*Elfík*

*Elfík*

Anna Turková

okres Hradec Králové
Antilogistický experiment k obědu: kiti miti/kyty myty


30 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
    • 29.12.2015  22:50

    Jestli toužíte přečíst si totožný komentář, ovšem s nádechem jiného člověčiny a jináč napísané, zavítejte k tomuto ----> TheDarKnig. V rámci sounáležitosti a správného ztotožnění s vesmírným charakterem celé ságy jsem se jala zhlédnout starou trilogii a kousek nové. Ten kousek byl jen proto, že se cítím býti jaksi student vysoké školy a chtěla bych se jím cítit i nadále minimálně do června, tudíž zbytek bez toho kousku dokoukám později. Podotýkám, že jsem již všechny díly viděla již jako malé štěňátko v kolébce (rozuměj, můj ctěný mozek byl natolik vyvinut, abych si všechny filmy mohla pamatovat a některé podrobnosti a nadále reprodukovat ústní formou - vtipy, tipy, triky). Nicméně jsem starou trilogií byla natolik uchvácená, že jsem se málem rozběhla do kina na nový díl a rovnou do promítací kabiny s touhou ukrást filmový pás a pustit si ho.... no tam, doma promítačku nemám. Nebojte, nestalo se tak. V žádném kině pásky nechybí. Někteří mí vrstevníci jsou jistě nespokojeni s absencí bojových a akčních scén, ale pro mě jsou tyto tři snímky vzpomínkou na dávná předávná léta. Proto jsem tedy doufala v to, že Abrams se oprostí od množství těchto bum prásk scén a zanese na plátno trochu té naivnosti a kýče. Jenže pak mi došlo, že kdyby byly Star Wars dle mého gusta (a též i TheDarKniga), bylo by nás pod promítacím plátnem pomálu a popcornáři by si nevydělali ten večer ani na chleba s máslem a se šunkou. Tudíž jsem vlastně i ráda, že je nový díl oblíben i teenagery, kteří si se samozřejmostí pustí znovu předchozí díly a zvýší se tak počet nás, fanoušků. A ještě tedy něco k tou filmu: kdyby mi někdo řekl, ať ho rozdělím na tři části, bude má práce rychle odbytá. Mám pocit, že na scénáři pracovali tři.... aha, ono opravdu.... tři lidé, kteří se zprvu nemohli domluvit, co všechno by rádi nacpali do sedmého dílu. A tak si ho rozdělili na tři části (totiž, tři lidé, jeden film, takže tři části) a pak se pomocí Síly, a též izolepa byla přítomna, snažili vše slepit dohromady. Jak se jim to povedlo, nechť posoudí ctěný divák a jeho dvě ctěné oči, které doporučuji na poslední minutu zavřít, neb je poslední scéna tak pitomoučká, až mě skoro nenavnadila na další díl. Což by ale pánové nechtěli, že....

    • 18.11.2015  21:47

    Aby bylo jasno, tři hvězdy patří zaslouženě Kellymu a Leslie. To kolem nich byla jen podprůměrná klišoidní americká produkce. Jednoho oblačného dne (místy s deštěm, vítr jihozápadní, bio zátěž na dvojce) si náš velevážený režisér sedl k černé kávě rozmýšlejíc se pouze nad množstvím kostek cukru, a napsal příběh milostného čtverce ve 2D (mám na mysli původní náčrt i výsledné dílo), kde je jediné překvapení (a zde jsem se opravdu pozastavila nad tím, že opravdu si na žádné nemohu vzpomenout) originálně zpracovaný popis charakteru děvčete (viráž přežila!). "A nyní přidám dvě stě vojáků tančících v obtažených kalhotách, protože to jistě zabere na slintající paničky v publiku, choreograficky ojedinělé číslo Kankánu, kde může mužské oko spočinout na růžových punčocháčů (které jsou asi tak sexy asi jako jablko v županu), a aby se umělci nenudili, namaluji jim díla současníků i nesoučasníků, které bude vytvářet jeden malíř, protože tím neztratím nic ze svého abnormálního rozpočtu, které mi pokryje to majstryškové dílko ke konci." Kdo se chystá zhlédnout, přeji Vám mnoho štěstí, připravte si piškoty (baletní boty pozn. autora) či špice (též baletní boty, vy nevzdělaná paka!), rozcvičte si bedra a ujměte se vedení té prapodivné plejády skotačících herců. Odstraňte z placu všechny ostré předměty a zavolejte mamince, ať připraví lékárničku. Dík.

    • 26.7.2015  10:34

    Když je v názvu filmu ,,labyrint,'' tak čekám, že se hrdinové budou proplétat bludištěm skrývající nejrůznější nástrahy a překvapení, majíc v sobě jakýsi logaritmus, toužící po rozluštění těmi, kdož prokáží jistou zainteresovanost. Rozhodně nečekám pár betonových stěn porostlých břečťanem (ano, sahal do výšky, ano, mohli jste přelézt zdi) a také čekám jistou prozíravost ve stavění výškových staveb (to abyste se, hlupáčci, podívali, co vás v tom bludišti čeká, že). A pokud je název obohacen o slovo ''útěk,'' tak tedy očekávám víc běhu za dobrodružstvím. Něco jako Forrest, když běžel. Něco jako Lola, když běžela. Něco jako skupinka turistů v lese, když uvidí šavlozubého tygra a jejich přirozený pud sebezáchovy - běh. Něco jako já, když si v hlavě vysním svůj budoucí běh nejlépe tak na sedm kilometrů. Nikoho pak pranic nezajímá, jestli jsem těch vysněných sedm uběhla, nikdo se nezeptá, jestli to byla alespoň třetina či snad čtvrtina nebo dokonce pětina, nejdůležitější je těch sedm původních. Protože snít můžeme o čemkoliv a kdyby mi někdo dal tak velký rozpočet, neuběhla bych ve svém filmu sedm, ale rovnou sedm set kilometrů. V příběhu bylo několik slibných momentů, kdy se zdálo, že tvůrci konečně přišli na převratný nápad, jenže v další minutě přišel jakýsi rozumbrada a celou předchozí snahu zhatil. Ať mi nikdo netvrdí, že za tři roky hloubání a bádání i ten největší hlupák nevymyslí, jak se dostat z vězení ven. Mechanické oslizlé hračky nerostou na stromech. Někdo je musel osliznout. A také bych čekala více oslizlých mrtvol. ,,Zemřel na osliznutí.'' Jaká to pěkná smrt i pro Amíka.

