swed

Nejvelkolepější ze všech Conneryho bondovek. Gilbertova režie je o dost svižnější než Youngova, takže film rychle ubíhá a jedna akční scéna střídá druhou (pořád se něco děje). Nechybí typický humor a nadsázka. Prostředí Japonska spolu s krásným hudebním doprovodem vytváří neopakovatelnou atmosféru. Jediným mínusem je finále, které je už trochu "over the top". TOP 10 BOND

"Thunderball" mě nikdy až tak moc nebral. Nevýrazný záporák, opakující se podvodní sekvence, dlouhá stopáž, nepřekvapivý příběh (divák je vždy krok před Bondem). Jenže pořád je tu dost zábavných scén, díky kterým to není nuda. No a hlavně film nabízí snad nejsilnější přehlídku sexy Bond girls v historii (scény mezi nimi a Connerym opravdu stojí za to). Vůbec všechny Bondovky ze 60.let jsou učebnicovým příkladem toho, jak dříve fungovala dynamika mezi mužem a ženou. V dnešní zženštilé a přehnaně politicky korektní době by něco takového nebylo možné.

Bondovka s důrazem na špionážní aspekt. Příběh je tentokrát více komplikovanější a v rámci kánonu dost netradiční. Záporáků je tu několik a každý úplně jiný, což je plus. TOP 5 BOND

Zrození kultu a dost možná i celého akčního/dobrodružného blockbusteru. Charismatický macho Connery, tropické prostředí Jamajky, mysteriózní nádech, sexy Ursula Andress v bikinách...Skvělá chlapská zábava i po letech. TOP 5 BOND

Nechce se tomu věřit, ale Šinkai to skutečně dokázal. Po téměř deseti letech od jeho vrcholného díla "5 centimetrů za sekundu" přišel s obdobně emocionální peckou, která se nebojí míchat/střídat neslučitelné žánry a razantně měnit směr vyprávění - divák je už před polovinou ponechán s otevřeným ústy a nemožností odhadnout následující vývoj. Stejně jako již zmíněných "5 centimetrů" jde o film pro lidi s hlavou v oblacích. Realisticky orientovaní jedinci se s ním nejspíš minou. 10/10

