monolog

Víte, co je zvláštní? Že jsem Robocopa 1 vlastně kompletně viděl až letos v roce 2007. Nikdy dřív jsem se k tomu nedostal, vždycky mi do toho něco přišlo, nebo zrovna nebyl nikde po ruce a nebo jsem ho viděl jen určitou část. Přesto je to zatraceně dobrej film. Spousta krve není nijak přehnaná, Detroit je tvrdý město, a kromě počátečního masakru policisty Murphyho, který je brán dost nadneseně (říkejte si co chcete, ale nikdo neustojí třicet střel z brokovnice, to by padl na zem po první ráně) a naturalisticky (po třiceti kulkách se té krvi vlastně ani nemůžete divit), jich nijak extra moc neuvidíte. Celkově je to zábavné akční SF béčko, s dobrými hereckými výkony a hodně sympatickým Peterem Wellerem. Jeden z dalších kultů, které se sice s postupem let s dalšími pokračováními stále víc rozmělňovaly, přesto kultem zůstaly. Robocop je totiž sympatičtější jak vychlazená skotská uprostřed pouště už jen proto, že je to dosti brutálně zavražděný policajt, co měl rodinu. Hlavní hudební motiv zná každej a je to jeden z těch motivů, který vám stále zní v hlavě (hrdinská hudba jako třeba v Conanovi nebo Predátorovi). Nostalgie se u mě nekoná, a přesto se mi Robo dost líbil.

Harry Potthead nebyl první a nebude ani poslední. Prostě měl jenom nejlepší reklamu a to je všechno. Když se mě při matuře z češtiny profesor zeptal, jakej je rozdíl mezi Tomem Sawyerem a Harry Potterem jako knihou, málem jsem ho zlíbal. Harry Potter je totiž jenom zábavná komerční sračka bez hlubšího významu, o které už dnes po třech letech vím jen to, že jsem ji četl, ale nic víc. Čarodějnice školou povinné jsou zábavný fantasy seriál, který je sice možná občas trošku dětinštější, než si to naše hyperrealistická filmová společnost žádá, přesto je zábavný. Co se týká plagování, pokud někdo plagoval, tak Rowlingová, protože tenhle seriál je podle série knížek pro děti napsaných aspoň před dvaceti lety a v Británii velice oblíbených (o čemž svědčí i první zpracování Nejhorší čarodějky z roku 1986). A plagování by to klidně mohlo být, když se podíváte na všechny ty společný detaily a že v jednom starším fantasy filmu (+-90) se hlavní hrdina taky jmenoval Harry Potter, zajímavé, že? Nejsem vyznavačem ani zatratitelem Harry Pottera. U prvních čtyř dílů, který jsem četl, jsem strávil příjemný čtyři dny, jenže mi připomínají trošku podivný trip. Vím, že jsem na něm byl, vím, že byl zábavnej a příjemnej, ale to je všecko, o jeho průběhu nemám ponětí. ČŠP je určitým spojníkem toho, co se může dít, když Harry Potter nebojuje proti Voldemortovi, co se děje na "normální" čarodějnické škole během školního roku. Osobně se mi ten seriál vždycky líbil a měli i docela humorné vysvětlení, proč si hlavní záporná hrdinka neustále vyměňuje své herečky. Proto, i když je to TV formát a tedy horší triky, dávám tak vysoký hodnocení.

Naprosto bombastickej pravděpodobně amatérskej kraťas. Nejlepší parodie na akční vyvražďovačky. U těchhle kluků by se měly velký studia učit, jak točit nejen parodie, ale i akčňáky. Na jejich možnosti to je prostě neskonale skvělý dílo. A i na možnosti velkejch studií. Kam se hrabou všechny nový akční mlátičky. Vedle tohoto skvostu je i ten Crank břečka. A i když je to krátký a vlastně ani moc děj to nemá, režijně i herecky to zatraceně dobře zvládli, vypíchli přesně ty blbosti, co do nás americký velkofilmový vraždírny pořád hustí a dokázali je ukázat s nadhledem. Jeden z nejlepších filmů, jakej jsem za poslední rok viděl. A stoprocentně nejlepší amatérskej film, jakej jsem kdy viděl. A vidět můžete i vy :) a baffte se třeba o tom, kdo má lepší kost, čí šéf je větší pes, kdo je héski studenej čumák nebo která kolegyně je pěkná čubka.

Vtipná mafiánská zábava, kde se střetávají dva naprosto rozdílné světy a tak je od začátku jasné, že Aristotelova tragická struktura (expozice> kolize> krize> peripetie> katastrofa) nutně musí nastat, přestože to je komedie a s trošku jiným významem, než původně Ari zamýšlel. Některé vtípky dělající si srandu z klasických klišé mafiánských filmů (třeba požár v Sotheby's, mluvení atp.) jsou dokonalé a majitel galerie Hugh Grant s tím svým upjatým nešikovným minimalismem jde krásně do kupy s Caanovým uvolněnějším mafiánským bouchačem (kterýho si naštudoval už v Kmotrovi). S blížícím se vyvrcholením sice humor trochu ztrácí dech, ale přesto není vůbec špatný (třeba scény s umělou střelbou a výměnou košile mě dostaly). No a Jeannie Tripplehorn, přestože zase v tolika filmech nehrála, tak si mě dokáže získat všude. Přesto si myslím, že nejlepší je první přibližně půlka, než umře jeden talentovaný malíř s nadějnou kariérou. Nejlepší je, že spousta vtipů má i pointu a některé vtipy dají vzniknout jiným. Zábavná komedie pro celou rodinu a to i když se tam střílí a teče krev.

