Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 506)

plakát

Carne (1991) 

Nebál bych se mluvit o uměleckém zážitku. Noé dal hned ve svých počátcích tušit, že se jedná o velmi kreativního režiséra s obrovským uměleckým cítěním. Kamera, střih a zvuk - to byla pastva pro všechny lidské smysly a 40 minut uteklo nesmírně rychle. Krásně podmanivá hra s divákem. Ani děj není marný. Hraje si ze zajímavými existenčními otázky a hodně mi to připomínalo Camuse či Sartreho. Opravdu velmi dobré. Na snímek jsem koukl bez očekávání jako na předskokana k Sám proti všem - o to víc se teď těším. [80 %]

plakát

Pach krve (2021) 

Spoilery! Tohle měl být samostatný film a nikoli pokus se přiživit na úspěšném jméně. Spousta diváků je teď totiž nasraná a záměrně snímek podhodnocuje. Já si zde před zhlédnutím pár výblitků přečetl, takže jsem byl připravený na to, že zde neuvidím zdeformované krvelačné psychopaty, ale něco trošku jiného. Vlastně jsem byl za tuto změnu rád, protože nemá smysl si nic nalhávat. Série Wrong Turn šla po pár dílech do úplných sraček, ze kterých není návratu. V úvodu mě však "to něco trošku jiného" vyděsilo, když jsem viděl hipsterskou posádku na smrt jdoucích ve složení - 2 opálení buzeranti, černobílý páreček a jeden jediný bílý páreček, který byl záměrně vykreslen jako největší retardi. Naše skupinka si to namířila rovnou na zdravě xenofobní jih, kde jsou velmi přátelští lidé, pokud zrovna nenarazí na hipstery, negry, buzeranty nebo voliče demokratů. Nápad s Appalachian Trail jsem uvítal, protože nezavrhuji možnost, že bych si to tam někdy prošel. Tady jsem z této 3 500 km dlouhé stezky moc neviděli, neboť se role průvodce skupiny ujal právě negr, který znal na místě kde nikdy nebyl ty nejlepší zkratky. Jediná pozitivní věc na jeho rozhodnutí bylo to, že kláda rozmetala jednu homokládu, takže se znatelně pročistil vzduch a ochladilo klima. Ten nápad s federací se mi docela líbilo. Odpustím i tunu scénáristických zkratek, kterými si ohýbali děj jak bylo třeba. Za mě docela slušný snímek a pravděpodobně nejlepší z celé série. Minimálně co do množství nápadů a invence. [78 %]

plakát

Dům voskových figurín (1953) 

Když bych se pokusil o takové letmé srovnání se snímkem z roku 2005, tak došlo v podstatě k očekávanému scénáři. Tato starší verze má mnohem zajímavější příběh, avšak zcela postrádá jakoukoli hororovou složku. Znovu se mi nechce věřit, že tohle mohlo být děsivé v době vzniku. Pokud tedy hledáte dobrý horor, tak jste zde na velmi špatné adrese. Pokud se však spokojíte s docela zajímavým filmem, tak můžete být spokojení. Je každopádně zajímavé sledovat, jak se v průběhu let měnit pohled na to, co je děsivé a jak diváky vyděsit. Také bylo zajímavé sledovat, že nám od 50. let ženy výrazně zkrásněly. Tedy mluvím samozřejmě o ženách, které se nerozhodly podlehnout stále častějšímu nešvaru s proměnou v plastovou láhev. [65 %]

plakát

Vřískot 2 (1997) 

Hororovou část ohlodal čas až do morku kostí - ta už dnes nefunguje vůbec. Teda moc se mi nechce věřit, že vůbec někdy fungovala - ten afektovaný a věčně padající Ghostface působí všelijak, jen ne děsivě. Také netuším, kterou "chytrou" hlavu napadlo, že by měl mít film tohoto typu 2 hodiny. Šíleně přemrštěná stopáž pro horor tohoto typu. Co zde funguje podstatně lépe je sebepardoizující tón a patřičný nadhled. Taktéž by si hororová série s takovou tradicí zasloužila podstatně půvabnější hrdinku. Neve Campbell je dle mého odborného vkusu velmi neatraktivní, když to napíšu gentelmansky. Přesto přese všechno, pár dobrých nápadů tam bylo a docela se mi líbil i ten záměrně překombinovaný a šokující závěr. [40 %]

plakát

Já, Claudius - Bůh v Colchestru (1976) (epizoda) 

