Slasher

Jak mi nesedl KkKlansman, tak tady všechna čest, doslova jsem se neodpoutal do půl třetí v noci. Je to vizuálně impozantní, na cool odkazy, překvápka a perný scénky nabušená, nekompromisní a velmi osobitá black experience pocta obětem války ve Vietnamu. V podstatě podobná terapie a účtování jako před pár lety Burnsova dokumentární série (x). BLM agitka, tak jistě, ale perfekt provedená. Kdo má kontext, nadhled, nějak nadíváno a není zabedněný hovado, ten to "afro-američanství" ustojí a Da 5 Bloods náležitě ocení. Jinak herecky slušná Delroy Lindo show.

Jednoduchá muzikální romantika pro fajn pocit, odehrávající se v době očisty od hříchu a zavírání slavné čtvrti Storyville, tj. právě před tím, než ragtime definitivně přechází v mainstream a do jazzové mánie dvacátých let. Příběh je lehce strnulý, prim tu ale hraje atmosféra a písničky, za účasti hvězdné dvojice Louis Armstrong/ Billie Holiday. Přitáhla mě sem parádní knížka právě o New Orleans té éry, "Empire of Sin" - takže k té určitě dobrý dokres. ♪♫

Nedávno jsem se málem unudil u For Sama a tak hurá, tady to byl jiný handycam... Dobrý irácký úlovek od válečného korespondenta, co postupně ztrácí pud sebezáchovy a nebojí se běhat venku s vojáky na ráně. Je tu skvěle vidět Zarqawiho guerilla, řada mrtvých a umírajících včetně popravčích videí - bez větší cenzury a okolků, prostě sympaticky syrová reportáž. Od teď bude první co mě napadne na téma této války, zatímco na Afghánistán račte pustit The Longest War. "Our great advantage over you that you are afraid of death and we are not." (dík @Real Tom Hardy za echo) (x)

Po mini-sérii Grant (x) další plus bod pro History Channel - zábavný a dramatický portrét na vysoké úrovni komentuje mimo jiné Bill Clinton či Colin Powell. A ideální dějepisná volba pro každého, kdo by rád chápal, proč je George Washington v USA mýtická postava a tolik vynášen do nebes. Imperiální přetahovačky koloniální Ameriky, zoufalý boj o nezávislost v čele otrhané Kontinentální armády, až pak nástup v (proti své vůli, ale pro svoje svědomí a zásadovost) nijak medové roli prvního prezidenta a úskalí tvorby nové Unie. Největší z "otců zakladatelů". Jediný problém jsem měl s hlavní roli v hraných pasážích, představitel mi jako dobový badass playboy příliš neseděl...

Dramatická výprava, nějaká ta fyzika a štěstí na podobně hvězdné osazenstvo (Rhodes, Teller, Tibbets...) jako o málo mladší titul Race for the Superbomb - vzhledem ke své stopáži pěkně shrnutý příběh zrodu atomové bomby a projektu Manhattan, i s logikou shazovačky na japonce. Pro mě už x-tý atomic age dokument a nevytrhne, ale řadím mezi ty lepší. (x) [seznam atomic age dokumentů u mě v Deníčku]

Ulysses S. Grant jako "unheroic hero", legendární generál Unie v občanské válce a poté 18. prezident USA. Minisérie výborně kombinuje hrané inscenace s dokumentární palbou kreseb, fotek, map a komentářů (mj. od vrchního životopisce R. Chernowa), a je to opravdu mile vyšší laťka než bych čekal v případě History Channel produkce. Bitvy jsou tu vylíčeny velmi přehledně a hezky vynikne brutalita konfliktu. Cením také finálních 45 minut a co se dělo po roce 1865, přičemž sympatická je snaha očistit Grantovo jméno od Lost Cause špíny a mystifikace. (více) Další na řadě: série Washington. (x)

Docu-série na nejvyšší možné úrovni a špičkový divácký zážitek nehledě na to, zda vás kdy zajímal basketbal. V první řadě zajímavý a ve středu je sám Jordan, jeho inspirativní píle a neuvěřitelně soutěživá winner mentalita. Jsou tu vidět nesčetná herní dramata, mediální cirkus kolem, pochody v zákulisí, sympaticky nejen ve světle úspěchů a výher, ale i na té odvrácené straně věcí... Jinak perfekt práce s přeskoky v čase a snad úplně klíčem je nevídaně kompletní a nabušený komentář od přímo účastněných.

Je sranda, jak tu ve mně Elvis vyvolal podobný pocit jako James Dean, načež si čtu, že právě s tím se původně počítalo do obsazení. A tedy klobouk dolů, Presley se tu jako hrdý outsiderský smolař herecky předvedl nad očekávání a s lehkostí. Závěr trošku hapruje a párkrát mě vytrhlo nesmyslný chování, což ale dostatečně kompenzuje právě hlavní hvězda, Carolyn Jones k nakousnutí, kouzlo vyhlášené neworleanské French Quarter, i noirově vylazený styl. Rozhodně to nebyla jen vata+písničky.

"Coke n' popcorn" výhra s nápaditou předlohou, hot Renée Zellweger a zbytkem obsazení, ale stejně rýp - doufal jsem i v chytlavější písničky.

Už od otevírací "Welcome to Alcatraz" sekvence solidní chladně zlověstná atmosféra, žádné otravné okolky a medík, chvíle ryzího napětí, z kamene tesaný Eastwood a pár sympatických vedlejšek - je to nadčasová paráda.