Recenze (125)
Divoká stvoření jižních krajin (2012)
Básnička o domově, místu člověka a jeho posledních věcech, o síle a statečnosti. Dokumentární kamera, božská Wallis, skvělá hudba a zručně a působivě zakomponovaná ekologická agitka (pardonzatoslovo). Co mě trošičku uvádí do rozpaků je ne úplně pochopitelná oslava primitivismu a (snad) společenskokritický záměr/poselství snímku. 4/5
Strom života (2011)
Malick se pokusil přečíst a nakreslit (a snad i zapsat) vesmír v celé jeho životodárné anarchii. Vzal si k tomu jen strohý příběh jedné zvláštní a přitom archetypální americké rodiny a tým trikařů... a kupodivu tomu těžkotonážnímu a zvláštně nepříjemnému sdělení rozumím a působí. Pomalu a uvnitř mě – a tak, ač mě film zasáhl a fascinoval, zároveň mě ohromě dezorientoval. Ale je to ten druh zmatení, ze kterého máte husí kůži. Stejné, jaké zažíváte u Markéty Lazarové. Dezorientace, která vzbuzuje otázky. Kdesi uvnitř tedy hodnotím pěti hvězdičkami, tady na povrchu pak čtyřmi... hmm... 4/5
Prometheus (2012)
Jedno z nejsmutnějších hodnocení. Prometheus je skvělý film a zároveň velká hovadina. Audiovizuálně jde o nejpůsobivější dílo posledních let. Po stránce dějové je to však jeden z nejapokalyptičtějších průvanů. Postavy jsou nepravděpodobné, chovají i vyjadřují se jako *nekompetentní* idioti a příběh má tolik logických děr, že při závěrečných scénách už máte chuť vyrvat si šlachy ze všech končetin a uškrtit se na nich. 2/5
Princezna a bojovník (2000)
Tichá sestřička Loly, povahově úplně rozdílná - ne co se drzého režisérského rukopisu týče, ale tempa. Pomalu (skoro meditativně) vyprávěný příběh o osudovosti setkání, čirý i zastřený magickým realismem, za doprovodu skvělé hudby od Pale 3... co víc si přát? Snad jen trošku více odvahy ve střižně – chtělo by to profikat hlušiny... a pořád nemlátit s Frankou Potente o zem. 4/5
Andělé v Americe (2003) (seriál)
Na šesti hodinách dramatu se dá leccos zprasit, avšak Nicholsovi se podařilo divadelní text, dav herců i prťavý rozpočet zkrotit tak, že dlouhé konverzační scény nenudí, hluchá místa nejsou a neustálé balancování mezi tíživým realismem a střeleným kýčem baví – vyjma posledních několika minut, které jakoby něco (důležitého) nedořekly... nicméně poučilo, pobavilo a především zasáhlo. Krom toho – Al Pacino je bůh, Streep je múza a Newman... ach, ten Newman... 4/5
Hobit: Neočekávaná cesta (2012)
Tušil jsem, že to skončí jako audiovizuálně opulentní a přeplácaná akční pohádka s obřím rozpočtem, který bude setsakra vidět. Nicméně je to poměrně povedená akční pohádka. Nejvíce však zabaví odkazy na Pána Prstenů a scény, které se od adaptace Hobita přesouvají skrze Silmarillion právě k Pánu Prstenů (Dol Guldur, Radegast...). Strašně rád bych viděl nějakou komornější verzi s větším citem pro naraci. 3/5
Mrtvý muž (1995)
Unikátní a ojedinělá nádhera. Meditativní poezie o putování se smrtí, pozvolna, tiše a vlídně recitovaná jako modlitba před spaním. 5/5
Avengers (2012)
U takových filmů mě vždycky strašně mrzí, že vedle nelidsky precizní režie, kamery, střihu a efektů k pomilování stojí děravý scénář, jalové hlášky lítají jedna za druhou a humor je bezvýhradně situační (což začne být po čase poněkud únavné). Mrzelo mě to u Trona, pomrzelo i u Avatara. Tady je ale promrhaný potenciál nějak mnohem víc znát. 3/5
Zločin a trest (1970)
Silné, ruské, těžké, hypnotizující. A krom toho neuvěřitelně vizionářské. 5/5
The Beginning: Making Episode I (2001)
Plození blockbusteru je magnetizující.... 4/5