového formátu ale vznikl zbytečně patetický a vypravěčsky laxní díl, v němž svěží přístup vystřídaly tradiční berličky televizního vyprávění. Doufám, že půjde jen o zaškobrtnutí, protože jinak mi zatím druhá série přišla naprosto vynikající.

plakát

Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024) 

Nechtěná odpověď na otázku "Jak by vypadaly filmy od Asylum, kdyby měly opravdu velký rozpočet". Chyby z jedničky opakované do puntíku (mizerné tempo, nedostatečně prokreslené postavy, špatné vyprávění, pramalé využití nového vesmíru), ale jednička měla aspoň pár snaživých kreativních záchvěvů, pokud se bavíme o monstrech a Charlieho Hunnama, který jako jediný (slovy klasika) pochopil, v jaké blbině hraje a patřičně si to užíval. Dvojka je arytmická střílečka s předlouhou (ale nezajímavou) expozicí a sem tam pěkným záběrem. A dál nic. Jsem rád, že mají studia i dnes odvahu dotovat podobné nové drahé projekty. Nejsem rád, když dopadají tahle. 30 %

plakát

Sleeping Dogs (2024) 

Tempem nepříliš vzrušující, ale scenáristicky hrozně šikovná hra s nespolehlivým vypravěčem. Z hlediska diváckého zážitku objektivně okolo 50 %, ale osobně to ve mě (profesně) rezonuje na 70%.

plakát

Sugar - Všichni ti lidé a místa (2024) (epizoda) 

Láska na první pohled pro ty, kteří milují starý Hollywood, táhlou hudbu a hrdiny trpící samomluvou. Jestli si svou atmosféru seriál dokáže udržet až do konce, bude mi vlastně jedno, o čem to bylo, kdo byl vrah a jak to celé dopadlo. Colin Farrell jako Sugar je postava, kterou bych sledoval prakticky v čemkoli. Pro mě seriálové překvapení roku, kde budu nedočkavě vyhlížet každý další díl.

plakát

Temný případ - Part 1 (2024) (epizoda) 

Úvodní digitální připomenutí Lvího krále s lumíkovskou příchutí mě skoro přinutilo to rovnou vypnout, ale následná chvilka na stanici s echem mé oblíbené Věci mě zase nahodila zpátky do sedla. A pak to v tomhle tempu skákalo tam a zpátky až do konce dílu. Na můj vkus je tam na jednu epizodu až moc postav a málo vyšetřování. Skoro nikdo se pořádně nerozvine, všichni jen matně bruslí na hraně nějaké opravdové charakterizace a víc to má z Městečka Fortitude (a bohužel nemyslím výbornou první řadu) než z Temného případu. Potenciál tam je, ale jestli měl být největší tahák jedna bunda a nejchytřejší schovkou věta "voda se před třemi dny zkazila" (upřímně doufám, že nejde o odpověď na to, kam zmizeli vědci, protože to by byla velká slabota), tak za mě ne. Ale dám tomu šanci, protože třeba to opravdu mají tvůrci tak dobře promyšlené, že jim všechny ty podivnosti a zdánlivě tajemné náznaky nakonec do sebe zapadnou. Ale moc tomu nevěřím. 50 %

plakát

Asterix a Obelix: Říše středu (2023) 

Těžko říct, jestli je to dáno mizerným obsazením (fungují vlastně jen Cassel a Cotillard, zbytek je ohromná marnost), lacinými kostýmy, které působí dojmem, že si je někdo na poslední chvíli nabral v půjčovně a nepříliš dobrým scénářem, jenž z Asterixe dělá pitomce (Budiž, že chce být vegetarián, ale kde má nějakou motivaci?) nebo je výsledný pekelný dojem "doražen" přímo katastrofálním dabingem, kdy výkon takového Jakuba Koháka už je na hraně zločinů proti lidskosti. Faktem je, že z žádného jiného filmu za hodně dlouhou dobu jsem tak moc nechtěl utéct z kina jako z Říše středu. Už Ve službách jejího veličenstva bylo peklíčko, ale pořád to aspoň vypadalo jak Asterixovo dobrodružství. Říše středu působí jak dražší larp, který někdo natočil na kamery a málokdo v něm chápal svou roli. Utrpení, dělající předloze ostudu a velká bolest pro fanoušky série.