Další z řady kultovních a vysoce kriticky ceněných seriálů (dále např. Seinfeld), který se ve světě těší velké oblibě, zato u nás se potácí hluboko v modrých hlubinách průměru. Je jasné, že teenegerovský fantasy seriál se silným devadesátkovým feelingem mísící snad všechny možné žánry a navíc pokulhávající na obě nohy ve speciálních efektech, není pro každého. Pro představu: zasaďte Brandona a jeho partu z BH 90210 do světa Akt X, přidejte upíry a prakticky jakékoliv nadpřirozené potvory, velkou porci nadsázky a svébytný humor, nechte umírat nejbližší, v průběhu seriálu změňte sexuální orientaci jedné z hlavních postav a z chladnokrevného zabijáka udělejte sympatického klaďase (+ to samé s jinou postavou naopak). Ne, Buffy je buď věc přímo pro vás, nebo ji budete mít za totální pitomost. Já naštěstí neměl sebemenší problém s přijmutím hodně specifických pravidel seriálového světa a Buffy si oblíbil prakticky okamžitě. Jak je to možné? Dovolte, vysvětlím. Jsem divák, který ví, že dobré televizní kousky nepřišly až se současnou vlnou quality tv, nevadí mi přímočařejší způsob ztvárnění příběhu, a pro plnohodnotný prožitek nepotřebuju dokonalé triky, či často až přehnaně pedantský důraz na realističnost zápletky (rozhodně nic proti, ale ne pokaždé je přílišná honba za dokonalostí ku prospěchu). Buffy má téměř všechno, co od dobré televizní tvorby požaduji - v první řadě nesmírně sympatické a vyvíjející se postavy/herce, o které se člověk skutečně zajímá (!), bohatý fikční svět, neskutečně širokou paletu emocí, a hlavně je to celé velká zábava (jak ve smyslu "kolikrát se u toho směju nahlas", ale hlavně v tom, že mě prostě "baví se na to dívat", což je asi to nejdůležitější). Navíc celý příběh funguje i jako metafora života mladého člověka. S tím, jak se mění věk hlavní hrdinky, mění se i tón a nálada vyprávění, od uvolněné hravosti mládí (první tři řady), přes smutné hledání sebe sama a přijímání ran během dospívání (čtvrtá až šestá řada), až po nalézání hrdinství a zodpovědnosti za sebe a za druhé v dospělosti (sedmá řada). Za zmínku jistě stojí i formální experimenty: například němá kapitola vzdávající hold starým hororům, muzikálová část, lynchovsky snový díl, nebo silně depresivní epizoda bez použití hudby. Neskutečné, s jakou bravurou dokázal Whedon skloubit tolik protichůdných složek a emocí, navíc často v rámci jedné epizody. Jistě, i v těch 144 dílech se vyskytne pár slabších, rozhodně ale nelituji, že jsem celý seriál shlédl, protože vždy se našla alespoň maličkost, kvůli které se vyplatilo nic nepřeskakovat. Navíc úžasná je i výstavba příběhu: každý díl často představuje krátkou kapitolu, každá série pak uzavřenou část zápletky, a všech 7 řad komplexní ságu se začátkem a koncem, kde se neustále pomrkává na diváka s odkazy na minulost. Závěrem snad jen to, že pokud máte smysl pro nadsázku a nevadí vám chudá výprava, určitě Buffy vyzkoušejte a sami uvidíte, jak vám sedne (samozřejmě v originále). Za mě velký palec nahoru a konstatování, že to není naposledy, co jsem Sunnydale navštívil. Nejoblíbenější díl: Once More With Feeling. Nejoblíbenější postava: Spike (jak jinak). Nejhorší díl: Where the Wild Things Are. Nejhorší postava: Anya. 1. série 8/10, 2. série 9/10, 3. série 9/10, 4. série 9/10, 5. série 9/10, 6. série 10/10, 7. série 8/10.

Funkční pocta klasickému/velkému muzikálu hojně obohacena o moderní/autentické prvky. Největší dojem na mě udělala přirozenost a chemie hlavní dvojice, píseň City of Stars a samozřejmě závěrečná montáž, která patří k tomu nejlepšímu, co kdy v daném žánru vzniklo. Výsledek na mě zapůsobil tak milým dojmem, že jsem dokázal prominout i hodně prostinkou zápletku. Myslím, že divácký prožitek bude záležet dost na tom, jaký vztah si k muzikálovému žánru chováte.___Napodruhé jetě lepší...10/10

Výplňová mezi epizoda hvězdné ságy potěší snad jen hardcore fanoušky, kteří budou se shovívavostí ignorovat rozbředlý děj a tuctové postavy, jen aby se na 2 hodiny vrátili do svého oblíbeného světa. Posledních 5 minut je ovšem geniálních. 6/10

I když musím ocenit lpění na každém detailu a audiovizuální vybroušenost, tak právě tato přemíra perfekcionismu, neboli přehnaná stylizace, působí na některých místech už rušivě a nedovoluje přes toto pozlátko proniknout blíž k postavám, což je škoda. "Noční zvířata" jsou nejzajímavější svojí vypravěčskou invencí a způsobem, jakým se jednotlivé roviny (přítomnost, minulost a fikce) ovlivňují. Je to vlastně film o pomstě uvnitř filmu o pomstě, kde je fiktivní žánrová linka příběhu použita jako metafora pro skutečný život hrdinů. 7/10

Občasný patos a pocit, že film místy vaří z vody, se dají zkousnout. Jednoduchá hrdinská historka se přece musí něčím obalit, aby se výsledná stopáž vyšplhala alespoň na 90 minut. Takže tu máme trochu nucený konflikt zlí pojišťováci vs hodný kapitán, děsivé noční můry a ne úplně opodstatněné zařazané oné katastrofické scény hned 2x (obě verze se opravdu tolik neliší). Výše zmíněné chybky vyvažuje jako vždy přesvědčivý Tom Hanks a hlavně perfektní technické zpracování samotné katastrofy, která je středobodem filmu. 7/10