Anarion

Příjemný snímek pro nabuzení atmosféry zajímavý především z hlediska kombinace kamerových záběrů, kdy se jedná o zvláštní směs dokumentárního pohledu a střihu, rapového videoklipu, videoklipu na latinskoamerickou baladu a dramatického filmu.

Působilo to na mne poněkud sypce a řídce. Sypce jelikož ve filmu je několik nelogičností a celý děj nedrží tolik pohromadě, jak by zřejmě měl, a řídce z toho důvodu, že téma je pro celovečerní film bráno příliš po povrchu a chybí tak materiál, který by dokázal vystačit na jakoukoliv výraznější stopáž - i v oněch 93 minutách, které snímek nabízí, působí závěr už jen jako povinná douška pro mnohokrát viděný rádoby mysteriózní happy end. Avšak, budiž autorům tato krátká stopáž dána ke cti, neboť i přes nedostatek zpracovatelné látky mohli film vyplnit dalšími třiceti minutami "vaty" a ublížit tak celému jejich počinu ještě více. Snímek takhle vcelku příjemně uteče (na čemž má hlavní zásluhu především Jake Gyllenhaal, který svým dobrým hereckým výkonem táhne celý děj kupředu), ale nezanechá v divákovi žádné výraznější stopy. Myslím, že úsloví "slušná výplň filmové okurkové sezóny" vystihuje snímek více než dobře.

Tenhle film prostě nefunguje. Celý snímek na mne působil, jako když si necháte postavit dům tzv. na klíč (dům = film), kdy vám architekt naslibuje nádherný, úžasný dům (rozuměj první zkazky o filmu), dokonce i nákresy, plány a návrhy vypadají dobře (tj. obrázky, plakáty) a aby to nebylo málo tak vám ještě ukáže nádherné kusy nábytku, kterými váš budoucí dům vybaví (tzn. trailer), ale když za půl roku přijdete, abyste si dům převzali (čti jako navštívíte kino) zjistíte, že vám tenhle architekt, jehož předchozí domy se vám vcelku líbily, předává hromadu cihel, malty, betonu a ostatního stavebního materiálu, které se sice používají na stavbu domu, ale takhle "na kopici" spojené snad jen (zlo)vůlí onoho architekta vám moc k užitku nejsou. Ale abych jen netropyl hlouposti, vrátím se k první větě - Sucker Punch prostě nepřináší ten správný filmový zážitek. Je to zvláštní, neboť pokud bych si jednotlivé scény měl představit například dle slovního popisu vyvstanuly by mi na mysli úžasné obrazy, jenomže když to pak člověk vidí na plátně, působí to přinejmenším podivně. Dáno spojením příliš mnoha motivů tak film působí "přefantazírovaně" a prachbídné herecké výkony pouze dotvářejí filmovou nudu, ze které vás nevytrhne ani závěrečná (marná) snaha o nějaké to poselství. Nejlepší scénou tak pro mne byla společní píseň Carly Gugino a Oscara Isaaca v závěrečných titulcích. Film celkově je, zřejmě nejen pro mne, obrovským zklamáním a trochu se obávám sestupné tendence, co se týče kvality filmů Zacka Snydera vzhledem k jím připravovanému Supermanovi.

Milion pátá variace na téma, jak hrstka statečných zachrání svět, tentokráte ve formě téměř dvouhodinového traileru (tj. roztěkaná kamera a rychlé střihy) se vším všudy. Očekávejte neutuchající akci, střelbu ze všech druhů zbraní, na které si jen vzpomenete, srdceryvné projevy, hlavního hrdinu s pošramocenou minulostí před výslužbou, pobíhání po bojišti s dětmi v náručí, dojemné momenty, americké vlastenectví i vtipné hlášky a drsná slova. Nemusíte se obávat nudy, začátku, konce či dokonce jakéhokoliv náznaku příběhu. Naši hrdinové jdou, ve stylu vojáků z počítačových her, neúnavně za svým cílem a klidně položí svůj život na oltář vlasti. Retreat hell!

Ideální snímek pro zamilovanou dvojici vysokoškoláků. Mohou si při něm šeptat do oušek milá slovíčka, chroupat spolu nachos, domluvit se za pomoci moderní komunikační techniky na večerním programu s přáteli, probrat co se dělo ve škole, dokonce si dát i nějakou tu "pusu." Avšak chraň je Předseda (technická poznámka: pochopíte po shlédnutí), pokud se náš zamilovaný pár začne soustředit na to, co se děje na plátně. Hrozí jim totiž bezprostřední setkání s nudnými scénami, absurdními situacemi, rádoby akčními scénami, kterých je i tak během oněch 106 minut poskrovnu, či s nepřiliš úchvatným scénářem, a od nudy je nezachrání ani jediný ucházející herecký výkon v podání Matta Damona. Jediná hvězdička kterou dávám je za klobouky. Klobouky mám osobně a upřímně rád. Klobouky rád nosím. Klobouky jsou moc hezkým módním doplňkem. Kloboukem můžete i zdravit, když jej smeknete. Klobouky Vám umožní vstoupit do substrátu (opět pochopíte po shlédnutí). Klobouky jsou prostě fajn.

Tak jsem konečně uzřel tohoto snímku, a již chápu, proč je tak dobře hodnocen a proč vyhrává takové množství cen. Pocit a atmosférá, které film v divákovi, potažmo v celém auditoriu vyvolává, jsou natolik ceremoniální a slavnostní, že na jeho účet nelze vyřknout jakoukoliv kritiku. Jedním dechem je ovšem nutné dodat, že i bez této emocionální roviny by se na snímku těžko hledal nějaký významnější zádrhel. Herecké výkony, především ústřední hrojice Firth-Rush-Carter, jsou brilantní, režie je výborná a kamera také stojí za to. A jelikož už nyní víme, jak dopadlo letošní udělování "zlatých sošek," tak bych ještě rád dodal, že dle mého skromného názoru je vítězství v hlavní kategorii rozhodně zasloužené (obzvláště při pohledu na ostatní nominované audiovizuální počiny). A i když s tímto mým názorem nesouhlasíte, přesto doporučuji Královu řeč shlédnout, už kvůli své dějepravné hodnotě.

Nechť |*| = 1 a |odpad!| = 0. Označme x=jeden pocit a y=druhý pocit. Mějme x = ***** a y = odpad!. Tedy |x|=5 a |y|=0. Pak µ = (x+y)/2 = (***** + odpad!)/2 = 2,5 ≈ ***.

Ne vždy souhlasím s žánrem, respektive žánry, uvedenými u popisu k filmu, ale musím říct, že ať je přiřazuje kdokoliv, tentokrát se trefil na sto procent. Film je opravdu směsicí jak westernu, tak dramatu a v neposlední řadě i dobrodružného filmu. Tento "guláš" je ale pro tentokrát uvařen velice dobře a k tomu je i vhodně dochucen hereckými výkony. Opravdu skvěle to zahrála především mladičká Hailee Steinfeld, u níž jen doufám, že se nestane novou Natalií Portman, která svou "životní" roli sehrála v podobně nízkém věku a poté už to, dle mého názoru, tak dobré nikdy nebylo. Ale třeba se pletu, přeci jen obě jmenované mají ještě dostatek času mne přesvědčit o svých kvalitách. Mírným negativem se mi jeví někdy příliš vláčné a zdlouhavé vyprávění příběhu způsobené ne až tak zajímavými scénami. A krom výše zmíněné Hailee Steinfeld z herců nikdo jiný nevyniká. Což nepovažuji za zrovna pozitivní jev už jen vzhledem k tomu, že její role není považovaná za hlavní, jak vyplývá například z nominace na Oscary. A když hovořím o Cenách Akademie, nějakou "menší" kategorii může tento snímek i vyhrát, jen se bojím, že se páni akademici nechají unést a na obalu DVD se bude Opravdová kuráž pyšnit až příliš vysokým číslem vedle obrázku slavné zlaté sošky. Ač se to někomu možná nelíbí, mají tam na "divokém západě" pro westerny stále slabost. Nu, dosti předpovědí, nechme se překvapit.

Dovolím si jen pár poznámek k hodnocení. Tenhle film nepřínáší z filmařského hlediska vůbec nic nového, ale nedá se říci, že by byl úplně pokažený, z toho vyplývá jedna hvězdička. Druhou hvězdičku dávám kvůli tomu, že na rozdíl od drtivé většiny filmů, ve kterých se vyskytuje výpočetní technika, jsou situace v tomto snímku s trochu větší dávkou představivosti možné a pokud herci o informačních technologiích mluví, neříkají úplné hlouposti. Tomu určitě napomohl fakt, že se do natáčení nějakým způsobem zapojila i firma Microsoft, která si tak udělala (anti)reklamu na tehdejší Windows Vista. No a víc už si to o sobě napsat nezaslouží.

Musím se přiznat, že na tenhle film jsem šel do kina jen proto, že v onu hodinu, kdy se mi zachtělo filmového zážitku, zrovna nic jiného nepromítali. A teď po shlédnutí se za toto své rouhání musím snímku srdečně omluvit. Byl jsem opravdu hodně překvapen, a to jak úžazně napsanými scénami, tak i velice slušně vykonstruovanými charaktery (obzvláště na "animák") - především hlavní hrdinka je výborná, no a líbil se mi i "koňopes" a nemluvící hláškař chameleon, na druhou stranu některé charaktery jsou spíše klišovité, např. hlavní hrdina. Technické zpracování je, řekl bych, dnešní průměr, ale tady vše dohání příběh a tak bych to tomuto dílu ani nevyčítal. Pro mne osobně mohl film skončit tak o 5 minut dříve (ti, kdož jej shlédli, jistě pochopí), ale uznávám, že pak už by se asi nejednalo o pohádku. Ale i přes toto velice kladně vyznívající hodnocení musím poznamenat, že nejlepší animovaný film roku 2010 to, dle mého skromného názoru, rozhodně není - tím je a vždy bude Jak vycvičit draka (a to ať si páni akademici z "Emeriky" nandají oskary komu chtějí).