Tak tenhle film je prostě jedna velká akční jízda, jedna dlouhá nabušená mlátička, adrenalinovka, hořící panák Absinthu s kouskem karamelizujícího cukru, jízda z prudkýho kopce bez brzd a záchraných pásů ve staré roztřesené fordce. Stathamovi drsňáci jsou sice všichni na jedno brdo, ale pokud je ten film opravdu hodně akční, dost humornej a ne úplně bezduchej, jde o dobrou zábavu. Crank si mě získal hlavně tím, že některý klasický klišé akčního žánru prostě staví na hlavu a dělá si z nich viditelnou legraci. No, radno zamýšleti se ale nad obsahem není. Proč? Je tu spousta hloupostí, některý chování postav je nelogický, taky určitá nezničitelnost hrdinů je přehnaná. Pokud má tenhle film něco společnýho s Hlásím svou smrt ať už originálem nebo remakem, tak je to pouze hlavní motiv smrtelné otravy a snaha pomstít se svému vrahovi (původně to bylo najít svého vraha). Konec je tomto žánru dost nečekanej a oproti jiným podobným koncům je dost nápaditej. Sice film občas trošku skřípe, chvílemi to už začne trošku nudit, a občas vám připadne trapný, že by se hlavnímu hrdinovi zvedal adrenalin ve chvíli, kdy trochu šlápne na plyn, přesto si myslím, že je to nejlepší akčňák posledních několika let. Stejně je to zvláštní, je spousta způsobů, jak dostat do těla adrenalinovou šlupku, třeba jen obyčejný běh velkou rychlostí. Ale koukat na Stathama devadesát minut, jak běhá po městě, to by mohlo být zajímavý leda tak pro ženský, kdyby si zapomněl vohoz. A ještě drobnost, přestože je Crank zábavnej a dobrej akčňák, tak kam se hrabe na Bagmana. Bagman je kápo!

Kocour Felix se probudí a jde se přivítat se všemi svými zvířátky. Psy, papouškem, zlatou rybkou. Dokud nejsou šťastní oni, tak není ani on a tak se vydá najít rybce kamaráda do oceánu. To je celej obsah tohoto krátkýho animáku. Potom už vlastně prochází skrz Neptunovu říši. Bez dýchání, v pohodě pod vodou mluví. Ale i tak je tam několik pěkných humorných scének a stojí za to se podívat.

Skvělá dojemná krátká animace. I když je finální pointa, jak jsem ji popsal v obsahu jasná od chvíle, kdy se objeví honci, nic to neubírá na dojímavosti okamžiku lišákovy smrti. Doporučuju vidět, pokud seženete. Já to viděl na it televizi, kde vysílají starý animáky atd.

Film, kterej se snaží ukázat, že v padesátých letech v Americe nebyli diskriminováni jenom černoši a další etnika, ale také Židi. Dost mi připomínal Vůni ženy a to hlavně prostředím školy. Na to, jak je to neznámej film je tam opravdu hodně herců, co jsou dnes oblíbení. Prostředí je vykresleno zajímavě a i příběh se docela dobře rozbíhá, jenže se vlastně celou dobu jenom rozbíhá. Téma rozpolcenosti hlavního hrdiny, který skrývá své židovství, přestože by se nejraději nechal domlátit do krve při jeho obraně, není nijak moc rozvinuto. Stejně tak rasismus nebo elitářství na elitní škole a finální happyend je už jen velká blbost. Mohl to být skvělý film, ale není. Prostě jen průměr, ale pokud jste fanoušky rugby, bude se vám to líbit víc. Já se v rugby vyznám jenom tak, že vím, že se tomu říká ještě americký fotbal, i když s fotbalem to nemá nic společnýho. Spíš hra na fotloukánka.

Občas vtipné a povětšinou veskrze roztomilé archaické SF. Křepčení postaviček, aby se zahřály mi připomínalo záchvat tropického šílenství, ale trikově to byla opět krása. Sněžný muž vypadal trošku jako Jožin z Bažin, jenže na tu dobu to musel být v kině málem zázrak. Co se týká opakování, tak Meliés mi připadá jako kolovrátek a po počátečním náporu novátorství a invence na začátku století už jen čas od času přidá nějaký malý nápad. Ale jeho podpora aeronautiky těžší jak vzduch je zde názorně předvedena, když se letadlo lehčí jak vzduch, horkovzdušný balón, zřítí. Příběh, no jakýs takýs tam je. Profesor postaví stroj, pak s ním doletí na pól, potom zabijí chudáka Sněžnýho Jožina a pak se vrátí domů, kde je s pompou uveden do síně vědecké slávy, do Moulin Rouge :) Ale vidět tyto filmové začátky by měl asi každý.

Tato kriminálka z Janekovské série je někde na půli cesty. Na jednu stranu se tvůrci nevyhnuli spoustě detektivním klišé jako smrt bývalého čestného kolegy, kterého chtějí oficiální místa pošpinit, láska vyšetřovatele s bejvalkou mrtvého, rána zezadu do hlavy atp. Na druhou stranu je ale tahle kriminálka rozehraná docela zajímavě. Scénáristi občas upustí i kapku humoru a případ je dostatečně spletitej a docela i promyšlenej, aby udržel během těch několika zvratů divákovu pozornost. Přesto finální odmaskování vraha a jeho důvody mi přišly dost hloupé, tedy minimálnědůvody k jedné (resp. dvěma ze tří) té vraždě. Kvalitní herecký výkony vlastně všech zúčastněných přeci jen občasné kiksy scénáře zachraňují a tak vůbec nevadí, když se na tuhle hard school detective story člověk podívá i víckrát za život.