    • 22.7.2015  19:17

    Vždy mějte připravenou propisku. Protože když se Vás Jakob zeptá, jestli nějakou nemáte, dáte mu ji, i kdyby měla být vyrobena z Vašich vlastních kostí!!

    • 22.7.2015  18:58
    A co teď? (2011)
    ****

    Atmosféra Velkého sálu Thermalu v Karlových Varech je jistě odlišná od té, kterou máte doma. Skupina podobně smýšlejících lidí (pokud jste si nepozvali domů hordu kamarádů), kteří se po několika hodinách strávených ve frontě smějí v podstatě všemu. Naštěstí je zde humor na místě, načasované vtipy nejsou hloupé, občasné choutky filmu tíhnoucí k muzikálu lahodí sluchu a hašišovou písničku si všichni budete zpívat při odchodu z kina či gauče. Zábavný snímek, co pohladí po duši a mnohým z vás do ní také promluví a ukáže jiný pohled na neshody mezi muslimy a křesťany. Představte si svět jako jednu vesničku, kde jsou dvě náboženství rozdělena jen mezi muži. Stačí pár opiátových potravin a plán může začít. Za jednu noc jsou neshody vyřešené a lidé mohou žít spokojeně dál. Je to krásná pohádka a funkční v malých prostorech. Nezbývá než litovat, že takové praktiky nejsme schopni uvést do praxe globálně. Mezitím bych doporučila otestovat postupně vesničku po vesničce. Třeba se nám to za pár let podaří.

    • 27.1.2015  23:23
    Olga (2014)

    Jsem sice velmi náročný divák, ale na druhou stranu jsem vytrénovaná a odchovaná tak připitomělými filmy a seriály, že přetrpím cokoliv a hlavně většinu výtvorů dokoukám do konce. Špatný film se pozná hned na začátku a pokud mám to štěstí a jsem zcela při smyslech, jsem schopná onen příšerný počin vypnout při prvních záběrech, což se, doufejme, neděje moc často, celosvětová kinematografie není na zdaleka tak špatné úrovni, jak se všichni domnívají, jen musíte dobře hledat. Jenže tohle, tohle je opravdu něco strašného. Hodnotit ani nebudu, vydržela jsem skoro hodinu a to bych přeci neměla ani dovoleno hodnotit. A mimoto mám alespoň nějakou miniaturní sebekázeň, která mi nedovolí něco takového udělat, to bych se pak velmi dlouho sžírala a vyčítala si, při každém pohledu na profil. Ech, to trochu přeháním, ale jen pro ten dobrý pocit to neudělám. Ač bych to tu chtěla trochu srazit, muhehe. Olga Havlová je úžasná bytost, inteligentní, upřímná, statečná a tedy chvályhodná žena, která pomohla našemu státu se postavit na vlastní nohy a bez její podpory by jistě nebyl Havel Havlem. A my jí můžeme děkovat, ovšem nikoli dokumentem, ve kterém vypadá jako neuvěřitelně introvertní a skoro až neschopná manželka prezidenta. A mrzí mě, že to musím takto napsat. Nevím, co si režisér myslel při skládaní dokumentu, ale vážně ho podezřívám z účasti na drogovém sezení či dokonce na samotném propagování omamných látek veřejnosti. Po hudebním doprovodu jedné zábavní seance na Hrádečku, kde byla jen zpola slyšet originální hudba a hlasy účinkujících, jsem měla vážnou obavu o své chatrné zdraví (to víte, přišla rýma), ale hlavně o to duševní, jelikož si nejsem stoprocentně jistá svou psychickou vyrovnaností po sledování všemožných zavádějících či snad až monotematických snímků. Nejenže autor nectil odkazu různých známých Halvových, dokonce se snažil přimyslet si něco vlastního, co pravda nebyla. A výběr osob, které četly různé spisy a deníky, nebyl akurátní, jelikož ani jedna z vyprávějících postav nevěděla, že ''j'' se ve slově ''jsem'' prostě nečte. A pokud tento příšerný zlozvyk (a kdo uhádne, jaký politik se ho nemůže odnaučit?) nedokáže potlačit v jedné větě, kde se slovo objevuje kupříkladu šestkrát, jsem ( a nečtu ''j'') nucena s přílivem dalších okolností popadnout ovladač a vypnout televizor a pak s předměty doličnými mrštit o podlahu (u televizoru bych si to samozřejmě nedovolila, zítra mi dávají Mentalistu a zde vidíte, že ani já nemám příliš duchaplný vkus, za což se omlouvám, ale chyby dělá každý a já se jen divám, já nevytvářím). Styďte se, pane režisére, tohle nebyl dokument o Olze. Tohle byl film poskládaný ze záběrů, které nejenže do sebe vůbec nezapadaly, ale aspoň jste mohl vybrat ty, ze kterých se divák něco dozví, přiučí, zasměje či se snad dokonce (ale to bychom chtěli moc) i dojme. A u mě se ani jedna z reakcí neprojevila.