Spoilery! Tak jak bych nikdy nevztáhl ruku na ženu, tak během sledování tohoto seriálu prožívám nefalšovaný a intenzivní orgasmus, když ženy (čti kurvy) opouštějí svět živých. Nikdy nepochopím, co vede jednotlivé postavy k tomu, aby si místo užívání štěstí, že jsou součástí císařské rodiny a prožívají život v tom největším luxusu, jaký daná doba zřejmě nabízí, pokoušely štěstěnu. Popravu kurvy Messaliny jsem si užíval zřejmě ještě víc, než umírání Livie za přihlížení mého milovaného Caliguly, přestože Messalina měla na rukou podstatně méně krve. Soutěž s největší kurvou Říma o to, kdo obšťastní více mužů v úvodu epizody, neměla nejmenší chybu. Docela nepříjemně se mi koukalo na Claudia v roli zamilovaného starého blázna. Naštěstí se v řadách jeho nejbližších hadů našli lidé, kteří byli připravení v příhodný okamžik tvrdě jednat, když se Řím těší vládě měkkého panovníka. Velmi dobrý díl s přenádhernou satisfakcí v závěru. [88 %]

plakát

Chaplin strážcem veřejného pořádku (1917) 

Anakonda se mi z toho nevzpřímila, ale několikrát jsem se zasmál. I po více než 100 letech prudce koukatelné a restaurátoři odvedli skvělou práci. Díky nim jsem snímek viděl prakticky ve FullHD rozlišení, což byl velmi zajímavý zážitek. Jsem zvědavý, po kolika z těch dnešních paskvilů štěkne po 100 letech pes. Myšleno od roku 2020, kdy je nutné plnit filmové směrnice a vkládat do filmů buzeranty, trans nemocné čůráky a dodržovat BLM směrnice, aby někde na druhém konci světa nějaký černoušek neplakal. Docela mě zaskočilo, jaký byl náhled na drogy před 100 lety. Za něco takového by byl dnešními diváky Chaplin zřejmě ukamenován. [70 %]

plakát

Já, Claudius - Bláznovo štěstí (1976) (epizoda) 

Spoilery! Když už si myslíte, že Claudia konečně potká to dlouho odkládané štěstí a poprvé v životě se cítí šťastný, tak si pro vás scénář připraví dalšího vlka v rouše beránčím v podobě osoby, které důvěřuje ze všech nejvíc - jeho vlastní ženy, ze které se nám vyklubala další náruživá a zákeřná kurva. Dobu, jak dlouho se cítily postavy z tohoto seriálu šťastné, bychom mohli měřit maximálně v minutách. I když se to možná nemusí na první pohled zdát, tak tento seriál je v jádru mnohem drsnější a nekompromisnější, než třeba takové dobové Hry o trůny. Ten hrůzostrašný obrázek, který měl Claudius kdysi před očima z první ruky Augustus - Livia, tak něco velmi podobného prožívá, aniž by o tom věděl. Člověk zkrátka v naprosté většině případů věří tomu, čemu věřit chce. Svět tedy nevybíravým způsobem opouští další z mála správných chlapů. Tak už nám zbývá jen poslední Claudiův opálený kamarád mezi zástupy ovcí, krys a hadů. [84 %]

plakát

Tajemství loňského léta (1997) 

