Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní

Recenze (75)

plakát

Vetřelci dávnověku (2009) (seriál) 

Zhlédnuty všechny epizody, mnoho z nich i několikrát. Jak v TV, tak i dříve stáhnuté. Ačkoliv je AA třeba brát s rezervou, přináší mnoho otázek a odpovědí, a netriviální formou rozebírá často nepříliš známá témata. 10/10  

plakát

Pohřební průvod růží (1969) 

Materiál, ze kterého intenzivně opisoval i Stanley, je stále svěží a nadčasový. Zasadní dílo konce 60. let, na které Tošio Macumoto navázal technicky dokonalým snímkem Pandemonium (1971).

plakát

Šiki (2010) (seriál) 

Soundtrack, který dostal dlouhý videoklip (anime). Výborné.

plakát

Fúsen (1956) 

Zásadní film Júzó Kawašimy. který tak trochu připomíná Ozua v nejlepší formě, ale přesto je zážitek jiný. Pnutí mezi bohatými a chudšími v poválečném Japonsku lze vypozorovat z většiny filmů tohoto období (nicméně ve zcela jiné podobě, než například u Suzukiho Gate of Flesh znázornujícího druhou polovinu 40. let), zde tvoří základní rámec života hlavních protagonistů. Jsou to ovšem stále platné myšlenky, zde ve formě dialogů, které toto dílo povyšují nad konkurenci (stejně jako je to v případě Tokijského příběhu). Netřeba více prozrazovat, Fúsen, neboli The Balloon, určitě stojí za zhlédnutí všem milovníkům umělecké kinematografie.

plakát

Jakuzák vojákem (1965) 

Jasuzo Masumura si obvykle drží velmi, velmi vysoký standard a jeho filmy, pestré na témata i dobu zasazení, patří obvykle mezi to nejlepší, co jsem mohl zatím z japonské kinematografie zhlédnout. Nicméně i sám mistr někdy zcela nezvládne režii, a to je právě případ i Hoodlum Soldier. Klasické zasazení v Mandžusku, konkrétně ve vojenském táboře, postráda nosnou zápletku a film je tak spíše laděn do komediální roviny. Jaký to opak proti pozdějšímu Red Angel (nebo Fort Graveyard Kihači Okamotoa).

plakát

Kage no kuruma (1970) 

Jošitaró Nomura a Seičó Macumoto. Kombinace, která nezklame. Detektivky s vygradovanou (ale i překvapivou) pointou zvládal Macumoto prvotřídně, a ve spojení s kinematografickou vizí Nomury je zážitek ještě o něco lepší. Reálie Japonska ze 70. let vytváří unikatní atmosféru, kterou zachycuje jak zde komentovaný The Shadow Within, tak i The Demon, The Incident nebo nejznámější The Castle of Sand. Je to ovšem Kage no kuruma (1970), která se dočkala anglických titulků jako posledních. Příběh je typicky "macumotovský", ovšem čiré peklo zmaru a beznaděje, které představoval Démon (1978), zde ještě není tak patrné.

plakát

Země: Území záhad (2014) (seriál) 

To nejlepší, co šlo v posledních letech na TV naladit (hned vedle Ancient Aliens :).

plakát

Zlý chlap spí dobře (1960) 

Je škoda, že u nás, ale i ve světe, je Akira Kurosawa znám především filmy se samurajskou tématikou. Dle momentálního počtu hodnocení (606) na ČSFD je "Zlý chlap spí dobře" řazen prakticky mezi ty nejméně známá (zhlédnutá) díla AK. A je to velká škoda, protože právě díla z poválečného Japonska zvládal světoznámý režisér nejlépe. Film, svým tématem spadající k žánru noir, je výborným vhledem do fungování na trhu etablované firmy, která chce zahladit problamtické stopy. A nejen to, užasný výkon Toširóa Mifuneho a ještě lepší kamera Yuzuru Aizawy tvoří, společně se scénařem, prakticky dokonalou symbiózu, u které se nebudete nudit ani minutu. Intenzivní a napínavé drama, kterému se jen stěží tipuje 151 minut.

plakát

Příběh z Tokia (1953) 

Ozův nejdůležitější film, a také, pro mnohé vůbec nejlepší film všech dob (Sight and Sound). Uznaní odoborné komunity, které Tokyo Story řadí vedle velikánů média (Citizen Kane a Vertigo) je důkazem toho, že Příběh z Tokia zraje jako víno a je stále aktuální a má nadšencům, ale i divákům, co říci. Ostatně jako většina filmů mistra Jasudžiró Ozua. Na první pohled prosté, pro někoho možná až banální, záležitosti ohledně života poválečné japonské střední třídy ovšem vzbuzují více emocí, než by se mohlo zdát. Dopomáhají k tomu perfektní dialogy a jistá elegance, kterou nízko položená (a statická) kamera umožňuje. Po právu vyzdvihovaný film, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek kinematografie.

plakát

Robó no iši (1964) 

Komorní drama z chudších sociálních vrstev (ze začátku 20. století), které není špatné - ale také nepřináší zvláštní kvality, kvůli kterým by stálo za zhlédnutí. V domácnosti obvykle nepřítomný a podrážděný otec (pomlčka samuraj na "brigádách") nakazuje synovi zaučení u prodejce látek, ač tento syn se vzhledem ke schopnostem chce dostat na univerzitu do Tokia... zda se mu to podaří nebo ne, to zjistíte po dokoukání WAYSIDE PEBBLE.