    • 25.1.2015  23:40

    První má myšlenka by ta, že jsem hned opravila mou matku, že ,,takhle se teda ta písnička nezpívá,'' že nezná slova ani melodii a vlastně nemá vůbec ponětí o klasických romantických písní čisté lásky. Jenže po úvodní znělce mi došlo, že debil jsem já a jelikož nerada uznávám svou chybu, zamumlala jsem něco ve smyslu, že jsem znala jinou verzi a tohle není ta, co je nejznámější. Jednoduše a prostě, krásně jsem se z toho vylhala a vyšla jsem z boje jako vítěz! Pak přišel další šok v podobě Elvise Presleyho ve výčtu herců, jelikož jsem opravdu netušila, že nagelovaný mládenec s kytarou kolem krku umí i hrát (tedy nejen na tu kytaru) a že umí i vcelku dobře hrát (na zpěváka) a že se umí i mírně rozčílit nad ukradenou slečnou. Pardon, nebyla kradená! Jenže tvůrci si ho propůjčili z jednoho prostého důvodu. Neměli nikoho, kdo by perfektně nazpíval písně. A tedy si dopomohli takto. Což o to, nápad a to byl dobrý, ale film jako takový nezachránil ani tancující Elvis. Z jednoduché zápletky dráma každým coulem Nu a když byl příběh nejnapínavější ( a já měla poctivě snědenou meruňkovou taštičku a jablečný závin), náhle jsem si vzpomněla na nedávný problém a to jest, kolik vlastně takhle stojí látky. To víte, občas večer dumám nad smyslem života. Takže já vlastně ani nevím, jak vlastně závěr filmu probíhal, jelikož jsme přemýšlela nad odpovědí, kterou mi jeden z mých rodičů zatvrzele odmítal sdělit. Jaký já to mám těžký život. A abych nezapomněla... Je s podivem, že bankovky pod vodou vydržely a okolí vlaku bylo tak krásně nasvícené, až to skoro vypadalo, že není točeno v ateliéru!

    • 25.1.2015  23:13
    Sia: Chandelier (hudební videoklip) (2014)
    *****

    Nyní nehodnotím hudbu, ale tanec úžasné mladičké tanečnice Maddie. Hudba se zde nemůže objektivně posoudit z prostého důvodu, nejsme přeci na hudební databázi. Či mě snad šálí zrak? Pokud máte tento pocit a jste přesvědčení, že je Sia geniální zpěvačka, stačí si poslechnout některé její koncerty naživo (za předpokladu, že účinkující i divák jsou na témže místě naživu), tam Vaše ctihodné ucho zjistí, tedy zaslechne její příšerně nedotažené výšky, přičemž se tento neduh snaží zakamuflovat tím, že ihned přejde k tónu dalšímu. Chudák Maddie, která má doufám hudební sluch, když u tedy tancuje, a musela si přetrpět pár takovýchto nočním (mých) můr. A ještě něco k samotné tanečnici. Ti, kdož sledují Dance Moms, což je zábava sice pod úroveň každého uživatele této databáze, ale povinnost pro všechny tanečníky contemporary (vynechejte řvaní matek na dcery a soustřeďte se na jednotlivá představení, zde nebudete vystaveni nebezpečí, že se psychicky zhroutíte pod nátlakem ječících opic, pardon, matek). V show můžete obdivovat různé taneční techniky a žánry a pro šťouraly, kteří třeba nevěří, že si celou choreografii vymyslela sama, je celý pořad důkazem. A pro ještě větší šťouraly, kteří tvrdí, že je celý klip pedofilní, vulgární a celkově neslušný či snad dokonce nepřístupný mládeži do osmnácti let a poukazují na úbor malé dívky, mám připravenou pravou pěst mířící do břicha či do brady, jak je ctěnému provokatérovi libo, a jakmile je tato akce vykonána , doporučuji onomu chudákovi s půlkou žaludku či bez spodní čelisti (jak je ctěná libost, stále je to ta Vaše první volba) zhlédnout jakékoliv taneční představení. Budete velmi udiveni, ale tento dres se opravdu nosí!! (Zkoušení na vlastní nebezpečí). A jeden dodatek: kdyby existovaly nejoblíbenější klipy, jistě by tento kraloval na přední příčce. Tedy by byl nejvýše. Úplně nahoře. Byl by první. Něco jako Královna krásy. Tedy jen v nějakých státech. Takže v tom žebříčku velmi vysoko. Jestli chápete, co tím myslím.

    • 10.8.2014  18:23

    Pokud (dvacet) jednička byla ''úplně skvělá a naprosto boží,'' pak pro (dvacet) dvojku nenacházím slov a s nostalgií (ano, viděla jsem film před pár hodinami) vzpomínám na ''totální úlet,'' kde Channing je ještě roztomilejší a parkurovější a Jonah už není příliš slizký. Jenom trošku. Příběh není nijak zvlášť originální, soudě dle prvního dílu, ale všichni jsme to čekali a co jiného se dá vymyslet dvou chlápkům pracujících u policie, kteří na všechny školy budou přestárlí? Na druhou stranu je výborné, že tvůrci budou moci vyššího věku obou představitelů využívat i nadále, jak sami řekli ,,jsme na tohle moc staří.'' Což nevadilo, zvládli pár kaskadérských kousků a pokračovali v krasojízdě. Jak bylo zmíněno, příběh byl velmi jednoduchý, zato se scénárista snažil přidat více vtipných částí, oproti předchozímu dílu byly mnohem promyšlenější. Tlachat dále nebudu, stále čekám, že by mě napadlo něco nadmíru vtipného, abych tím vyjádřila celý film (ehm, ehm), koukám, že stále nic, tak tedy mohu ho jen a jen doporučit. A ti, co ho viděli v letním kině na Filmové noci (či víkendu, říkejte si tomu, jak chcete...) zažili asi tu nejlepší atmosféru, jakou bychom si u 22 Jump Street mohli přát!