V rámci svého žánru velmi povedený slasher, který překypuje jemným humorem, má skvělý spád a nestíhá nudit. Nedovedu říct, zda je jeho vtipnost způsobena tím, že Scary Movie znám takřka nazpaměť a spousta scének mi tuto parodii neustále připomínala, nebo tím, že je tento slasher prostě jen opravdu vtipný sám o sobě. Vraždy hákem trošku sterotypní, ale přesto oku líbivé s přihlédnutím na stáří snímku. Nechybí pár dobrý lekaček. Atmosféra zapadákova zde také sehrála svoji příjemnou roli. Jako celek to prostě funguje a jako večerní jednohubka to funguje. Chválím i docela mile vymyšlenou zápletku. Stopáž tak akorát, protože přeci jen postupem času zvolní tempo a ke konci jsem vyloženě usínal. [70 %]

plakát

Život v jednom dni (2021) 

Mnohem lepší než před 10 lety. I tady se najde velká spousta naprosto bezvýznamných, debilních a zcela zbytečných záběrů, ale poměr těch debilních k těm dobrým je mnohem vyváženější než před lety. Ubrečenou tlustou a nervově labilní bachyni zoufale se snažící mít dítě a nechutnou transku, si mohli tvůrci odpustit. Tam jsem musel přetáčet, protože to hrubě překračovalo práh mé divácké snesitelnosti. Poté je tam spousta záběrů, které toho moc neřeknou, ale tak nějak vám nevadí. A najde se i několik záběrů s hlubokou myšlenkou či jiných záběrů, které mají potenciál vyvolat emoce. Moc musím pochválit hudbu, která mnohdy průměrné záběry vyzvedla o pořádný kousek výš. Taktéž musím pochválit střih, který utvořil z obrovské koláže všemožných home videí i jakýsi příběh. Co však chválím úplně nejvíc a čeho jsem se maximálně obával a byl skálopevně přesvědčený, že se toho tvůrci neuchrání je, že dokázali odhadnout poměr toho, kolik těch transgender, BLM a Covid 19 píčovin je pro běžného diváka ještě únosných. Trošku to balancovalo na hraně, ale nesklouzlo to k bezduché propagandě těchto píčovin, které nás ženou do záhuby - to mě velmi příjemně překvapilo a potěšilo. Jsem rád, že se kromě nejdůležitějších a "nejvážnějších globálních problémů" z oblasti trans hoven, brečících teplých negrů a oslav černého zlodějského kriminálnického mučedníka, dostalo i na takové ty další podřadná témata jako je zrod života, láska, jídlo, žádosti o ruku, stáří, úvahy o smrti a smrt samotná. Ve výsledku jsem tedy překvapen a spokojen. [80 %]

plakát

Hory mají oči (1977) 

Jelikož nepatřím do klubu honičů Wes Cravena, ale mnohem důležitější je pro mě, jak film vypadá, než kdo ho stvořil, tak musím otevřeně prohlásit, že tento pseudo horor je ultimátní píčovina. Atmosféra funguje zhruba do doby, než se poprvé ukáže ta rodinka zaostalých dementů. Poté se to zvrhne v sebeparodující píčovinu, kde parta píčusů pobíhá sem a tam po poušti a nejnebezpečnější vrah je tam super inteligentní pes. Rodina kanibalů působí vyloženě směšně - to snad musí uznat každý nezaujatý divák. Americká rodinka se sice chová jako dementi a následuje jedno špatné a nelogické rozhodnutí za druhým, ale to už tak nějak v hororech bývá, protože přeci jen je to zajímavější, než kdyby všichni drželi hodinu a půl pohromadě a nic se nedělo. Za mě je tedy remake z roku 2006 o hodně lepší, a to po všech stránkách. Tenhle omyl nemá dynamiku a už vůbec ne napětí. Strašná sračka z pohledu dnešního diváka a nechce se mi věřit, že to někoho mohlo bavit (a už vůbec ne děsit) dokonce ani 70. letech. Koukatelných je přibližně 20 úvodních minut - do doby, než velkýho tlusťocha vyděsí letadlo a zajíc a nerozmrdá auto na rovince o jediný keř v okruhu kilometru. Zajímavé bylo, že už se následně v této letecky frekventované oblasti do konce snímku jediné letadlo neobjevilo. [15 %]