Godlieb

Klasika všech klasik. V 80. letech se to jen hemžilo krimiseriály, ovšem Miami Vice z nich bylo nejzářivější, dokonce tak moc že ovlivnilo televizní tvorbu až do dnešních dní. Don Johnson, Philip Michael Thomas a Edward James Olmos si zde střihli své životní role s naprosto osobitým stylem (miluju jak Sonny každou druhou větu ukončuje "...pal!" a Rico zase "...man!", Lt.Castillo pak je tak drsný, že ani nepotřebuje mluvit a místo slov komunikuje výhradně pohledem), jezdí se v drahých bourácích s ohromnými řvoucími motory, sluneční brýle se takřka nesundávají z očí, flirtuje se nejlépe se třemi a více ženami najednou a bez pořádného ohozu, hára a příruční houfnice se ani nevychází z domu. Logika jde absolutně stranou, mozek se vypíná a na spokojené tváři vykvétá blažený úsměv. To byly ale časy! 4*, mojí srdcovkou jsou totiž Profesionálové.

Čtvrtý díl série snad už bude doufejme tím posledním. Přestože mám sklony milovat mnohé filmy a seriály které všichni ostatní zavrhují, zde bohužel musím udělat vyjímku. Pokud mi už třetí díl připadal jako nastavovaná kaše (nic proti Davidu Fincherovi, jeho SEDM mám moc rád), tak ten čtvrtý už vyloženě zavání pokusem vymáčknout z vetřelčího mýtu tu poslední trochu šťávy jež v něm ještě zbyla. Pominu-li zajímavé herecké obsazení (Weaver, Ryder, Pinot, Perlman, Dourdan) jež zde nepředvádí nic moc světoborného tak mi vychází poměrně průměrná, skoro béčková sci-fi jíž s původním Scottovým Vetřelcem spojuje pouze název a ona titulní potvůrka, nyní dodávaná dokonce v rodinném balení. Míra hnusu a dekadence dosahuje nepochybně svého vrcholu, slizu, krve a vnitřností jsou kýble jako kdyby jimi chtěl autor vyvážit nevalný příběh plný klišé a podivných dialogů. Na druhou stranu, poprvé jsem se u vetřelce skutečně zasmál. Dávám 3*, trochu i proto že jsem v tomto filmu poprvé viděl na plátně Winonu Ryder jež mi postupem času svým talentem velmi učarovala.