    • 22.5.2014  10:55

    Elsijpoiwnhovnovoeqnx. Nebo. Epwkniefpienrvoůadnailsijoúvvevvgnjmum. Ne, nepřešla se mi po klávesnici kočka (ač to velmi ráda dělává). Jen se snažím vystihnout mé převládající pocity při sledováni Waltera Mittyho. A zde je překlad: Eyjafjallajökull. Ano, je to ta sopka na Islandu. Ne, nebyla jsem ta. Ne, nechci se tam podívat. Nemám totiž ráda zimu. Ne, nevím, proč by měl být Walter Mitty tak zajímavý. A ani nevím, co to popadlo Stillera režírovat film, kde chtěl spojit dokumentárno-fantastično-romantično-technično a komediálno. Jelikož! Jelikož, pane Stiller, vy nemůžete pracovat s intelechtuálními dialogy. A ani nemůžete předstírat, že jste kdovíjaký dobrodruh, jež se hrne za dobrodružstvím a poslouchá pseudochytré výlevy fotografa, který se raději dívá, než fotí. Takže... Cože?? Když čekám několik dní na výborný záběr, tak pak sakra fotím a nehraju čutanou s pofidérním míčem!! A krom toho si myslím, že to stejně byl ananas. V Himalájích. Ano! I takové věci se dějí! A co by se dít nemělo? Míchání žánrů kýmsi, kdo ještě před pár lety lízal něčí *** někoho a nechával si dělat účesy ze svého ***. Celou dobu jsem jen dumala nad tím, kdy podobné ''ptákoviny'' přijdou a kdy ona linie příběhu sklouzne z průměrného ''béčka'' do kategorie ''péček''. A ono nic, ejhle! Takže pokud čekáte nějaké ty prasečinky, žádných se nedočkáte (vy perverzní, šovinistická hovada!) a pokud patříte do skupiny, která chce zhlédnout onen slavný intelechtuální film plný filozofických průpovídek a zamýšlením se nad smyslem (či nesmyslem) života a jeho podobného, sáhněte raději jinam. Sáhněte raději do filmografie jiných tvůrců, kteří mají inteligenční kvocient (alespoň) nad pásmem idiocie a nemusí předstírat dobrodružné a odhodlané pohledy jen proto, že nepotkali Strasberga. Tož jsem si myslela, že si takhle jednou hezky dopoledne zalebedím s filmíkem a dečkou v křesílku, ovšem toto antidílo mě alespoň utvrdilo v tom, že bych mohla vstát a začít něco dělat, protože jak tak koukám, tady je to opravdu ztráta času. Tak si básněte a předstírejte, jak to máte v hlavě srovnané, milánci, a buďte od té lásky a nic netočte, ju?!

    • 11.5.2014  19:01

    Může se prozradit, že tento film byl promítán na... Ne? Nesmí? Aha... Tak pardon. V tom případě budu muset vymyslet něco úplně jiného. Škoda. A mohlo to tu být tak dlouhé! Vlastně, dobře pro vás, vy nic netušící hodnotitelské hlavy. Inu, podobenství je to. A já se přiznávám, já jim nerozumím. Stejně tak nerozumím tomu, co kočky mňoukají, stejně tak nerozumím tomu, proč je nenormální nosit s sebou ''kapesní'¨sprchu a také nerozumím tomu, proč tomu všemu nerozumím. Rozumíte mi? Myšlenka hledání Půjčovny koček je sice moc pěkná, ale... kdo si dobu nezažil a kdo předem nevěděl, o čem to vlastně má celé být... tak prostě nepochopí. Tím se tady snažím ospravedlnit mou maličkost, jež je evidentně velice šokovaná, poněvadž si právě přečetla obsah a nyní chápe vše. Ale úplně vše. Vlastně se teď cítím, jako jedinec pozorujíc Schrödingerovu kočku. A já tedy prozřela! Sledování filmů, kterých nevíte pražádnou informaci, je něco úplně jiného, jako sledování stejného díla s absolutním povědomí onoho celého. AHA! Liší se pak celé ''sledování''podruhé? jistěže ano. Díky, vážení, za Vaši přízeň, právě jsem vám vysvětlila to, co všichni vědí už dávno. Jenže! Takoveé podobenství je potřeba sledovat nejméně nadvakrát. A tady Vám všem doporučuji mou metodu. Nazveme ji třeba ''Elfíkova metoda sledování podobenství.'' Tu Vám nyní propůjčuji, neušpiňte ji, chovejte se k ní jako k sobě vlastnímu, nenechávejte ji nikde samotnou, nenoste ji na moc dlouhé cesty (maximální délka trasy je cca100 km, takže to snad zvládnete do varů), nepomlouvejte ji, když bude krapet protivná a hlavně ji používejte k potřebám určeným pro metodu. Tu mou. Výhradně za nočního světla! je náchylná na sluneční svit, děvenka moje starostlivá. A ještě o jedno Vás poprosím. Proces předání musí probíhat za ''filmových'¨podmínek, jež jsou přítomny převážně na půdách akademických, vesnických a Vašich domovů. Děkuji. -----Toliko od nasraného Elfíka, že nepochopil.-----

