Gig

Tyhle želvy miluji, ty mají vtip, nadsázku a ducha původního seriálu. Masky byly v plenách, i když v oné době bomba. Ale, co hlavně, je to moje dětství. Navíc Tříska Švehlík, to bylo geniální spojení. April byla ještě zrzka, Itálie všude dýchala. Dostali jsme kombinaci želv, Karate kid, které v té době letělo. Hudba osmdesátková ala Policajt z Beverly Hills mixnutou počátkem devadesátek a tehdejším rapem. Navíc sympaťák Casey Jones. Go, Ninja, go.

Na tenhle film musíte být naladění a musíte mít srdce želv. Někoho může odradit vizuální stránka až ve stylu Švankmajera nebo Fimfára stylu Aurela Klimta. Z traileru jsem měl strach trochu z Třísky, že to bude parodické. Ale, páni, to byla nádhera plná emocí i akce. Navíc ve stylu spider-verse, ano výtvarně spíš víc to, co jsem napsal výše. Ale mě se líbí ta odlišnost, jinakost. A jsem rád, že animované filmy mají konečně svůj rukopis jako  kdysi před 3d, a že vše nevypadá jako přes šablonu. Žral jsem to i Třískovi, i když má poupraven trochu origin, ale to i jiní. No a ten závěr... Už se těším na pokračování a doufám, že bude. Jen dodám, že je nutno na to koukat v originálu. Go Ninja, Go!

V dnešní době je moderní chopit klasiku a "porealističtit". A to je největší zlo. Pokud román, předloha je romantický dobrodružný příběh, tak by tak měl být i uchopen. To je jako vzít Švejka a udělat z něho vážný Signum laudis. Alexandr Dumas vzal spisy jistého pana d‘Artagnana a převedl ho intrikanského romantického příběhu. Co jsme tu dostali. Z původního příběhu byly použité některé postavy, některé vztyčné body jako seznámení, přívěsky a láska vévody ke královně a to je asi vše. Ano je to jen něco jako první půlka první knihy o \třech mušketýrech. Jenže ouha Athos dostává úplně jiné motivace, dostává se do rebélie (něco jako kombinace pokračování mušketýrů po 20 letech. Milady od počátků o Athosu ví. Největší scénaristická chyba je, že všichni o Athosovi, mluví jeho hraběcím titulem. Athos, stejně tak Porthos i Aramis měli tyto krycí jména pro utajenost. Nemluvě, co mě dostalo, že král na konci mluví, že teď jste čtyři mušketýři, jako by to tři-čtyři mušketýří byla veřejná mediální skupina.  Dále, mušketýři bez sluhů, vše si řeší sami.... hmmm. Film s M. Yorkem miluju, ale to že tam je jen jeho sluha, to jsem mu neodpustil. Tady nemáme žádného. Constance Bonacieux bez manžela. Athos s d‘Artagnanem v Anglii, hmm. Milady dvakrat prezila smrt. Ten skok ze skaly... hmmm. Všude hnědý filtr. Co musím pochválit je casting. Kurňa kde je ale Rochefort v plné parádě? Docela se mi líbili ty narážky na Bartolomějskou noc. Ale tolik protestanských bouří si mohli odpustit. A ano, rozumím proč to tam chtěli dát - kvůli realistickému pojetí a narážku proč ona pozdější bitva. Film má skvělé momenty, ke dynamický a fajn se na to kouká. Ale mělo to mít jiná jména a jiný název. Stejně mám z filmu trochu pocit, že vše co se tam dělo, bylo jen proto, aby se tam dělo, než že se vypráví rozsáhlý román. Ale jsem zvědavý na druhou část.

Mělo to osudovost, ale chyběla tomu ta lehkost a ujetost původních dílů. Chybělo tomu to, co oddělovalo tuto značku od zbytku Marvelu. I když ujetost to jistou mělo. Jo, a to s tou maskou na konci... Co že mi to připomínalo. Už vím. Králíka Rogera, když dostali toho největšího hajzla a řekli, byl to taky kresloun. Tak tady to nebyl kresloun, ale přeneseně taky "zrůda".