Noir má jeden obrovský problém, a to je naprostá nevyváženost epizod. První je naprosto "out of mind", naprosto jsem nepochopil proč se tam střílí a o čem ty dvě mluví, ale druhý, třetí až osmý mi už sedly mnohem lépe a popravdě, první půle je až po dvojdíl Incantabile rozhodně lepší, hlavně likvidace bývalého sovětského důstojníka mi utkvěla v paměti jako nejtklivější z celého seriálu, ovšem potom nastupují Soldáti a až na díl Season in Hell to už je jenom hromada řečí a nesmyslných přestřelek bez kapky logiky (vede "True Noir", po takovém masakru by byly hlavní hrdinky nejpozději příští den ráno po smrti protože by se o ně postarala buď policie nebo podsvětí, a opět dvojdíl "Heardless Asassin", pokud si dáte tu práci a spočítáte kolikrát Kirika vystřelila ze svojí beretty tak se dostanete na úroveň slušné automatické zbraně, což je vzhledem ke kapacitě zásobníku 7 nábojů dost přehnané), kolem dvacátého dílu se sice úroveň opět zvedá, ovšem závěr to zazdil úplně, to houpání se nad propastí a následný odchod s násilně vnucenou nejednoznačností mě roztrpčil a donutil utrousit na autorův účet nelichotivou poznámku. Pokud jde o jakoukoliv logiku tak Noir na něco podobného skutečně nehraje, totální nadsazování účinků hrdinčiných zbraní (hlavně kiričina beretta pak hravě překonává i IMI Desert Eagle v ráži .50 Action Expres, a to mi věřte, ani náboj 12,7x33 mm se střelou 21 g FMJ a energií 1900 J by na takovou vzdálenost nepřerazil čepel nože tak čistě (pokud by ji vůbec zasáhl), 9x17 SR Browning Short (přesně tuhle munici Beretta M1934 používá) by se nejspíše odrazil a zasáhl Mirelle nebo Incantabile (FMJ), či by se rozprskl a zranil obě (JHP)(Ovšem, hlavní problém je, že trefit z Beretty M1934 na více než deset metrů nepohyblivý, standartizovaný terč je velice těžké (vlastní zkušenost), na podobné věci ani nebyla navržena, .380 ACP je těžká, pomalá střela pro střelbu na krátkou vzdálenost, už samotná její balistika vylučuje aby na nějakých padesát metrů byla vůbec schopna doletět, natož něco trefit). A hlavně, jenom Terminátor je takový frajer, že dokáže z pětiranné zbraně vystřelit sedmkrát... (zde ze sedmiranné dvanáctkrát) je na denním pořádku. A Chloe nad níž se zde tolik lidí rozplývá... Úplně zbytečná postava jež má jedinou světlou chvilku v závěru (i díl "Mission Asassination", mající zřejmě ukázat její profesionalitu, je nesmyslný), spíše mě zaujala Altena a její pohled na svět ovlivněný válkou. V technických aspektech mě překvapily poměrně zastaralé modely hlavních postav (na rok 2001), jinak překvapivě zdařilá je též anglická jazyková verze (vyjímečně). Pokud se na Noir podívám optikou série "girls with guns" tak bych jej zařadil na druhé místo mezi vypravěčsky zajímavější Madlax a spíše komediální El Cazador de la Bruja, ve všeobecnějším měřítku pak hlavní problém představuje právě ona nevyváženost (podobnou jsem zažil v NGE) díky níž (spolu s mým příklonem ke staré škole) vítězí Black Lagoon v níž není o existenciálno, hutné přestřelky, "filosofii" a drsné krásky nouze. 3,5*

Celkem povedený seriálek. Hrdinové jsou konečně na té správné straně zákona a sympaťáci k tomu (Natsumi Tsujimoto je možná cholerička ale její světle fialové oči mě fascinovaly), mají 'cool' auťáky a motorky s nimiž jezdí zásadně rychle a pokud možno smykem, řeší malé i velké případy a pokaždé nejdou daleko pro vtípek nebo hlášku. Není to dokonalé, grafika zastarala ovšem na odlehčení a pobavení neznám nic lepšího. 4*

Šílenější seriál snad ani neexistuje! Takhle zparodovat jeden z největších anime fenoménů současnosti s nad ani nemůže být legální! Jsem velký fanda Haruhi a její party ale tohle mě kupodivu vůbec nenaštvalo a naopak perfektně pobavilo. Už 'opening' s Haruhi prorážející hlavou obrazovku nemá chybu, navíc bylo zachováno obsazení dubbingu (Minori Chihara rules!! Kde by bez jejího dubbingu Nagato byla?) takže jsem měl pocit že tohle není žádná omake hloupost, ale něco, co autor vyplodil zatímco kouřil jednoho jointa za druhým. No uznejte, že Nagato prohlížející si porno se zajíčkovými sluchátky na uších, Asakura zmenšená do podoby panenky nebo Koizumi nadšený z toho, že musí políbit Kyona jsou úúúlety na en-tou, takové, až mi nevadilo že jsem sehnal pouze verzi se španělskými(!) titulky a musel tak nerad oprášit své středoškolské znalosti tohoto jazyka. Bez diskuze plný počet.