    • 21.4.2014  18:07

    Ech, jak hodnotit toto dílko, když jsem se narodila o skoro devadesát let poté... Dovoluji si podotknout, že je Loupež velmi statická. Ovšem, detail byl vynalezen až pár let po Porterovi, není se tedy čemu divit. Ale proč, proboha, mají všichni ''umírající'' ve filmech tendenci se najednou vztyčit, chvíli v této vzpřímené pozici zůstat a poté s vyvalenými kukadly a výrazem ,,ach, to nééé!!'', úslužně padnout k zemi? A ještě třešničkou na dortu zůstává fakt, že onen ležící chudák zapomene povolit paže, tudíž mu pak velmi šrotuje, zda je má nechat či nemá spadnout. A pokud to udělá, hlavně, aby to bylo co nejpomalejší a nejnenápadnější! Na druhou stranu obdivuji zápal herců a neherců, s jakou vervou se pustili do natáčení takových nebezpečných scén, jakožto kupříkladu bláznivé honičky na koních. Ten co spadl, si sakra rozmyslel další spolupráci s Edwinem. Byla šance jedna ku deseti, jestli ho jeden z bujných ořů rozšlape na kaši. Nicméně, film je přeci jen z roku ''dej sem chleba'' a já tedy s klidným svědomím mohu dát tři hvězdy. Pochopte, Meliés a bratři Lumiérové byli kapku působivější.

    • 29.3.2014  18:30

    2014: Filmově Kávový Míting. Že nejsme z čokolády, to vím. Že opice nebyli lidé, také vím. Že jsem nepotkala barevnou díru vím též. Ptám se tedy, zcela upřímně a nenaivně: ,,pochopili jste, co se nám Kubrick celou dobu snažil říct?'' Já totiž ano. První byla čokoláda!

    • 21.3.2014  20:50

    Fialová, žlutá, hnědá, růžová. Bílá, hnědá. Černobílá? Modrá, zelená, červená. Tyrkysová? Ano, to jsou, dámy a pánové, barvy. Jste tu správně. Pokud si chcete přečíst něco, co vás odradí od zhlédnutí hotýlku, jste tu blbě. Vy šovinistická a nekulturní hovada, cožpak jste si nevšimli těch hvězdiček hore?? A podívali jste se nyní? Ano? Převelice vám tedy děkuji (následuje mrknutí jedním očkem a rozzářený úsměv, jež je hodný jen námi zasvěcenými).Ty barvy, vy, kdož jste tu ještě zůstali, se objevují ve filmu, o němž je řeč. Psáno, tedy. A nejen tyto barvy! Ne, vážení! Ještě další! a to právě dělá z tohot snímku tak unikátní dílo! Barvy, říkáte si, jen světlo, které prochází vaší ctěnou sítnicí. Ale! Toto jsem Barvy Wesovy! Ty nejsou jen tak ledajaké. On s nimi pracuje, on s nimi dotváří to prostředí Prahy a Karlových Varů (a pár dalších evropských měst, jež nejsou hodna jakýchkoliv zmínek...). On je bere jako součást scény, jako něco předůležitého, jako kdyby na tom závisela minuta záběru! A ono také závisela! A víte, s kým si ty Barvy jsou ruku v ruce? S kamerou! Ano, s Kamerou! Ta, jež se vzdaluje, jen když se MÁ vzdalovat, mění, když je POTŘEBA, aby se měnila a ukazuje našemu ctihodnému oku detaily, kdy MUSEJÍ býti ukázány! Omluvte mne, ze samého nadšení mi tady přeskakuje caps lock... Nicméně, Wes je génius, který nemá na tomto svět obdoby a pokud si bude držet Roberta Yeomana, tak... já budu psát takto přihlouplé komentáře o tom, jak jsem nadšená z vizuální stránky filmu. Gratuluji!

    • 27.1.2014  18:32

    Vážně, přečtěte si knihu!

    • 25.1.2014  22:04
    Gravitace (2013)
    ****

    Cože? Já na to mohla do kina na 3D?? Proč mi to nikdo neřekl? Proč mě tam nikdo nevzal? Aha, už vím. Pokud bych byla na Gravitaci v kině, pravděpodobně bych se samým napětím třásla, nedýchala, když nedýchali ani všichni herci, narážela do různých objektů, málem bych umrzla a následně bych samým žárem shořela na prášek (do pečiva), lezla bych po nábytku a seskakovala z vyvýšených míst, hablaría chino (hukiki, nakiki, suzuki, motiki etc...), zadržovala bych dech, létala, přehazovala drátečky, strkala do všech a všeho, chytala se provázků, hrála si na provazochodkyni, gymnastku a zírala na obrázky vesmíru. Z Googlu. Zatímco já jsem JEN nedýchala, držela se křečovitě stolu, otevřela si okno (podotýkám, že je venku mínus deset stupňů!), na chvíli zfialověla, nechala ukápnout sélzičku (no, skoro), hablé chino, pokoušela se vylézti na knihovnu, pak zjistila, že by mne stejně neunesla a tak se zklamaně zavrtala zpátky do křesla a do konce filmu už byla úplně, ale úplně zticha. A ještě mezitím jsem propadala trudomyslnosti a štěstí. Zároveň a střídavě. Jestli vy rozumět, co já říkat. A ještě s něčím se vám svěřím: celou dobu jsem hloubala nad tím, jestli nastala doba, kdy už filmy nebudou na Zemi, ale přesunou se nenávratně do jiných světů do vesmíru. Vás už nebaví dívat se na tu modrou kouli? Chcete se dívat (ehm) na jiné? Ale jen výborné, že jednu takovou podobnou má teď Alfonso Cuarón. Mám na mysli tu modrou. Tu, na kterou jsme se teď tak dlouho dívali...

