Nautila

Prozatím za čtyři * (stejný počet nás byl v kině...na jihlavské premiéře...nepochopitelné...). Ale musím vidět ještě jednou. A pak asi znova. Tolik dojmů, musím strávit, vytrávit, zanalyzovat a přijít na to, jestli se mi to doopravdy líbilo, tak, jak si myslím, co se mi tam líbilo, pochopit to a přijít na to, jestli tam něco k chápání je, a jestli se mi podaří pochopit, jestli jsem to pochopila správně...Sakra, co to je? Myslela jsem, že budu ulítávat na vizuálu a holkách, ale ne, to není to hlavní, ale co je tedy to hlavní? Ano, bylo tam vše...steampunk, gotické katedrály, válka, japonsko, fantasy, nevinné holky v bordelu, zneužívání, podvazky a korzety, hudba, blázinec, videohry...už jen lodě mi chybí k mým obsesím. Přesto tohle vše není to, co mě chytilo. Co je to, co mě hypnotizuje a vábí, nebo mě to odpuzuje? Je to hra, výsměch, zábava, kritika, nudilo mě to, až mě to bavilo? A krucipísek, musím tomu rozumět? Lze to logicky analyzovat? Teď, touhle logikou? Chci si přečíst recenzi na tento film napsanou za deset let...abych získala pevnou půdu pod nohama proti tomu, co jsem zrovna viděla. Chci vědět, jestli se mám cítit jako hlupák nebo jásat. Tohle mě dokonale zmátlo...ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc to miluju. Ale uvidím zítra...a za měsíc...a dál a dál. Dnes v zmatené a začarované euforii za ty čtyři. Must....See....Again....a s nevystřiženými scénami.____________Ano, potvrdilo se to, co jsem si myslela. Tenhle film je NUTNO VIDĚT MINIMÁLNĚ DVAKRÁT. Teprve pak začnou na povrch vyplouvat věci, které byly předtím neviditelné či je člověk jen podvědomě tušil. Kolečka zaklapávají do sebe a film roste do zcela nových rozměrů. Nic tam není náhodně ani samoúčelně. Je to velká hra, mystifikace a je jen na divákovi, jak se jí zhostí. Teď už zcela právoplatný plný počet* ....... Rocket: "V našich myslích jsou příběhy nás všech komplikované."/"Blue vlastní tenhle klub. A my jsme jeho hlavní atrakce."

Hodně sterilní díky přehnané vážnosti, příběhem, postavami a prostředím taky nic nového. Pro mne průměrná sci-fi, kterou si zítra nebudu pamatovat. Na mírný relax dobré.

Tak tomuhle se asi říká umělecký horror. Perfektní práce s hudbou, soundtrack jeden z nejlepších, skvělej vizuál, barvičky...pro oko a sluch nááádhera. A ten Beardsley na stěnách! Ó, rozplývám se. Bohužel, i ten příběh a konec je jaksi...umělecký. A to narozdíl od vizuálu příběhům neprospívá. K tomu se to ještě od prostředka začne táhnout a ten podivný konec mi to pošle o hvězdičku dolů. Ale i tak...panebóže, ten zvuk...Witch!!

Spousta strašně hlubokých, filozofických a životně moudrých keců, ale když se člověk na ně koukne blíž, je to jen faleš a nafouklá bublina, na kterou odpovědělo mnoho jiných filmů o poznání lépe a upřímněji.

Vizuální žranice a povinná výbava pro všechny retro/steampunk fandy. Příběh je samozřejmě triviální a nenápaditý, ale s něčím složitějším by to už tak nefungovalo. Prostě óda na klasické dobré dobrodružňáky z levných časopisů. Sice jim sem tam v tom vymakaném vizuálu něco ulítlo (kostra, padáky apod.), ale to se dá odpustit. Hlavně díky těm robotům a zeppelinům na začátku, jej! Nic výjmečného to není, ale na 106 min pokocháte oko a o to tvůrcům šlo.

Horror to moc není, největší mírou je to spíše thriller, hlavně díky skvělému a netypickému příběhu. Ten nápad je na upírské filmy totiž sakra dobrý. Je pravda, že po týdnu na tenhle film také zapomenu, na to mu chybí dostatečná atmosféra, ale jedná se o dobrou věc. Kdo chce, lze v tom vidět i paraleu na dnešní mocenské síly vlády a velkých společností.

Kvalitou a stylem o pár levelů lepší Choking Hazard se silikony, s námětem vystřiženým z nočního klubu Od soumraku do úsvitu. Ale v rámci žánru pořád tak nějak málo vtipné nebo kruté (navzdory kulečníkovým koulím), nedotáhnuté. Původně koukáno jen kvůli Robertu Englundovi, jehož postava ale nemá možnost se moc rozmáchnout, takže jsme zase na suchu.

Velký Burtonův přehmat. Kýč jak z praku. Což o to, Burton byl a vždycky bude kýč, ale milý a příjemný, ale ve Sweeneym se už příliš topí ve vlastní stylizaci. Už se doslova plácá v tom, čím je typický, bohužel, všeho moc škodí a nakonec se ty všechny barvičky a stylizace rozmazávají v hnusou lepkavou skvrnu. Krvavé scénky mě nijak neznechucovaly, na to byly málo realistické, nakonec byly tím jediným, co mě na tom bavilo. Protože to krákorání všech zůčastněných...to poslalo celý film do kytek.

Tak blbej vtip jsem neviděla už hodně dlouho.

Já už tomuhle nerozumím. Je pravdou, že jsem tyhle filmy o drsných, osamělých amerických mužích, v drsné osamělé americké poušti nikdy nemusela, zvlášť pak, jestliže tam byli šerifové a kovbojské klobouky. Navíc, tenhle příběh tu byl snad stokrát, někdy v zapadlém béčku, někdy v normálním starším filmu, ale byl. Uznávám, je to dobrá řemeslnina, ale jen protože je to od Coenů, tak si to zaslouží tolik chvály?(ale Big Lebowski mám ráda, žádná zaujatost.) No, to je jedno, raději se budu držet toho svého šálku čaje a po oskarácích už koukat nebudu, poslední dobou je to samé zklamání.