"Nonchalant talk of the certain twin sisters in daily life", toto se připomínáno při každém 'openingu' a platí to doslova. Pouhých 7 dílů (ty 3 další už jsou o něčem jiném) po 15-ti minutách sice jakoby předesílalo, že od seriálu nemáme čekat vůbec nic, ovšem opak je pravdou. Jako mne osobně silně zklamal Maria Holic jež po prvních čtyřech dílech ztratil nit a nevěděl kudy kam, Candy Boy, řazený prakticky do stejného žánru, mi připomněl ty půlhodinové či hodinové televizní hry, jež dávají dopoledne na ČT, minimum peněz, minimum rekvizit, pouze herecké výkony na malinkém plácku před kamerou kde je okamžitě poznat každé zaškobrtnutí. Zdejší nízké hodnocení jsem tak trochu čekal, já osobně si myslím, že yuri žánr je pro západního člověka těžce pochopitelný už jenom pro rozdíly v terminologii (japonština používá slovo 'yuri' (lilie) pro jakoukoliv bližší přitažlivost mezi ženami a pro homosexuální (tedy přesněji hlavně tělesný) vztah má slovo 'rezu' nebo 'rezubian', zatímco na Západě je 'yuri' spojováno s hentai, tady pornografickými mangami). Animace je skvělá, atmosféra přeskakuje do jednoho extrému do druhého zcela přirozeně a bez křečí, příběh je v jádru velmi jednoduchý a fandom Final Fantasy či Gundamu nad ním ohrne nos, avšak zde se nehraje na efekt, zde je vyprávěn příběh dvou (vlastně tří) sester z nichž každá je na tak malém prostoru obdivuhodně vykreslena (k srdci mi přirostla hlavně Kanae, mám slabost pro tyhle tesklivé charaktery) a prožívá denní, obyčejné starosti, radosti a jiné turbulence světa kolem sebe. Co se údajně homosexuálního podtextu týče tak já s tím problém nemám, má přítelkyně má podobný vztah se svojí sestrou a ani jedna není homosexuální, jde o pocit sounáležitosti, absolutní důvěry a s trochou něžných citů navrch, jako cílové publikum bych osobně tipoval josei, jiní s tím budou mít problém, byť snaha odlehčit postavou Sakuyi se nemíjí účinkem a rozhodně nepůsobí tak nepatřičně jako ve vzpomínaném Maria Holicovi. Mám chuť dát 5*, už jenom protože ohlas v zahraničí na toto anime byl takřka diametrálně odlišný od zdejšího a anglické titulky jsou udělány tak příjemně že jsem takřka nemusel vytahovat slovník, ovšem tolik jsem dal Haruhi Suzumiyi a její SOS brigádě, kteří stále zůstávají srdeční záležitostí. Se skřípěním zubů 4 a půl hvězdičky.

Mám rád starou školu, Drsného Harryho, Jacka Cartera, Jamese Bonda, Profesionály, Miami Vice, a Black Lagoon se mi vrylo pod kůži hodně hluboko. Perfektní postavy (hlavně duo Revi-Rock nemá chybu), nemilosrdné hlášky, hutné přestřelky, drsná 'morální' ponaučení, to je přesně ono, takhle to už dnes umí málokdo a ještě to málokomu projde, první série je opravdu spíše rozjezdová, první díly mě až na přestřelku v baru Yellow Flag minuly, neonacistická organizace pátrající po Hitlerově pokladu už byla lepší, ovšem potom nastoupila Roberta alias Rosalita alias Blood Hound alias nezničitelná služebná se střílejícím deštníkem i kufrem a dvěmi pořádně nabitými 1911-kami LSAC před níž by i Terminátor prchal a řval hrůzou a já se začal opravdu bavit, přetrpěl dva koncové nic moc díly a vrhnul se na druhou řadu, jež je minimálně o úroveň výše, sestra Edda ve svém 'vycházkovém outfitu' spolu se stále perfektní Revi tvoří dvojici jež dokáže v Rockových kalhotách vyvolat pořádnou bouři, dvojka zvrácených rumunských dvojčat vyvolává mrazení v zádech, stejně jako jejich konec, Greenbag Jane je o něco humornější a zakončená perfektně ulítlou přestřelkou mezi bandou příšerně a zábavně ujetých gangsterů (Číňaka s dvojicí kukri, gotická lolita Sawyer s motorovou pilou, chlapík s plamenometným zapalovačem, neuvěřitelně vygumovaný kovboj z Texasu, showman Rotten Wizard ozbrojeným sice dobře vypadajícími, ovšem jinak naprosto bezcennými mauserovkami) a Eddou-Revi-Rockem, poslední část z Japonska potom otáčí o 180° a hraje na strunu realistična a psychologie, mě se to líbilo, hlavně pak konec který dopadl jak měl, žádný happyend, v tom mě trochu zklamala až třetí série, jinak perfektní koncentrace toho nejlepšího a nejulítlejšího z obou předchozích, navíc s totálně 'out of mind' Robertou, nyní překusující nože jako třísky, rozbíjející hlavy na kaši a střílející Amerikány bambusovými oštěpy, výlevy 'mladého pána' sice nepřicházely zrovna v nejvhodnější okamžik ale tak rušivé zase nebyly, nejvíce právě na konci, kde mi připadalo nemožné aby jako cedník prostřílená Roberta přežila ale přesto se tak stalo, byť ne v jednom kuse. Celkově ohodnotím všechny série v naráz, tedy 5*. Tohle bude jednou klasika.