    • 17.1.2014  17:59
    Madagaskar 3 (2012)
    *****

    Ra da da da da da da da CIRCUS da da da da da da da da AFRO circus afro, circus afro polka dot polka dot polka dot MOVE IT! Absolutně božííííí!!!!

    • 6.1.2014  19:19

    V porovnání s o dva roky starším Kabinetem Dr. Caligariho (jež je považován za první filmový horor), je Nosferatu nepřekonatelně lepší po několika stránkách. První, a tou nejdůležitější, je fakt, že sám Nosferatu je opravdu strašidelný, zatímco Cesar, spáč doktora Caligariho je až směšně unylý a fádní. Jeho namalované oči působily spíše komicky, až ''cirkusácky''. Žádný děs z něho nešel a ani z jeho opatrovatele. Nebo, máte dojem, že vás děsí brýle a černě podmalované oči? Opravdu? Nu, v tom případě se nedívejte na horory. Ale v kreslených pohádkách jsem něco podobného viděla, myslím.... Zatímco Nosferatu vzbuzuje až posvátnou hrůzu, pouhým vcházením do dveří, které jsou ale akurátně velikostně dostačující. Pochopili? Škoda jen, že je film němý, bylo by úžasné slyšet z upírových úst ,,ta má ale krásný krk!''

    • 27.11.2013  16:31
    Zajati v Angole (TV film) (2009)
    ****

    Z hlediska dokumentárního není tento film nijak výjimečný (tedy, nedonutí vás vstát ze židle a zařvat ,,sakra, to je tak strašně smutný, jak to, že to nikdo neví? Proč jim nikdo nepomůže??,'' pak se onen dotyčný přidá k humanitární organizaci či založí svou vlastní, ujme se opuštěného zviřátka, přispěje bezdomovcům a smaže pár grafitů. Jo, já se ptám, proč to neděláme jen tak...?!), nýbrž je ojedinělý tím, že se o této události nikde neví a ti, co ji pamatují ji zřejmě moc nešíří dále. Nebýt Mančušky, širší veřejnost (a tím myslím teď mladší generaci, starší ví své) by se o tom nedozvěděla. Díky tedy za to. Avšak, mám pár výhrad. Konec nemusel být tak přehnaně sentimentální a onen pán, který se vydal do Afriky zavzpomínat, by měl navštívit rétorického poradce, jelikož jsem mu nevěřila ani ň z toho, co prohlašoval. Ani slza mu neukápla! Škoda, že nemohu porovnat s filmem Angolský deník lékařky, jež je určitě o stupeň výše. Alespoň tedy dávám natolik vysoké hodnocení, kolik si cením jen nápadu vytáhnout ''staré'' drama o únosu československých občanů. A také proto, že se mi líbí, že mohu pohnout s celkovým hodnocením (hehe), jelikož čtyřicet uživatelů opravdu není mnoho...

    • 6.11.2013  17:41

    Pan Uherman se rozhodl poctít svět svým dalším epickým dílem, kterým si chtěl získat mladší diváky, jež nečtou světovou literaturu nebo v lepším případě alespoň předstírají, že ji znají. Pro tato nekulturní hovada je jistě Velký Gatsby jako pohlazení po duši. Že bych přehodnotila své oblíbené uživatele? Proč se to tu tak červená?? Evidentně budu také muset přehodnotit vztahy v mé třídě, všichni jsou z tohoto kýče tak nadšení, že se rozhodli udělat na toto téma stužkovací večírek. Můj plán tiše sedět v koutku a neříkat žádné připomínky ,,a tohle je blbě, tak to nebylo'' krachl hned po návrhu na pozvánku. Ani Vám nebudu říkat, co bylo za problémek, ještě by si to někdo přečetl a měla bych po žížalkách. Resp. bych měla po rautu, který je tak děsivě drahý... K filmu! Pokud se zplácanina dá považovat za film. Uherman má rád barvičky. Víme. Má rád rychlou kameru. Víme. Má rád vyumělkované kostýmy. Víme. Také má v oblibě velká honosná sídla. Také víme. Jelikož my všechno víme, proč se o tom přesvědčovat ještě jednou? Krom oněch zmíněných věcí můžeme obdivovat profesionální nehraní Leonarda DiKapra, děsivý hysterický pláč Káry Mulligan, kterážto je bez make-upu vážně příšerná, až jsem se jí lekla a pak ti, kdo sledují film s dabingem nebudou ušetřeni homoušského Tobeyho a uřvané malé holčičky na konci. Tohle všechno bych přežila, ale jakmile osazenstvo Gatsbyho příbytku začalo ''tancovat'' moderním natřásáním čehokoliv na hudbu, která nyní vevodí všemnožným radiím, myslela jsem si, že se rozbrečím. Nakonec jsem se samou žalostí nad neskutečným kýčem nerozplakala, nýbrž jsem mrskla vámi nenáviděné jednohvězdičkové hodnocení (a to jsem se totiž slitovala nad těmi penězi, které byly vloženy do této, jak to nazvat, srajdy??). Nejenže jim nešlo ani to natřásání se, ale NIKDO netancoval swing, lindy-hop či charleston a to, dámy a pánové, tyto tance byly pro dvacátá léta charakteristické. Toho si opravdu nikdo nevšiml? Byli jste snad zaslepení onou ,,pompézní vizuální blýskavou nádherou''? Nikomu nevadí, že se Fitzgerald obrací v hrobě a otevírá víko, aby si mohl pořádně lítostně zařvat do ticha dne/noci?? Ne? Aha, vy máte puštěný ten nabubřelý soundtrack, já zapomněla...

