Khotzilla

No, nedopadlo to, no. A přitom předpoklady tu byly. A dokonce ani nevadilo nutné přeobsazeni některých rolí. Námět nápaditý, nové postavy Pompa nebo Pappa skvěle vymyšlené, zápletka s jablky a synky-dědky sice trochu překombinovaná, ale nosná, nicméně scenář to všechno nezvládl. Nelogicky proměněné charaktery (ze záporácké dračice Xenie se stane milá starostlivá maminka? Proč, proboha?) Rozhodně to není žádný průšvih, vlastně se to i navzdory všem nedostatkům dá i sledovat - nakonec je to jen průměr, který by vyzněl mnohem líp, kdyby nebyla původní Arabela.

Zdánlivě nevinná romantika, kterou asi víc ocení ti, kteří mají vztah nejen k Beatles, ale k hraní hudby obecně. Ovšem pod prvoplánově se tvářícím příběhem nenápadně vykukují zásadni životní momenty, a že to rozhodování, co vlastně přináší štěstí, je mnohem důležitější než uměle vykonstruovaná volba mezi kariérou a láskou... Nejsilnější momenty jsou pak setkání s "těmi, kteří vědí", a návštěva u stárnoucího Johna L. Za negativum filmu považuji tu křečovitou karikaturu agentky...

Komedie? A proč v tom není aspoň nějaký humor? Přirozený je tu jen Polívka, který ostatní dost herecky převyšuje, a to ačkoli tu moc nemá co hrát. Zklamání je to hlavně u Mádla. Skvělá je Vagnerová, která tu předvádí úžasně nesnesitelnou bytost. Čekal jsem nenáročnou oddychovku, ale tady se spíš někdo zjevně snažil o vztahovou psychologii. Koukat se na to dá spíš jako na přehlídku bizarností s trapnosti. Od prkenných dialogů, přes všechna myslitelná sexistická klišé, až po "psychologii" na WC. Jinak chápu, že na tom tématu se asi dala postavit komerčně úspěšná divadelní hra, ale ve filmu to moc nefunguje... PS - chudáci psychologové, jestli je opravdu většina jedinců vnímá jako režisér...