Na začátek musím říci, že mne The End of Evangelion zklamal. První půle s přepadením NERVu a konečným vyhrocením zašmodrchaných vztahů většiny postav byla skvělá a zaslouží si stejné hodnocení jako seriál, ovšem ta druhá odhaluje až přílišnou snahu 'napráskat' do oněch čtyřiceti minut co nejvíce moudra a filosofie a vyznívá spíše jako kdyby si z diváka autoři udělali dobrý den. Inspirace Clarkovou a Kubrickovou Vesmírnou odysseou je zřejmá, bohužel, hudební doprovod poulhává a k monumentálním scénám konce lidstva (nebo nového začátku? Smeg know...) tak hraje ubohý pop, nesrovnatelný s atmosférickým doprovodem Asučina posledního boje se sériovými Evami. Co do animace je zapotřebí něco málo odpustit, je to už přes deset let od vzniku filmu a je to dost znát hlavně na modelech postav a sem tam zadrhávajících efektech. Škoda jen, že film pouze položil mnoho nových otázek a na nic neodpověděl, někomu to možná vyhovuje ale já se svým skromným mozkem bych ocenil mírně srozumitelnější podání informací než útržky minulosti nedávající pražádný smysl. A ten konec... A ten začátek... Co to mělo znamenat? Je snad Shinji takový blázen, že se ponižuje jenom protože se chce ponižovat? A jaktože přežila Asuka? Kdo byla Ayanami Rey? Co se stalo se Shinjiho matkou? Otázky, otázky, otázky a žádná odpověď, to ve mě má navodit atmosféru filozofična a zadumání? Spíše mi to připadá jako šikovný tah, jímž si tvůrci pojistili, že se o NGE bude mluvit ještě hodně, hodně, hodně dlouho. 2*

