Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 404)

plakát

3:15 zemřeš (2005) 

Úvod snímku zcela zkurvil naději na kvalitní divácký zážitek, neboť stihl během okamžiku nemilosrdně vyzradit kompletní průběh děje. Nezbylo mi teda nic jiného, než se alespoň kochat příjemným hereckým duem. Jináč o děsivosti opravdu nemůže být řeč. Ani pokusy o lekačky za moc nestojí. Na své si tak přijdou zřejmě jen milovníci psychologických hororů. Filmu navíc ubližuje velká spousta nudné vaty.

plakát

33 životů (2015) 

Souhlasím se zdejšími názory, že tohle dramíčko nenabízí absolutně nic navíc. Špatný film není, ale plaví se zkrátka ve vodách průměru. Občasné efekty jsou nezáživné. Napínavé to také moc není. Vše funguje prostě tak nějak napůl. Jinak Chile vypadalo jako taková příjemná zemička. Zaujalo mě například, jak takový Banderas někde na začátku prosil, aby mohl vzít v práci šichtu navíc. Překvapili mě potom ti místní vrtní experti. Já vám nevím, expert sice nejsem, ale tak každého zdravého jedince brzy napadne, že vím-li odkud vrtám, znám-li strukturu hornin, do kterých vrtám a vím-li dokonce o kolik metrů jsem se přibližně sekl, tak snad není takový problém odhadnout, kam zhruba vrtání posunout, abych trefil bunkr velký jako prase. Stejně to tak nakonec udělali a pochopitelně to vyšlo. Kluci jedni hloupí! Zábavné bylo i to, na povrchu vybudované, zábavní středisko. V samotném závěru mě potěšila ukázečka skutečných chilských horníků, kteří byli za celý život evidentně sedření jako trojka závit. Žádný Banderas a jemu podobní povaleči. Dost tomu ublížila i zbytečně dlouhá stopáž. Hodnocení vidím s přimhouřenýma očima na ty 3 *. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR.

plakát

36. komnata Shaolinu (1978) 

Opomenu-li krajně nezajímavý úvod do děje a čínských problémů, tak se jednalo o vynikající film. Výcvik v shaolinském chrámu, který naštěstí zabírá většinu stopáže, neměl nejmenších nedostatků. Krásně se mi dařilo z něj nasávat nádhernou atmosféru a vzhledem k tomu, že jsem úžasný, tak jsem se dokázal i lecčemu přiučit z pouhého pozorování. Moji pozornost drželo přikovanou na obrazovce zejména očekávání, co našeho hrdinu ve které komnatě čeká. Nevím, kde tvůrci čerpali, ale krásně si s tím vyhráli. Rozhodně bych se nestyděl snímek komukoli doporučit jakožto nenáročné zpříjemnění kteréhokoli odpoledne.

plakát

38 (2014) 

Solidní dokument o sympatické legendě slovenského hokeje, který zachycuje jednak profesní a jednak osobní život. Pavola zřejmě nešlo nemít rád. Rozhodně je to hokejista, který si podobný památeční film zasloužil. 87 minut mapuje celou jeho cestu nahoru a i nešťastný a doslova strmý pád dolů na sklonku kariéry. Requiescat in pace! Nějaké nadšení se u mě však neobjevilo. To bych se musel zřejmě narodit trošku více na východě.

plakát

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007) 

Překvapení jako hrom. Přesně kvůli těmto filmům výzvuji. Neskutečně chytlavý a emotivní jednodenní výlet do rumunské minulosti. Když se tak zkusím zamyslet, jak pohodový den mě dnes potkal. Vlastně to nemusí být ani dnešek, ale mohl bych si libovolný den vylosovat. Zkrátka, nechce se ani věřit, kolik toho dovedl za den prožít tehdejší vysokoškolák a jak komplikovaná a riskantní byla realizace úkonů, které jsou dnes snad více než běžné. Alespoň si člověk čas od času připomene, jak úžasně se vlastně má. To určitě ještě nikdy nikomu neublížilo. Hned z úvodu se film tvářil hrozně chytlavě. Ovšem od okamžiku, kdy si děvčata vyrobila z hotelového pokojíčku potratovou kliniku, tak se z filmu nedal odvrátit zrak. Jak nemám rád dlouhé záběry na statickou scénu, tak tady prostě podobné záběry fungovaly. Člověk si mohl alespoň na okamžik vydechnout a zapřemýšlet nad obrázky, které se mu během sledování zjevily. Samotný potrat byl natolik detailní, že pokud se vám doma podařilo vyrobit si nechtěnou ratolest, tak vám tento snímek dává nezbytné minimum k napravení selhání vaši mladické nerozvážnosti. Že byli v tehdejší době lidé vynalézaví a dovedli si sehnat ledacos, co jim upíral režim, a že toho bylo požehnaně, to tak nějak z doslechu vím. Takže to nepřekvapilo, leč stále bavilo. Dále jsem žasl nad rumunštinou. Jejich dvě až tři slova jsou ekvivalentní našemu košatému souvětí o dobrých deseti i více slovech, co jsem tak pochytil. Za takové osobní vyvrcholení považuji tu příjemnou večeři plnou přiopilých šprýmařů, která prakticky nemohla nastat ve vhodnější okamžik. Opravdu neskutečně syrová podívaná, která si na nic nehraje a za nic se nechovává. I přes nemalé nesympatie k obtěžkané dívčině, a dokonce i přes zvýšený výskyt volně se vyskytujících bobrů, kdy moje asexuálně puritánská duše musela svádět lité vnitřní boje, abych to celé rozdýchal bez morální újmy, pro těch 5 * sáhnout prostě musím. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybral uživatel ytheri.

