TroiMae

Koukám dle anotace od HBO, že je ve zvyku nebinární osoby přechylovat, such fun :)

I když bych tuhle řadu jinak raději vynechal, stálo za to téma nerovných sexuálních vztahů vyučujících a studujících. A pak HIV. Těžko si vybavit seriál, kde by byly postavy (různého genderu) žijící s HIV.

Fotografie a záběry se opakují, nejvíc je otravné, když se několikrát opakují promluvy. Minimálně o čtvrt hodiny ten film mohl být kratší. Navíc jsem měl pocit, že to je celé chronologicky poskládané poněkud hala bala.

Pěkný a atmosférický film, ale předchozí dva filmy (Sestry Brontëovy z r. 1979 a především Očím skryté z r. 2016) my přišly nějak výživnější, možná jen proto, že už je znám… Emily se zaměřuje intenzivně na… Emily a její vztah s novým otcovým kaplanem Williamem Weightmanem, který byl prakticky členem rodiny. Nutno podotknout, že tento vztah je zcela fiktivní a pokud nějaká sestra s ním měla alespoň platonický vztah, byla to nejmladší Anne. A to u ní, ne Emily, se pohledný kaplan odráží v jejím díle, Agnes Grey, kdy hlavní hrdinku kaplan podnítí k novému zájmu o psaní poezie. A to Anne mu vzdá hold ve své básni po jeho smrti na choleru. Žel ve filmu Anne je jen pátým šestým kolem u vozu a všechny reálie byly inspirací pro imaginaci života Emily a její tvorby Na Větrné hůrce. Očím skryté autentičtěji zobrazí život tří sester a jejich bratra, to, jak psaly svá díla a marně se je snažily publikovat. A když je publikovaly, bylo to pod mužskými pseudonymy (na rozdíl od filmu Emily za svého života své jméno na titulní straně Na Větrné hůrce nikdy neuvidí). Film je spíš fantazijní etudou se skvělým soundtrackem.

Pokud by předchozí díl byl završením série (proč první část má šest a druhá čtyři díly?), byla by to výjimečná řada s originálním námětem i provedením (včetně opuštění zvyku, že jeden člověk hraje několik postav – to je sice umělecky zajímavé, ale příliš televizní, než hororové). Bohužel scénáristé (koukám, že jeden mezitím zemřel a druhému je 52, pardon za ten ageismus) přestaly brát své pilulky a posledním dílem to zabili.

Vlastně to nebylo špatné. Zatímco v Česku umí(me) romantickou komedii asi jako hlavní postavy filmu umí vařit, tohle nakonec byl takový milý a hodný romantický film.

Sandman nenadchl. Američtí bohově měli své pamětihodné momenty (džin, Anubis, Gillian Anderson, mediální bozi…). Sandman se o ně také snaží (procházka se Smrtí, sen koček), ale vyjde to jako produkce Hallmark. Naopak Američtí bohové mají roztřepené konce, že jsem to po dvou sezónách vzdal (a i když třetí řadu si diváctvo cení, opět skončila cliffhangerem a seriál byl ukončen, takže ne, díky). Sandman má konce epizod pevně svázané, jako jednotlivé díly komiksu. Vždy se schyluje k dramatu, ale maximálně za dva díly se vyřeší lusknutím prsty. Sandman plní úkoly (sbírá věci, loví noční můry, vypořádá se s vírem…) jako ve videohře, sbírá zkušenosti a dokonce odemkne bonusové kolo. Můj crush na něj skončil po pár dílech, protože zatímco postavy Sandmana přesvědčují, že se změnil, podle mě je král nahý. Nebo vlastně už není a mně nepřijde zajímavý (kromě pekelného dílu, kde kromě oblečení byl… pamětihodný souboj).

Co to mělo být? Bonusová epizoda? Proč? Já mám vášeň pro kočky, ale… A animované? Už se mi ztrácí smysl zfilmování komiksů…

Moc dobře to nezestárlo. Simpsonovi a Homer obzvlášť jsou spíš otravní.

Itt manželským poradcem...