Zklamání. Po prvních dvou, třech dílech jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdičkami, jenže potom se děj zvrhnul v podivnou anime telenovelu z níž vybředl až v posledním díle, a to je veliká škoda, neboť tím byla pohřbena všechna ta grafická ulítlost a invence která se mi tak líbila. Ano, například charaktery jednotlivých postav jsou dost klišovité (tyran/ka, cynická služebná, přátelská extrovertka, vyvinutá stydlivka, tsundere spolužačka) ale všechno to celkem ladí, a vlastně i Kanako je celkem sympaťačka, byť sexistická až to bolí, jenže Maria zacházi mnohdy až příliš daleko než by člověk k ní/k němu pociťoval něco jiného než hlubokou averzi (od teď přestávám kritizovat Haruhi Suzumiyu) a celkem si nedovedu představit jak se s Kanako nakonec dají dohromady. Autoři se nechali okatě inspirovat mnohými slavnějšími mangami, třeba ty vzpomínkové pasáže mi dost připomínaly Naruta, krvotrysky pobaví asi tak pětkrát a potom už to ani moc vtipné není a například otec Kanae mi přišel jako postava dost nedořečený, snad se mu dostane v další sérii většího prostoru. Hodnotit tento seriál je pro mě opravdu těžké, pokud se dívám na jednotlivé epizody hned za sebou tak je ten příval vyhrocených emocí dost drsný a těžko stravitelný, ovšem s menší pauzičkou (proloženou nejlépe epozodou Ghost in the Shell) se to zvládnou dá, nejraději bych dal 3* ale tolik jsem dal Neon Genesis Evangelion a ten je rozhodně lepší než tohle, mojí oblíbenkyni Haruhi Suzumiyi a jejímu SOS klub pak Maria Holic nesahá ani po kotníky, přiznávám, dal bych klidně odpad!, přestože bych to nemyslel zle, zábavička to je slušná, akorát jedno-, možná dvourázová, jenže v porovnání s mými oblíbenými seriály je to prostě výrazně slabší, avšak ke konečným 2* to vytáhla hlavně dvojka Momoi Sachi - Nanami Kiri (ty se tak perfektně doplňují až jim odpustím i těch pár podivných dialogů, navíc tsundere typy jsou vždycky moje nejoblíbenější) a originální grafika. P.S: Začíná mi připadat, že Maria Holic je vlastně parodií yuri žánru.

Asi jsem udělal chybu, že jsem začal s anime až od dnešní špičky, tedy Melancholy of Haruhi Suzumyia, příp. Disappearance of Haruhi Suzumyia. Pokud odhlédnu od kvalit animace (těch patnáct let se dost pozná) a příběhu, jež mě u Neon Genesis ale vůbec nezaujal, zůstává zde mnoho rozdílného. Umělecké ztvárnění a psychologie, věci, které mne zajímají u každého filmu a seriálu, jsou u Neon Genesis minimálně o dvě úrovně níže, seriál celou dobu balancuje mezi civilností, humorem, vážností a pompézností což mu ne pokaždé úplně vychází, hlavně civilní rovina je zbytečně nedořečená, tím pádem hlavně první polovina neví jestli je kočka nebo pes což se později trochu zlepšuje, ovšem přesto to dojem výrazně sráží. Psychologie hlavního hrdiny je doslova a do písmene směšně neoriginální, každá z postav je vlastně klasickým archetypem anime, a hlavně Asuko je tak otravná až člověk fandí Andělům aby ji už konečně "sejmuli" (navíc, jenom mě utvrdila v mém nelichotivém názoru na německou populaci). Nejvíce zvědavý jsem byl samozřejmě na Ayanami Rei, a musím poprvé ve svém životě říci, že kopie (Yuki Nagato) může být mnohem lepší než předobraz, hlavně, Rei nedostává moc velký prostor, chybí jí taková ta aura tiché, hrozivé přítomnosti, podpořená atmosférickými monology, jednoduše je Rei prostě nedotažená jako ostatně celý seriál, autoři nepoložili ty správné otázky, nevyvolali tu pravou atmosféru, vše tak působí jako hybrid mezi Supermanem a Power Rangers, příběh je vyprávěn zkratkovitě, nejasně, a bez českých titulků skoro nic nejde pochopit. 3* za snahu a kultovní status. P.S: Po druhém shlédnutí musím uznat, že dokážu nad NGE přimhouřit oko. Ano, není dokonalý a prvních 16 dílů je ve srovnání s posledními 10-ti hodně slabých (to mne také při prvním shlédnutí odradilo a oněch 10 dílů jsem shlédl až skoro půl roku po těch prvních 16-ti) a dost se inspiruje Mobile Suit Gundamem, ovšem pak přijde díl 'Rey III' a je hotovo, podle mne nejlepší díl NGE od nějž dostává seriál hrozivý spád aby skončil sice rozporuplným ale přesto uspokojivým koncem v němž dostane místo dokonce i humor. Zvyšuji o půl hvězdičky, ještě bude asi potřeba dalších pár shlédnutí než dám čtvrtou.