plakát

40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry (2007) (divadelní záznam) 

Po dlouhé době jsem si tímto snímkem připomněl geniální dílko několika geniálních lidí. Ačkoli nejsem fanouškem divadla, tak existuje pár her, na které bych klidně zašel. Všechny hry Divadla Járy Cimrmana mezi ně samozřejmě patří. Tohle dílko je vážně extrémně rychlým průletem těmi nejlepšími hrami. Vždycky mě spíše oslňovaly úvodní semináře než samotné hry. Výcuc je to ale parádní a připomnělo se mi několik báječných scének. Pro fanoušky zcela jistě povinnost. Ostatním zřejmě nemá co říct.

plakát

40 let panic (2005) 

Příjemně oddechová komedie, která byla k mému velkému překvapení i místy docela dost vtipná. Veškeré vedlejší postavy mají neskutečné hlášky a Steve Carell je sympaťák a navíc mi neskutečně připomínal jednoho profesora, a to vzhledem i vystupováním, kdoví jestli není taky panic. V rámci žánru pokleslých komedií je těžké cokoli vytýkat. Trošičku to možná chtělo zkrátit, vystříhat ty romantické nesmysly a mohlo to být klidně za 4*. Komediie je určitě jako šitá na míru veškerým panicům i tomu nepočetnému zbytku, co se mezi zdejšími hodnotiteli vyskytuje. Vše je zde maximálně přetaženo za vlasy, ale to se v komediích dělat musí. Lepší 3 *.

plakát

451° Fahrenheita (1966) 

Film tak nějak dokázal zachovat hlavní myšlenku velmi dobré knižní předlohy, která mi mírně připomínala knihu 1984. Ovšem film je také plný nejrůznějších odchylek od knižního příběhu. Několik postav, které považuji za docela důležité ve filmu prostě chybí. Mnoho scének je naprosto přetočených. Nejvíce do očí bijící je snad samotný osud Montagovy kamarádky, který film velmi zidealizoval. Rovněž jsem v knize chápal vztah Montaga a jeho manželky dost podstatně jinak než to stvárnil film. Byl jsem strašně zvědavý, jak si film z roku 1966 poradí s nejrůznějšími technickými vychytávkami utopické společnosti budoucnosti. Poradil se přibližně tak, že z telestěny, kterou jsem si představoval jako teleSTĚNU, udělal pouze plochou televizi o úhlopříce něco kolem 130 cm2. A obávané robotické pavouky úplně vynechal. A když jsem tak viděl tu scénku ke konci filmu se vznášejícími se lidmi, tak vynechání bylo asi tou nejlepší variantou. Ono se dá lechce předpokládat, že když si do filmu budete cpát svoje příběhy a svoje vychytávky, tak do dvou hodin všechny podstatné části knihy prostě nenarvete. Omlouvám se, ale nemoho hodnitit jinak než 2*. Film mě zklamal.

plakát

451 stupňů Fahrenheita (2018) (TV film) 

Úplně se nemohu ztotožnit se zdejším nízkým hodnocením. Z mého odborného pohledu usuzuji, že by se Ray Bradbury nemusel z tohoto zpracování vyloženě otáčet v hrobě. Fantastickou knihu jsem nicméně četl velmi dávno, takže kvalitativní rozdíl už asi přeci jenom nevnímám tak výrazně, jako kdybych si ji přečetl včera. Inspirace knihou je nicméně v tomto případě opravdu jen hodně povrchová. Tvůrci si zkrátka vytvořili relativně své dílo, které se snažili zasadit tak, aby se současnému diváctvu trefili do chuti. Možná kdyby hrál místo mého milovaného Shennona nějaký jiný hegešák, tak bych také hodnotil jinak, ale ten frajer je prostě boží. Celkem chápu snahu tvůrců odlišit se od předchozí adaptace, takže s tímto zmodernizovaným pojetím nemám větší problém. Celkově mi snímek docela sedl do nálady, takže pálím slabší 4 kousky. Přesto stále nejvřeleji doporučuji sáhnout raději po knize, která je skvělá.

plakát

47 róninů (2013) 

Snaží se to jít ve stopách starších japonských samurajských filmů, ale bohužel je to hrozná americká sračka, která může oslnit pouze závěrečným přepadením. Vůbec třeba nechápu proč je na plakátu ten potetovaný frajer, když se objevil na scéně asi na 30 vteřin. Je to neskutečná romantická sračka. Bohužel v tom nespatřuji nic víc. To, že je v pozadí jakási ukázka samurajské cti považuji za volání do tmy. Po přečtení několika zdejších komentářů jsem očekával blbost, ale naivně jsem doufal, že ne až takovou. Film nemá vážně co nabídnout. Debilní jsou dialogy. Debilní je děj. Debilní jsou herci. Keanu Reeves to vůbec neseklo. 2x jsem u toho usnul. Ošklivá 1*.