Kde začít.... Už bylo hodně vypovězeno o těžkém údělu tohohle filmu. Nebudu se opakovat. Šel jsem na film, že chci vidět ještě jednou onu partičku, kterou mám rád okolo světa, který stvořil Snyder. Vidět "všechny" pospolu, navíc vidět mého nejoblíbenějšího Burtonova Batmana, slyšet ten jeho typický motiv. Ale hlavně je to o samotném Flashovi. Který byl vždy ve Snyder světě ujetý a to jsem měl vždy rád. V tomto filmu je ale ona "ujetost" ještě víc vygradována. Stylem mě Flash připomíná mix Snydera mixnutý naivitou a nadsázkou Shazama v kombinaci Samiho Raimiho, Že film má své chyby pominu, Protože to prostě tomuto filmu to musím prominout. Nějak to k tomu vizuálu patří. Možná bych tam dal víc hudebních motivů z Man of Steel. Ale zase by ta nadsázka asi tak nefungovala. Co mě ale dostalo byl závěr. A nemluvím o hlavním hrdinovi, ale o SPOILER nečekaném cameu Supermana ala Reevea a osmdesátkové Supergirl.

Seriál, na který je lépe se dívat jako desetidílný seriál než dvoudilný film. Bohužel jsem prvně viděl ten film, který byl zdlouhavý a nezáživný, ač se zajímavými postavami, zajímavým tématem, neokoukanými tvářemi, zajímavými dialogy a excelentními výkony ústřední dvojice. Onen seriál po "patnácti" minutách má lepší tempo, líp e to koukatelné po částech a každá část je vygradovaná. Škoda jen toho závěru. Možný spoiler: Na jednu stranu člověk si říká, kluk vytrpěl dost a dobře toho konce. Na druhou stranu to mohlo skončit totálním jeho sesypáním. Na druhou stranu si člověk říká, kdo ví, zda si to ta holka nerozmyslí.

Má to ingredience jako Skleněné peklo: katastrofický žánr, herci Paul Newman, William Holden, cela plejáda známých tváří. Bohužel to není tak chytlavé a někdy až naivní. Ale pořád koukatelné.

Ten film je opravdu úžasný ve své svobodě, kreativnosti. I když si málo kdo uvědomuje, že podobné pokusy a animace už tu byly o dekády dřív. Myslím ony akvarely a vyprávění tak onen příběh. Samozřejmě ona kombinace s 3D je něco nového. Ale chtěl jsem říct, že zas tak převratné to není. "Jen" tu je ten nápad propojení s 3D. Jako samotný film Napříč paralelními světy funguje perfektně. Ale problém mám, pokud si pustím předem jedničku. Tedy paralelní světy. Najednou to nefunguje kompaktně. Právě tím geniálním vizuálem. Kdyby v jedničce byly použity stejné výtvarné postupy a stejné zastoupení všech druhů animací, jako je tady, neřekl bych ani slovo. A k tomu "nedopovězeném či useknutém" konci. Naopak já jsem tomu rád. A lidi asi už zapomněli nebo jsou příliš mladí a netrpěliví. Zapomněli, že byla kdysi např. Star Wars epizoda 5, kde Han byl zneškodněný, nezodpovězené a otevřené otázky ohledně Luka, jeho sestry, otce. A tenkrát se nevědělo, zda a jak to bude dokončeno. Dnes už každý ví a bere to jako samozřejmost. Takže já jsem rád za ten otevřený konec a naopak mě to navnadilo na druhou - tedy třetí část.

Zfilmovaný muzikál Stephena Sondheima. Ano, toho pána, co má na svědomí ltexty k West Side Story, nebo toho co napsal, hudbu i text k Sweeney Toddovi. Ona to není jen taková slátanina pohádek, jak se může na první pohled zdát. Rob Marshall tomu dal pěknou vizuální podobu. I když doufal jsem, že s vlkem si víc poradí. Takhle vypadal jako další varianta střihorikého Edwarda. Ale ježibaba v podání Meryl je geniální. Škoda, že písně byly osekané - oproti broadwayskému zpracování. I proto mám radši starší "divadelní" verzi. Ale chápu, že lidi nepolíbení muzikálem a pro někoho těžší hudbou pana Sondheima můžou být znechuceni. Ale film není určen pro každého. A není pro malé děti.

Jedna z nejkrásnějších a přitom nejsmutnějších českých pohádek. Pan Lukavský coby vládce podvodní říše budí respekt. Nápad využít skutečné sestry, krásky a přitom něžné éterické bytosti s něžným a přitom nezaměnitelným hláskem, bylo geniální. Jedná se o mořskou vílu a ne pannu, a tak se mi i líbí. To kouzlo skal, vody, Liškovy hudby, ty účesy, to je nádhera sama. Navíc Libušce, coby pozemské princezně nemůžete co zazlívat. A to je na tom to krásné. Dále tu máme celého prince z Popelky, kde jen promlouval hlasem. Schválně jsem to tu vyzdvihl kvůli hlasu, který je klíčový pro samotnou vílu - tj. parafráze. Dále pohádka je krásně okořeněná výpravou. Šelmy budí exotiku. A asi tato pohádka není určena pro každého. A to je jen dobře.