    • 16.10.2013  16:38

    Červený? 74%? Zbláznili jste se všichni? Posedla vás snad upírovská mánie typu Stmívání? Či máte doma kostým Draca? Vyrostly vám špičáky? Někdo vám daroval pláštík? Umíte se měnit v netopýra? Máte kamaráda Frankensteina? Nesnášíte oheň? Bydlíte v Rumunsku a leze vám to na mozek? Navštívili jste jeho zámek a změnili jste trvalé bydliště? Zavíráte se večer do rakve? Máte alergii na slunce? Vycházíte ven jen večer? Jste přespříliš bledí? Je vám víc než 120? Ne? Ne, ne a ne! Pokud je vám ovšem méně než pět, tak potom vše chápu. Ale dosti pochybuji o tom, že na čsfd je zaregistrovaný někdo, kdo ještě nemá na háku ani malou násobilku. Pokud ovšem někoho takového znáte, pošlete mi kontakt, ráda bych s oním dotyčným zkonzultovala jeho nejoblíbenější animované filmy. Předem děkuji za tipy. Ovšem o této, slušně řečeno, srajdě, mluvit nebudu. Stačilo mi, že jsem byla naštvaná od prvních pěti minut. Animovaný film určený především pro dětské diváky nemusí obsahovat fekální humor, postavy se nemusí pitvorně šklebit, nikdo nemusí nic ''rozpalovat'', všechny postavy nemusí být hodné a přestaňte už narážet do skel, prosím. To všechno dávno vyšlo z módy. Táák, děkuji Vám, pane Tartakovksy (vážně? Tatarka? Ne, zní to jako nějaký sýr....), právě jste mi zhnusil parodující animáky. Nechte ubohého Draculu žít, ano?!

    • 31.8.2013  21:31

    Léto 2013 se mi jeví také jako poněkud nešťastné, nyní máme ledových 12 stupňů. Ale ať je šťastné či nikoliv, shledávám čtení Vančurovy knihy a následné zhlédnutí Menzlova filmu velmi obohacujícím, ač se kniha nečetla nejlépe. Úvodní věta, kterou zná jistě každý, je vyřčena mistrem Hrušínským tak dokonale, že by zbytek filmu on sám mluvit nemusel. Naštěstí pro mne a jistě i pro mnoho z vás bylo nádherné poslouchat jeho další věty i souvětí od dalšího mistra Brodského. Slova jim pasovala tak výborně do huby! Nicméně, dokonalost Rozmarného léto není třeba více vychvalovat, odebéři se tedy k příjemnému strávení posledních dní léta. Snad se nám způsob letošního ještě vylepší, stačí jen doufat!

    • 28.8.2013  15:07
    3-iron (2004)
    ****

    K vysvětlení použiji větu na obale: ,,Nic není tím, čím se zdá být''. Ti, kdož nemáte originální DVD, jest Vám to velmi na škodu, jelikož nemůžete tu větu vyřknout. Ono je totiž nesmírně praktické kupovat si filmy v originále, já využívám sleviček a občas trefím na kvalitní film, který mě stojí deset káčé. A tak jsme natrefila na tento. Troufám si tvrdit, že je to nejlepší Kid-Dukův film, ač jsem jich neviděla mnoho. Jakkoliv se mi snímek líbí, nemůžu mu přijít na jméno. Doslova. Je to ,,bin žip'' či ,,bin jip'' nebo snad ,,free ajron'', což ovšem nechtěně připomíná ,,ajronmena''. Nebo nejlépe krásně počeštěně ,,tři iron''. Já mu tedy říkám ,,ten, co má na obale tři lidi na zeleném pozadí. Co já vím, co je to za kytku....'' Nicméně, je to veledílo, o tom nemůže být sporu, naštěstí pro mne ubral Kim brutality, za což jsme mu nesmírně vděčná a přidal trochu černého až absurdního humoru. A také trochu toho tance. Dalo by se hovořiti i o nadpřirozenosti. Jen mě trochu mrzí, že se větší část odehrává bez hudby a tu já potřebuji všude, přeci jen mlčenlivé filmy jsou smutné a pošmourné. Ehm, ano, pošmourné. Tím nemyslím němé a... ano, jsem psychicky zcela v pořádku. Jen mě nechte prosím chvíli rozjímat nad krásou neviditelnosti dvojsmyslnosti. Smyslnosti??

    • 17.7.2013  16:51

    Malý poznatek na úvod: Johnny Depp je strašně maličkej! (A je zajímavé, že má stejnou velikost bot, jako Armie Hammer. Jen nemá tak šíleně bělostné zuby, jak by se na indiána slušelo, že...). Pokračujmež bez jakýchkoliv zmínek o ústní hygieně všech představitelů. Gore Verbinski si zakládá hlavně na napínavém příběhu, jak už doložil hlavně na Pirátech. Do Osamělého jezdce se snažil přenést nejen tu atmosféru, ale i pár herců, bez kterých by to, přiznejme si, nebylo ono. Pan Tonto, který je evidentně opravdu tonto, když věřil ,,bílým lidem'' a přiteplený kovboj se slunečníkem, který později Tonto podědil. Příběh indiána s hladovým ptákem na hlavě a jeho společníkem, mužem v masce je věru přitažlivý, ale jen do té chvíle, kdy jim obávaný zločinec, kterého chytají skoro tři hodiny, prchá a prchá a poté zase prchá. Naskytly se chvíle, kdy jsem vážně přemýšlela, že vlezu na plátno a toho Butche (ještě k tomu v češtině nesprávně vyslovovaného) chytím a sním. Neudělala jsem to, ačkoliv jsem byla hladová, poněvadž mi na popcorn nevyšly penízky. Skupovala jsem totiž filmy, ale to je jiný příběh. Osamělý jezdec má bezpochyby krásnou hudbu, výborné herce (neopomeňme HBC!), přenádhernou kameru (vážně, záběry byly perfektní), vcelku akurátní vtípky (až na některé, mírně přisprostlé a ty já nerada, poněvadž zastávám ten názor, že se filmy bez těchto obhroublých žertů obejdou) a dále také kostýmy, když už nemohu nic jiného vymyslet. Největším mínusem je dlouhá stopáž, ti dva kumpáni stále někam jdou, navzájem si zachraňují životy, až si říkám, že mají devět životů. Jo, jako kočka, jako kočka… Zpočátku to vypadalo, že snímek bude směřovat k něčemu nadpřirozenému, až mystickému, jako to bylo u Austrálie. Ovšem indián sem tam něco pronesl, a pak na vše pozapomněl. Škoda. Budu spoilerovat, když vám povím, že to mělo otevřený konec? Už je na to stejně pozdě, smůla… Ten jsem ale v podstatě nepochopila ani já ani bratr. A já nerada, když mi na filmu něco nesedí. Tak mi dejte vědět, jak jste pobrali stříbrnou nábojnici, ju?!

