Gig

Zoro 2 ve mně zanechal stejné vzpomínky zmaru jako pokračování našeho seriálu Arabela. Jednička byla romantická, dobrodružná, poetická. Dvojka jakoby rádoby vtipná s prvky akce  a moderního dobrodružství. Ač tu máme Zora, ač tu máme jeho paní, ač tu máme jeho synka, tak stejně jako u pokračování Arabely, chybí tomu poetika, romantika, něha a Menšík, tedy v tomto případě Antony.

Zatím nejlepší díl Ahsoky. Kdo nezná Clone Wars a Rebels, bude zmatený a nebude chápat Anakina a jeho přechody z mladšího jí, staršího já, Wadera apd. Ale to není chyba seriálu. Jak se říká neznalost neomlouvá. Ale pak tu samozřejmě vidíme odpady, pravě kvůli těmto věcem. Nádhera plná emocí a vše do sebe zapadá. Ahsoka konečně ukázala jiné stránky chování. Čím dál víc se mi líbí Hera. Její rebelství, ale i chování mámy. Je to hold stará dobrá Hera. A rozhovor s robotem je lahůdka.

Skvělý díl s mnoha zvraty, Jen ten Anakin na konci vypadal moc mladě. Naopak tu bych očekával, že bude dědou v době, kdy se to odehrává. Vždy mě iritovalo, že Lucas digitalně zaměníl Force Ghosta původního herce za mladého Anakina v epizodě VI. Vždy jsem spíše doufal, že spíš zestáří, aby vypadal jako otec Luka a ne bratr. A tady ho ještě víc mladili. Tu uniká pointa proč. Tohle mělo smysl v Kenobim, kde to zase neudělali vůbec. Ale padlí Jediové jsou skvělí a divokost Shin až koreluje s fanatismem a ta postava mě neuvěřitelně baví. Hera v akci, rozpolocená Sabine. To je paráda. A jako bonus ty různé souboje mečů, které dávali smysl.

Scéna mezi smetánkou a Leffy na stole mi nápadně připomněla Vlasy.

Velké překvapení roku na seriálovém poli. Tomuto projektu jsem se vyhýbal oklikou a od počátku jsem měl v něj nedůvěru. Víme, jak Netflix zachází z předlohami. Ale nakonec mi to nedalo a pustil si to a nepustilo mě to, než to skončilo. Má to vše, co má a mělo mít. Kouzelný casting, kouzelné lokace, kouzelnou hudbu, kouzelnou akci, kouzelnou výtvarnou stránku, každý nadpis nového dílu má jiný obrázek související s dílem, komiksove vs mango pojetí rozřezání obrazu, kouzelnou fantazii a je věrný předloze. Má to náboj, energii, emoce, hlášky, srdce. Hih, neví m proč, ale Luffi mi moc připomíná Jirku Mádla ala čertík ve Zlatých očích. Potěšil představitel Sweet Toothe v jedné z miniepizod. Trochu mám strach z dalších sérií. Nemám strach o děj, příběh. Ten je dán, a pokud budou tvůrci pokorní jako doposud, tak hurá. Ale.... Herci, představitelé stárnou. Vím, dá se  omlazovat, ale...

Výcvik potěšil, hádka Herou s radou potěšila, pomrkávání po Rebels a syn Hery a Kanana taky mile potěšil, Ahsoka ve vesmíru potěšila, padawanka od Baylana mě čím dál víc zajímá a její divokost v očích přitahuje pozornost. Ale řeč Ahsoky, že každý má v sobě Sílu mě trochu vyděsila a nakrkla. Buď to řekla, aby dodala Sabine odvahu a povzbudila ji, protože ji potřebuje (a ví že z ní nikdy nebude Jedi) a nebo popírá a bortí vybudované  poslání a zrození Jediů. Mini-chloriany by ztratili logiku. Doufám v to prvé.

Opět výborný díl. Jen trochu musím souhlasit s tím probodnutím.

Ahsoka je zpět. Animované postavy v hraných podobách fungují. Je fajn vidět nejen opět Ahsoku se svými pohledy a úšklebky, ale i Sabine či Heru a číču. Doufám, že se objeví brzy i nějací chlapi (a nejen jako hologram), ale jako třeba Garazeb, který už se objevil v Mandalorianu. Zamrzely mě závěrečné titulky, že se neobjevily art worky. Ale závěrečná hudba a vizuál spíš připomněla Hru o trůny. Potěšili i malá camea čí přímý odkaz na animované Rebels ala obrázek postav. Jo a překladatelé jazyka, proboha, když prvně mluvíte, že se objevil Jedi nebo mluvíte o učedníku, nemůžete hned mluvit o Jediice či učednici či rytířce, když ještě není zřejmé jakého pohlaví je, i když se to tuší....

Tady už podle mně tvůrci nevěděli jak dál, tak zapojili jízdu časem. Má to své kouzlo, má to želváky a jejich typický filmový humor. A vrátil se nám Casey Jones.

Klasický příklad dvojky. Všeho je víc. Máme tu víc mutantů. A tu je kámen úrazu. Ti dva mi nesedli. Jinak opět paráda na vlně želv. April se nám proměnila v jinou kočku. Bylo to fajn. Jen už to pro mě nemělo to kouzlo jedničky.