Snooper

Já se na to koukal celkem pravidelně a zasmál se víc, než u spousty komedií :-) V podstatě skvělá parodie na soutěžní pořad.

Thriller ano, akční sotva. Zkrácení o první půlhodinku by filmu zřejmě znatelně pomohlo. Takto se jedná o poměrně zručně napsanou, nicméně nudnou podívanou, které chybí spád. Zajímavé vyvrcholení mě probudilo z letargie, ale pak již bežely titulky. Pozdě bycha honiti.

Naprosto bezkonkurenční skvost mezi počiny s válečnou tématikou, který překonává všechny moje představy a dokonale vtáhne diváka do bordelu a marastu, kterým II. SV bezpochyby byla. Tvůrci popisují vybrané části války zcela realisticky, bez jakéhokoliv heroismu či patosu, čímž dosahují dechberoucí atmosféry. Rozhovory se skutečnými veterány, kteří sdělují své zážitky před každým jednotlivým dílem, vyvolávají mrazivý pocit v zádech. Tohle se zkrátka povedlo a zkuste to někdo překonat pánové!

Problémy tehdejší šlechty opravdu ostře kontrastují s bídou venkovanů, kteří neměli co do úst, zatímco napudrovaní panáci dávali všechnu svou energii do toho, jak dostat někoho pod peřinu. Holt některé věci se nikdy nezmění :-) Pokud budu posuzovat pouze film a ne jeho povrchní téma, musím uznat, že téměř vše funguje na výbornou.

"Proč po nás G-girl hodila žraloka?" Co to má být? Soutěž o nejstupidnější filmovou repliku? Větší slátaninu jsem dlouho neviděl. Celkem zajímavý nápad je pohřbený pod demencí jednotlivých scén. Jedna hvězdička za dlouhé nožky Umy Thurman.

Děcka nejsou legrace a v rámci tohoto dílka to platí dvojnásobně. Samozřejmě, že ve filmu v rámci scénáře být musela, ale proč jsou proboha podána takovou formou, která ruší velice příjemnou filmovou linku jejich rodičů. Problémové situace se daly navodit jistě lepším způsobem, než hodit všechno na dva špunty, kteří se v mých očích v průběhu filmu měnili na ufňukané spratky. Pokud je pošlu tam, kam slunce nesvítí, zbývá mi velmi povedená romantická záležitost.

Velice příjemné překvapení. Nejsilnější je film ve chvílích, kdy je bez obalu ukázána syrovost východu se vším tím marastem a špínou, která k tomu patří. Pasáže, týkající se samotné soutěže, mě už příliš neučarovaly. Jde zcela určitě o originální způsob, jak si zavzpomínat na minulost, nicméně je to celé mírně křečovité. A kdo byl třetí mušketýr? Chápu, že Indie je tak trošku jiný svět, ale jako otázku za dvacet miliónů bych to nepovažoval. Ale dejme tomu. It is written (ve scénáři :-)).

Poslušně hlásím, že znásilnění televizního seriálu proběhlo úspěšně. Díky bohu za Evu Holubovou, která bavila i ve chvílích, kdy vše ostatní zívalo nudou.

S roztomilými roboty je to jako se zvířátky, jsou k sežrání. To, že se v první polovině takřka nemluví, je pro mě osobně veliké plus. Z ukecaných postaviček mě vždycky rozbolí hlava a spíš než vtipné mi přijdou jaksi otravné. Navíc tato skutečnost umožňuje vnímat krásu animace a hravost jednotlivých scén plnými doušky. Wall-E je hlavně pro mladší generaci, ale já, jakožto doživotní puberťák, dávám za pět a jdu si dát jídlo. Samozřejmě v kelímku.

Zfilmování knižní předlohy je věc, mírně řečeno, nevděčná. Jak to udělat, aby při převodu takové látky na plátno čtenářům nic nechybělo a ostatním všechno doklaplo? Nijak. Mission impossible. Upírská tématika je moje krevní skupina a přes všechny splácaniny, typu Dracula 2000, jsem vděčný za každý nový kousek. Stmívání stojí na dvou vlnách, z nichž jedna je slaboučká (lovestory) a druhá má šťávu (mytologie). Co se týče hlavních představitelů, nejsou na tom herecky tak špatně, ovšem musí se potýkat s prkennými replikami, které šustí papírem potisklým červenou knihovnou. Pár takových vět a osudová láska jako trám je na světě. Dejme tomu. Po devadesáti minutách plných pohledů alá raněná srnka to už začínala být trošku nuda, kterou rozháněly jen občasné náznaky temných zítřků potvrdivších se v poslední svižné půlhodince. Ve finále slabší tři. Ale nemůžu si pomoct, začínám být zvědavý, jak to všechno dopadne...