    • 28.6.2013  17:13

    I přes skutečnost, že se jedná o další film zaměřený na středoškolskou mládež (fajn, do ní sice také patřím, ale těmto filmům se zásadně vyhýbám a to už několik let. A daří se.), je překvapivě vynikající... Hlavní hrdina je sice zakomplexovaný outsider, který prahne po popularitě, ale jde na to velmi inteligentní cestou. Relativně. Chytré zařazení předávkování se prášky hned na začátek navede diváka do té správné ',,všechno vám žeru'' nálady. Tu pak podporuje nesmírně sličný ředitel školy (ale vážně, mít někoho takového za ředitele střední školy? Opravdu? Nežiji ve špatné dimenzi? Proč ten náš je tlustý, starý a neschopný nešlapat si na jazyk??), jeho kapánek děsivá dcera, které se libí Shakespeare (ještě jednou: vážně? Puberťačka se zálibou ve čtení Shakespeara) a připitomělý kamarád z autobusu, která nosí po kapsách lízátka. Tož to jsem vyjmenovala skoro celý ansámbl, kterýžto vévodí této skvělé, oddychové komedii, na kterou se musíte podívat, ať máte drogy rádi či nikolivěk. Doporučuji zkusit se předávkovat. ne úplně, samozřejmě, jen do té míry, abyste byli schopni hrát na klavír a přitom řvát ,,new mediciiiiiiiiine'' kývajíc se ze strany na stranu. Navnadila jsem vás dostatečně? Nebo snad vy rádi dívání se na trička Lacoste??

    • 20.6.2013  21:40
    Čelisti (1975)
    ****

    Šupky dupky číst Enšpíglův komentář!

    • 14.5.2013  21:20
    Le monstre (1903)
    *****

    Strašně srandovní počin, tohleto!!

    • 19.4.2013  21:28
    Iron Man (2008)
    ***

    Normální klasickej Golem. Jeden nechutnej americkej žvanec s masiči uvnitř, holka s hroznym dabingem a rozbitej auťák. Že si dělali škodu. Lampu v hrudníku mám taky. (Divíte se, proč jsem přešla do nespisovného a skoro až vulgárního slangu? Nedivte se).

    • 5.4.2013  23:30

    Tak hele, Batmanku, to, že máš plášť, tě neopravňuje dělat si ze mě takovouhle srandu. Nejdříve komiks, pak (když pominu kreslený seriál či menší prvotiny) přijde Burton, který stvořil něco tak krásně barevného, s takovou imaginací, až oči přecházejí. Ty jsi měl pás, krásný auťák (ano, dávám přednost tvému prvnímu, to druhé je jen krabice, co sice skáče, ale dojem neudělá, hlavně když není tak aerodynamické, jako to původní...), krásný hrado-domko-zámek, krb a holku. Batmane, č.2. Ty máš aspekty totožné, ovšem detaily jiné. Dům jsi nám neukázal (a já chtěla vidět jídelnu!), tvá holka byla mírně flegmatická vůči všem tvým pokusům si ji získat (,,všichni jsou blázni, jen já lítám s pláštíkem!'') a tvůj nepřítel byl fousatý chlapík, co se nedívá kolem sebe. A že se mu to sakra nevyplácí! Pokračuji ve výčtu, Batmanku, ty jsi mě totiž zmátl. Těmi všemi svými převleky, nejdříve se strojíš za Michaela Keatona a teď jsi Bale, jednoduše a prostě jsi nám zvošklivěl. Inu, chlapče, něco mi tam chybělo. Chyběl mi výraz pod maskou, chybělo mi napětí (asi vypadám jako blázen, když toto tvrdím...), chyběl mi šikovný scénárista/škrtač, který by vyškrtl některé zbytečné postavy a nahradil je normálními živoucími smrtelníky. Vše, co si pamatuji, jsi jen ty, v ohavném plášti, co se pořád zasekává někde na střeše, temné, velmi temné scény, divné, pomalu se bortící kulisy, nic normálního, málo hor a tak bych mohla ještě pokračovat vcelku dlouho. Nechtějte... Zpočátku jsem se domnívala, že mi něco mohlo předčit Batmana od mistra B., ovšem nikolivěk. Evidentně zůstanu u tebe, líbí se mi totiž tvá ouška (na masce). Jsou špičatější.

    • 5.4.2013  15:27

    Nepřestávej, jdi do Snickers. A pak do černé díry!

<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace