Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (760)

plakát

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) 

Tak nějak jsem byl připravenej na nejhorší a ono to bylo jenom totálně průměrný. Čekal jsem, že to bude hodně dementní. Bylo. Čekal jsem, že to bude nejtmavší a ono to bylo jenom tmavý. Čekal jsem, že Batffleck bude otřesnej a on byl dejme tomu průměrnej. Jo a viděl jsem to asi natřikrát, což tomu možná pomohlo. Takže závěr - jestli čekáte, že to bude moc špatný, možná budete příjemně překvapení. Jo a už vím, co se mi na tom líbilo...bylo to tolik jiný než Marvel, kterýho už je prostě moc a pořád stejně. PS: viděl jsem SE.

plakát

Belle (2021) 

Belle mě dokázala štvát svou nedotažeností ve scénáři, zároveň však přikovat do sedačky v písňových pasážích a opulentních nádherně animovaných scénách. Když jsem na začátku ohrnoval nos nad Belle vznášející se na velrybě (=kreslířský klišé, velryby v oblacích), na "závěr" už jsem u podobné scény regulérně ronil slzy a kdyby to skončilo v tento moment, asi bych dal emocionálně nabitý dojatý plný počet. Že se však musela ještě rozseknout jedna z podzápletek, stihl jsem se před koncem vrátit na zem a vystřízlivět. Přes chatrný příběh a scénář dávám čtyři spokojené veleryby, protože Belle je opravdu krásné audiovizuální dílo. Nutno ovšem konzumovat na co největším plátně s co největším zvukem. PS: Písničky, které mnohým vadí, se mi líbily a bez nich byl hodnotil níže...

plakát

Benedetta (2021) 

"A možná nám Bůh poslal hloupou holku, co říká nesmysly."  Paul Verhoeven je takříkajíc boží a díky bohu za něj. (see what I did here? ;-)) Díky jeho filmařským kvalitám a pevné ruce Benedetta šlape jako hodinky a člověk se tak může probírat tématy, která Verhoeven nadhazuje. Ať už je to víra a potřeba lidí věřit a nezešílet, fanatismus, slabost nebo taková "banalita" jako je láska. Chvílema režisér balancuje na hraně laciné provokace a je důležité, na kterou stranu barikády z té hrany spadnete. Já se rozhodl, že onanizér z panenky Marie je hluboká metafora, která se vztahuje nejen k víře, ale i k matce, dětství a nevinnosti hlavní hrdinky a ne, že se jedná jen o laciný dráždidlo na diváka (see what I did here podruhé už?). Jediné, co mě nakonec trochu mrzí, není určitá televiznost filmu (naopak jsem si výlevy Benedettiny v kině užil a hlavně díky zvuku měl až husí kůži), ale to, že mohl jít klidně víc do hloubky. Například já, jako odpůrce organizovaného věření (terminus technicus), bych byl rád, kdyby mě Verhoeven nahlodal, jestli ona nakonec ta církev a křesťanská víra nemá něco do sebe. Takhle mi jen chybělo, aby se celý klášter možná i s městečkem propadl do plamenů pekelných, protože nic jinýho by si podle mě ta banda blbců nezasloužila. Čtyři velice spokojený vysvěcený masturbátory. PS: Nevím, co vyvolalo takovou kontroverzi? Že lidi potřebují rozkoš a že se holky prstí, když to jinak nejde, to už snad dnes každej ví, ne? A jestli jde o tu nejposvěcenější masturbační pomůcku, tak prostě neměli zrovna v té sezóně v Itálii okurky, no... PPS: A to Maso a krev, které zmiňuje Mr.Apache si co nejdřív doplním.

plakát

Bez jištění na El Capitan (2018) 

Jak už jsem to psal, tyhle dokumenty to mají jednoduchý. Alex a jeho výkony je téma, který se musí točit samo. V kině se vám zamotá hlava, když visíte s Alexem ve spáře a vnímáte tu hloubku pod ním a s tím i ohrožení jeho života. To se dokumentaristům podařilo zachytit parádně. Dále technické aspekty a náročnost natáčení si zaslouží vysoké hodnocení. Horší už je to s dokumentární částí, kdy ve všem kromě lezení, se klouže dost po povrchu. Nadhodí se rodina, nadhodí se jinak fungující mozek, trochu se řeší přítelkyně (která mi přijde jako pěkná semetrika a u.s. do sebe zahleděná pipinka), ale o ničem se toho nedozvíme 2x moc. Chápu, že štáb asi nechce zalézt Alexovi moc pod kůži, aby se pak nestal strůjcem jeho pádu (doslova). Ale pokud mám hodnotit dokument, tak to v mnoha ohledech selhává. Pokud mám hodnotit záznam jednoho unikátního sportovního (lidského) výkonu, tak není moc co vytknout.

plakát

Bezva ženská na krku (2016) 

Ondřej Vetchý má bezva ženskou na brku a světe div se, nebyl jsem nasranej a ani mi nebylo trapně, dokonce jsem se chvílema přiblble usmíval. Ponechám bokem, že zápletka a děj jsou totálně mimo, absolutně neukotvené v realitě, bez jakéhokoliv smysluplného vývoje a budu se radovat, že jde u nás natočit film, jehož alespoň dílčí části a žánrové atributy fungují. Dokonce taková věc jako je sbližující montáž funguje příjemně a počesku variuje stokrát viděné, aniž by to působila těžkopádně. Tvůrčímu týmu všechno usnadňuje výborně nacastovaný duo Vetchý-Hřebíčková (asi dva nejsympatičtější herci současnosti u nás), i když Ondra hraje pořád Ondru... Chvilkama je to uspěchaný, zkratkovitý, ale díky tomu je stopáž únosná a jestli to je debut, tak pecka. Čtyři jsou moc, ale když si vzpomenu na Teorii tygra, Troškoviny a jim podobná zvěrstva, nemůžu jinak.

plakát

Big Mouth (2017) (seriál) 

Báječná léta pro 21. století na steroidech. Mix vážného pohledu na dospívání, problémy ve vztazích a rodinách a totálního šílenství, plného metafor, fekálního i inteligentního humoru, prolomení čtvrté stěny, komentářů k současnému světu. Jediný, co mi na tom vadí, je totální roztříštěnost, kdy Big mouth skáče z témata na téma, rozbíhá se všemi směry, nedrží konzistentní vývoj a prostě si dělá absolutně co chce. Svět, který si k tomu vytvořil, je plný hormonálních monster, duchů, fantazií, metafor a tak si tvůrci můžou dělat v podstatě, co chtějí. A občas se jim to urve ze řetězu. Nicméně pořád výborná nadprůměrná zábava.

plakát

Bílý lotos (2021) (seriál) 

Takový hravý barevný hopsající společenský peklo. Pod barevnou veselou nezávaznou fasádou se skrývá destilát toho nejhoršího, co západní společnost v současné době nabízí. A přes skutečnost, že tam v podstatě neexistuje pozitivní postava (snad kromě mobilodloživšího syna), je to tak skvěle napsaný, že se mi tohle letovisko plný zrůd nechtělo opouštět. Velmi osvěžující a zároveň komplexní věc. Jen ten závěr bych si představoval trochu víc procítěnej. Čtyři a půl hovna v kufru. PS: ten soundtrack je boží.

plakát

Bílý lotos - Série 2 (2022) (série) 

Z Havaje se přesuneme na Sicílii, ale existenciální peklo boháčů a zbohatlíků zůstává. Jen je druhá série trošku méně konzistentní a méně úderná než série první a v mnoha ohledech za ní pokulhává. Pořád je to ale výborná zábava a "velká nádhera". Přijde mi, že se trošku spěchalo a kdyby se piloval scénář mohla to být perla. A už se asi nikdy nedozvíme, jestli Greg doprdele někoho má... Dávám čtyři vystajlované high class gaylordy.

plakát

Black Mass: Špinavá hra (2015) 

Viděno hodněkrát a líp. Johnny OK, Edgerton mi pořád nějak nesedí (ale to je subjektivní), Cucumber tam skoro nehraje. Příběhově je to průměr, vizuál taky není kdovíjak zajímavej, ale co je nejhorší je motivace a vývoj postav. Vůbec jsem nechápal, proč kdo ten dělá to a ten zase tohle, když z toho dohromady udělají ... kulový. Celý je to zmatečný, stoupání Johnnyho v potravním řetězci je ztvárněno nepochopitelně, nevýrazně...jak tak píšu, tak radši přestanu, nebo snížím na dvě.

plakát

Black Panther (2018) 

V průměru se to u mě drží pouze zuby nehty. Je to hloupý tak, aby příběh o hovně mohl trvat dvě hodiny. Ukradlo to úvodní vysvětlovačku Del Torovu Hellboyovi, Chadwick (který v rámci Avengers funguje bezvadně) nemá dostatek charisma, aby utáhl sám celý biják. Všechno ostatní je takový generický, i ten šílený Andy mě moc nebavil. Akce (hlavně panterovi prostocviky) je chvílema totální digibordel a zbývá průměrná pohádka pro černochy, pěkně africky omalovaná, s nezapamatovatelnými postavami (v hlavě mi uvízla snad jen trapná mongoloidní královská sestra, otravná jak sousedovo děcko...a rád bych, aby z té hlavy zase rychle vypadla). Všudypřítomné black power poselství už je jenom červavá třešinka na chlebovém dortu. To, že to v US and A vydělalo bambilion je jen důkaz ublíženosti a zakomplexovanosti černošské "menšiny". Ještě chvilku a srazím to na dvě hvězdičky :-).